O Víně

„Nemůže být pochyb, že romantika, možná až dokonce mysticismus, při otevírání lahve Bordeaux ze slavného château, mají přitažlivost a kouzlo, kterému je těžké odolat. Po mnoho let psali autoři o vínech z Bordeaux nadšeně, často s větším respektem a navyšováním důležitosti, než by si bývala zasloužila. Jak často se ta skvělá láhev Bordeaux z údajně špičkového ročníku ukázala jako rozředěná, sotva přijatelná či dokonce odporná. Jak často vás a vaše přátele víno ze slavného château při degustaci zklamalo? Na druhou stranu, jak často jste si nejvíce užili láhev Bordeaux z ročníku, který kritici odepsali? Jak často jste ochutnali láhev fantastického Bordeaux a následně zjistili, že jméno château je téměř neznámé?
Tato kniha je přesně o těchto věcech. Je to kniha pro všechny, kteří pijí Bordeaux. Průvodce spotřebitele víny z Bordeaux. Kdo zde vytváří nejlepší a nejhorší vína? Jak si vedlo určité château v posledních 20-30 letech? Která château jsou přeceněna a předražena a, samozřejmě, která podhodnocena a levná. Tyto otázky budeme detailně řešit.“

Osobu Roberta M. Parkera juniora asi netřeba nějak více představovat, přesto pár základních informací neuškodí. Pokud je někdo známým hodnotitelem vína a autorem literatury k tomuto tématu pak jistě on. Jeho vliv na vinařství po celém světě je obrovský, v dobrém i zlém. Jen výjimečně bývá nařčen z neobjektivnosti. To, jakým způsobem ovlivnil a ovlivňuje světové vinařství a ceny vína, je až neuvěřitelné. Otázkou zůstává, zda je možné mít mu to za zlé. Čí je vina, že vinař v Bordeaux čeká na Parkerovo hodnocení nového ročníku a cenu nasadí podle toho, jak blízko hranici 90 bodů se dostal či ji překročil? Parkerova?

Parker bývá často obviňován, že preferuje silně alkoholické tříslovinné obludy jaké produkují v USA nad víny jemnějšími. Moc nechápu, kde tato pověra vznikla, protože z hodnocení je zřejmé, že Parker sice vyzdvihuje vysokou barvu a výraznou vůni, ale rozhodně nepreferuje tato „úderná“ vína a maximální body uděluje spíše záležitostem výrazně osobitějším a elegantnějším. Rychlý pohled do tabulky vín, kterým udělil sto bodů (do května 2005 šlo o 140 vín), potvrdí drtivou dominanci Francie. Krom Bordeaux a Burgundska má obrovské zastoupení především Rhôna. Slušné zastoupení mají portská a sladké záležitosti z Německa. USA, Austrálie a další země jsou zde pouze minoritně.

Obrovskou výhodou Parkerova hodnocení je jeho konzistentnost. Stejné víno „naslepo“ vždy popíše velmi podobně (ne-li totožně) jako dříve a hodnocení do sebe navíc zapadají, vzájemné odkazy fungují. I když třeba nesouhlasíte s Parkerovým názorem, lze se „kalibrovat“ na jeho preference a chutě a vytvořit si jakousi „přepočítávací tabulku“ (například „od hodnocení mladého Margaux vždy odečti 5 bodů, starším Pomerolům 5 přičítej“ nebo nějakou složitější variantu). Většina lidí se samozřejmě prostě podívá na hodnocení 93/100 a hotovo, ale Parker nejsou jen tyto body (byť právě ty se nejvíce „počítají“ v moderním spotřebním světě). Na téma Robert Parker a moderní svět vína doporučuji skvělý článek „Million dollar nose“, v kopii i na Parkerově webu - www.erobertparker.com/info/milliondollarnose.asp.

