O víně > / Chat

Chat

	KALENDÁŘ AKCÍ Prosinec 2024
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
25	26	27	28	29	30	1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30	31	1	2	3	4	5

Poslední aktualizace:
29.11.2024

Diskuze: Městská vinice Rajská zahrada

Datum:	27-12-2024
Od:	*
E-mail:	*
Příspěvek:	*

Kontrolní kód	2+2=

* - povinné položky

Seznam příspěvků k diskuzi
Datum: 03.03.2011 12:44:35
Od: Martin S.
E-mail: martin@vinnypavouk.cz

Mas pravdu - s predpovedi i s fotogenicnosti... Ja si nedovedu dost dobre predstavit, jak dratenka do vzhledu zasahne, musim si pockat na dalsi fotku. Alespon kdyby ji uz natahali na drevo podobne jako v narodnim parku :o)

Datum: 03.03.2011 12:18:43
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

To vypadá moc hezky...teda spíš na tu drátěnku - jak to takhle zvrstevnicovali, tak je to téměř jasný. Kdyby tam zůstal prudký svah jak na těch fotkách v článku, tak by to eventuelně mělo šanci, že se rozhodnout pro Vertiko a kůly jako na Grébovce nebo Svatováclavské v Praze, takhle o tom dost pochybuji. Škoda, ty kůly by samozřejmě byly...minimálně fotogeničtější.

Datum: 03.03.2011 11:54:53
Od: Martin S.
E-mail: martin@vinnypavouk.cz

Konecne jsem si zajel udelat nejakou fotku... Pro ilustraci jak to tam od podzimu vypada:

http://www.vinnypavouk.cz/wp-content/uploads/rajska-zahrada/1.jpg

nestihli to zterasovat cele, maji hotovou jen horni polovinu, dole se asi bude jeste pokracovat. Zda se, ze az to obroste, bude to Rajske zahrade pod hradem sluset. Opravdu nerozpoutavam nejaky 'flame war', ale dratenku si do toho nejak nedovedu predstavit :o)

Datum: 10.01.2011 11:12:23
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

No teda, do nepravidelného sponu, kde jsou keře od sebe pod jeden metr (na Mělníce ještě začátkem 20. stol i 20000 keřů/ha) bych nešel sekat kosou trávu krávě ani za trest :-) Je fakt divný, že v Burgundsku (na Rhoně, v Bordeaux...) se toho gobeletu furt drží, když je tak strašně zpátečnickej a blbej, že jim ta hlína na hroznech nevadí. A když se ještě vrátím k tomu hnití: ono to tenkrát nerostlo tak bujně. jednak opravdu tím, že půda na těch svazích byla přirozeně chudá a možná i z dnešního pohledu "vyčerpaná" (i když, jak jsem se dočetl v jednom z posledních Vinařských obzorů, tak dle nějakého školního výzkumu na zdejších půdách nedostatek draslíku rozhodně nehrozí), ale taky tehdejší "klony" rostly o dost méně, to až šlechtitelé vyselektovali odrůdy a klony, které rostou a zelení jak o závod. Uznávám, že dnešní verze odrůd na našich černozemích by na hlavách nemusely prospívat nejlépe.

Datum: 10.01.2011 10:51:33
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

A jak píše Moser - v době před révokazovou kalamitou v sousedním Rakousku "ze čtvrtky vinohradu uživil vinař krávu". To znamená, že normální vinohrady se v té době sekly - ne kopaly.

Datum: 10.01.2011 10:36:23
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

Velmi úzké spony se stále více používají (ba i 1 x 0,8 m), ale na drátěnce. Na drátěnce je totiž možno letorosty rozložit do řady vedle sebe, na kůlu je svazuješ po 6-10 do jednoho svazku. Proto na drátěnce řádí perena méně. Pokud máš černý úhor a zaprší, kapky odrážejí částečky zeminy a ty odskakují i víc než 25 cm vysoko. (Sám jsem zdvihal drátěnku z pokusných 20 na 30 cm.) Hlína na hrozen nepatří - způsobuje hnití. Vinohrad vedený na hlavu tedy nemůže být ve vlhčí oblasti - perena by moc řádila. Nemůže být na půdě bohaté na humus (písek se na hroznech dlouho neudrží a je inertní, hnití samozřejmě nezpůsobuje). Takže správná poloha pro vedení na hlavu je suchá a neúživná. Na takových místech réva dává málou úrodu, ale překvapivě mnoho cukru a kvality, ale to i na jiných vedeních. Před 70 a více lety bylo výrazně méně vinohradů než dnes (o polovinu a dříve ještě méně - holt to dalo práci)! Proto byly přednostně využívány strmé, jinak nevyužitelné svahy (a to i v místech dnes i opuštěných). Často ani tam nebylo vedení na hlavu, ale odry, či nechali révu pnout se po nějakém stromu. Vedení na kůlu se ostatně objevuje až ve středověku, na dřívějších obrazech se réva zásadně pne po něčem (je to pro ni přirozené - je to liána). Podle Mosera je vedení na hlavu reakce na vyčerpání půdy v dobách kdy ještě nebylo známé hnojení draslíkem. Nedostatek draslíku snižuje mrazuvzdornost a tak byli vinaři v severních oblastech nuceni révu přikrývat zeminou jako ochranu před kalamitními mrazy - a to lze pouze při vedení na hlavu.
Podle mne, vzdycháte po vedení na hlavu marně, zbytečně a bez znalosti věci. Kromě několika míst se k nám nehodí, stejně jako příbuzný Gobelet. Ani ve světě není vedení na hlavu známé, v mnoha popisech vedení ho ani nenajdete!
V angličtině "vine training" "head training".
Pěknou věc připomíná
http://www.winemakermag.com/stories/grapes/article/indices/22-grape-growing/571-pruning-tips-backyard-vines
- vedení na hlavu je nejlevnější na materiál! A to bude jeden z hlavních důvodů, proč se dříve používalo!