Ale teď už se přesuňme k jedné z Parkerových knih, konkrétně Bordeaux: A Consumer's Guide to the World's Finest Wines. O významu vinařské oblasti Bordeaux nemá smysl vést spory, byť mnozí vína z těchto míst nemusí, jsou nesporně velmi kvalitní a často považována za nejlepší na světě. Nemohu soudit, každopádně jsou to vína (krom špičkových Burgund) nejdražší a proto každý klíč, který pomůže orientovat se v nich a nevyhodit zbytečně spoustu peněz, nabývá velké důležitosti. Již čtvrté vydání „průvodce spotřebitele nejlepšími víny světa“ je právě takovým klíčem, obrovským zdrojem informací všeho druhu. Pokud začneme u vzhledu knihy, tak doporučuji sundat kýčovitý barevný přebal (asi pro US knihkupectví), pod kterým se skrývá klasická krásná vazba v barvě bordó se zlatým potiskem, elegantní a k tématu stylová. Kniha je tištěna na papíru poměrně nízké gramáže, takže i více než 1250 stran nezpůsobuje nepoužitelnou tloušťku knihy. Ovšem důležitý je především obsah...

Kniha začíná textem na téma „Proč jsou dnešní Bordeaux výrazně lepší než tak před 25 či 50 lety“, pokračuje popisem Parkerova systému hodnocení, způsobu degustace a obecnou informací o tom, jak ke svým výsledkům přichází. Zároveň je osvětlena „práce s knihou“, tedy co znamenají, ty které výrazy, jak chápat „doporučenou zralost vína“ a jiné údaje. Dozvíme se něco o padělcích vín a jak se jim vyhnout, a Parkerův názor na to, co je „skvělé víno“ (a příklady v různých kategoriích).

Druhý blok pak na 90 stranách sumarizuje ročníky 1945 až 2001 - kvalitu v jednotlivých apelacích, počasí, informace o cenách a nazrávání vín a nejlepší vína ročníku. Velmi užitečné, detailní a skvěle zpracované!

Následuje třetí, největší blok knihy, informace o jednotlivých château uspořádané dle apelací. Nejprve se dozvíme základní údaje právě o konkrétní apelaci včetně přehledné tabulky „nej“ vín - od těch s největším potenciálem stárnout, přes nejkoncentrovanější až po nejlepší nákup (byť zde vzniká problém, protože cokoliv Robert Parker označí za „tajný podceněný tip“ jde okamžitě s cenou nahoru a je skupováno ve velkém). Jednotlivá château (řazena abecedně) jsou pak popsána na větším či menším prostoru dle důležitosti. Základní informace sestávají z klasifikace (zařazení v nějakém Cru classé systému atp.), kontaktů na majitele, popisu zda jde château navštívit a za jakých podmínek, obrázku viněty, popisu vinic (rozloha, odrůdy, hustota výsadby) a zpracování vína (délka fermentace, množství bariku atp.) Dozvíme se kolik a jakých vín château produkuje a obvykle minimálně jejich základní charakteristiku. U větších či důležitějších (lepších) château pak následuje popis historie, vývoj stylu vín a další zajímavosti. Následují „tasting notes“, tedy senzorické a bodové hodnocení, buď jen důležitých ročníků, nebo téměř všech od určitého roku (dost často od 1982, u špiček jde třeba až k ročníkům jako 1947). Kniha popisuje vína z apelací St. Estéphe, Pauillac, St. Julien, Margaux (a jižní Médoc), Médoc, Haut-Médoc, Listrac a Moulis, Pessac-Léognan a Graves, Pomerol, St.-Emilion, Barsac a Sauternes a několika dalších „satelitních“ apelací jako Fronsac, Côtes de Bourg a dalších. Díky rejstříku je vyhledávání snadné a spolehlivé.

Čtvrtou částí knihy je popis jednotlivých klasifikací v Bordeaux a jejich významu. Krom tabulek oficiálních klasifikací je uvedena i Parkerova vlastní, kde je v systému pěti úrovní (stejně jako v původní klasifikaci z roku 1855) rozřazeno celkem 182 château. Rozřazení je dle kvality v letech 1961 až 2001 s důrazem na současný vývoj a kvalitu v letech 1982 až 2001. Jen pro zajímavost na„first growths“ jsou povýšeny například château Palmer, La Mission Haut-Brion, Montrose, Cos d’Estournel či Léoville-Las Cases.

V páté části se dozvíme, co jsou základní kameny špičkových vín Bordeaux - přes odrůdy, složení půdy, klima až po technologie vinifikace. Šestou částí je příručka „práce s hotovým vínem“ - uskladnění, servírování, kombinování s jídlem a záludnosti nákupu en primeur. Pokračujeme částí sedmou - průvodcem při návštěvě oblasti Bordeaux. Zde Parker doporučuje hotely a restaurace, romantická místa (a místa, kde si opravdu dopřát špičkové jídlo a pití), obchody s vínem, knihkupectví... Dokonce je zde sestaven i několikadenní itinerář cest po château (v 9:30 v Giscours, 10:30 Margaux, 14:00 Palmer, 3:30 Prieuré-Lichine, 5:40 D’Issan a tak podobně pro další apelace). Ale není tu jen tento (pro většinu v podstatě nedostupný) itinerář, ale i ukázkový dopis v angličtině a francouzštině pro objednání exkurze. I když mám obavu, že Ch. Margaux mi na text „Je-li to možné, rád bych ochutnal několik posledních ročníku Vašeho vína.“ ani neodpoví :-)

Poslední částí je rejstřík používaných pojmů (definice výrazů agresivní, elegantní, cedrové dřevo atp. z degustačních poznámek) a samozřejmě klasický rejstřík všech château, apelací a dalších jmen, která se v knize vyskytují.

Robert Parker nemá sloh a bohatost textu na úrovni kvalitních romanopisců, píše spíš „technicky“, ale vše se překvapivě dobře čte, jednotlivé popisy jsou zřetelné a angličtina čistá a srozumitelná. Originální verze má nespornou výhodu, že vše je „z první ruky“. Některé naše překlady trpí neodborností překladatele a přítomností někdy až neuvěřitelných paskvilů. Kniha se dá používat nejen jako encyklopedie v případě, že chcete vyhledat informace o konkrétním ročníku či château, ale lze i velmi snadno stránku po stránce vstřebávat jednotlivé popisy a informace a nenudit se. Ani v nejmenším nelituji, že jsem knihu zakoupil. Velkou část informací lze na internetu bez větších problémů nalézt (byť třeba na placených webech), ale rozhodně ne všechny. Vyhledávání v Googlu je snadné a rychlé, listování knihou příjemné, neuspěchané a mnohem bližší tomu, co lze najít v krásných vínech z Bordeaux. Pokud se tato vinařská oblast postupně probojovává do vašeho vínem obtékaného srdce, rozhodně doporučuji knihovničku obohatit i touto encyklopedií.

Takové malé shrnutí:

+ Kniha!
+ Obrovské množství detailních informací o jednotlivých château.
+ Popis podmínek ročníků 1945 až 2001.
+ Inteligentní a pěkně napsané úvahy na téma vinařství, víno a vše kolem něj.

± Originální verze v angličtině (překlad do češtiny není).

- Viněty pouze černobílé.
- Možná by se hodilo více informací o druhých vínech, alespoň u zásadnějších château.
- Mapy spíše jednodušší a pro základní orientaci (žádný Hugh Johnson).
- Sem tam překlep či nadužívání některých slovních spojení.
- Americké měrné jednotky (nutnost přepočítávat z akrů, °F a uncí).

Cena: $39.60 (Amazon) (1.500,- Kč a více v některých vinotékách)
Počet stran: 1264, vázané
Vydal: Simon & Schuster; (čtvrté revidované vydání v říjnu 2003)
Jazyk: Angličtina (lze sehnat v překladech do němčiny, francouzštiny a asi i dalších jazyků)