Datum: 10.01.2011 09:41:15
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

souhlasím s tím, že vedení na hlavu je z hlediska dnešní zdejší ekonomiky nerentabilní - množství ruční práce, může zaplatit pouze už dost vysoká cena vína. výnos na hlavu je sice nižší, ale při velmi úzkém sponu se to částečně vyrovná, a přijde mi to lepší než při zelené sklizni třetinu shodit na zem. Řekl bych ale, že vedení na hlavu bylo opuštěno hlavně pro tu ruční pracnost, že to plodilo pořádně až od pátého roku, a hlavně, že se tam nedalo traktorem. hnití...je-li udržován černý úhor a správně provedené zelené práce nedovolí příliš velké zahustění, nemysím si, že by rozdíl v hnití od drátěnky byl markantní - vždyť se často jednalo o prudké a suchem spíš trpící svahy. Nízké vedení (byť ne zrovna na hlavu) mají i leckde ve světě dodnes a opouštět se jim ho zrovna nechce. četl jsem kdysi výzkumnou zprávu z dob, kdy se u nás přecházelo na drátěnky, čistě z hlediska analytických údajů výsledného vína bylo dle ní vedení na hlavu bezkonkurenčně nejlepší.

Datum: 07.01.2011 15:00:54
Od: Martin S.
E-mail: martin@vinnypavouk.cz

ta cesta vede vicemene pouze k tomu budoucimu ochutnavkovemu stanku, takze imho jeji uzavreni nicemu nevadi - myslim, ze se to da obejit z druhe strany, cesty tam jsou myslim dve.
jinak vazne mi to na dratenku pripadne hodne blizko sebe ty terasky, ale sazet se nebudu :o))) dratenka by mi kazdopadne radost skazila...

Datum: 07.01.2011 14:42:33
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

Nechci vám kazit náladu, ale pozemek je to strmý a poměrně malý. Navíc dost nešťastně přeťatý cestou a sousoším. Takže o nějaké ekonomice se tu mluvit nedá. Vedení na hlavu je strašně pracné, nevýnosné a ukrutně hnije (proč si myslíte, ž eje všicni opustili), navíc už nikdo pořádně neví jak se to vlastně dělá. Vertiko je vhodný tak akorát do skleníku, venku převažují nevýhody. Ale na drátěnku je pozemek pořád velký dost. Navíc se mluví o naučné vinici a tam mít hrozny těsně u země je tak nějak naprd - hnijí a nejsou vidět. Takže můj soukromý předpoklad:
Drátěnka, plechové sloupky, možná někde kousek na hlavu. Až místní zjistí, že září - listopad je cesta uzavřená, pěkně se naštvou a hrozny stejně v noci (kdy je nikdo hlídat nebude) ukradnou. Až to udělají několikrát, třeba to někomu docvakne a cestu napřímí i za tu cenu že to bude strmé schodiště. Sice to bude stát majlant, ale o to tu také jde, ne?

Datum: 07.01.2011 14:12:27
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

a jo, vertiko. tak to sázim, že tam bude vertiko - neničí záda a víc a dříve plodí. škoda. vedení na hlavu je jistě kvalitativně a dlouhodobě lepší. ovšem pokrok jde málokdy cestou nejlepší kvality :-)

Datum: 07.01.2011 11:56:13
Od: Martin S.
E-mail: martin@vinnypavouk.cz

Zrovna opadnul sníh, tak příležitostně jsem se tam byl podívat. Podle sponu a těch úzkých terásek to bude určitě na hlavu (případně nějaké styl vertiko?) Vlastně k čemu by jinak už byly památkáři, kulturní odbory a další, kdyby tam dovolili pod historickým centrem natáhnout drátěnku? :) Na víno se těším a chce se mi věřít, že to bude i vzhledem k 'omezené šarži' dělané separátně a ne v nějaké míchané šarži nakonec coby turistický suvenýr :o)

Datum: 07.01.2011 11:48:50
Od: Lukáš
E-mail: luk.pan@seznam.cz

Moc pěkný článek i fotografie! Tato oblast je opravdu turisticky kouzelná a vinice se zde bude krásně vyjímat...

Datum: 07.01.2011 11:37:28
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

No paráda! Děkuji za takový článek a těším se na víno z vinice, které, jak předpokládám dle svažitosti, bude vedené na hlavu a obdělávané ručně - což už je dnes velká rarita.

VIRTUÁLNÍ SKLÍPEK

PŘIHLÁSIT SE K ODBĔRU NOVINEK

PŘIHLÁSIT SE K CHATU


Datum:	03.03.2011 12:44:35
Od:	Martin S.
E-mail:	martin@vinnypavouk.cz
Mas pravdu - s predpovedi i s fotogenicnosti... Ja si nedovedu dost dobre predstavit, jak dratenka do vzhledu zasahne, musim si pockat na dalsi fotku. Alespon kdyby ji uz natahali na drevo podobne jako v narodnim parku :o)

Datum:	03.03.2011 12:18:43
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
To vypadá moc hezky...teda spíš na tu drátěnku - jak to takhle zvrstevnicovali, tak je to téměř jasný. Kdyby tam zůstal prudký svah jak na těch fotkách v článku, tak by to eventuelně mělo šanci, že se rozhodnout pro Vertiko a kůly jako na Grébovce nebo Svatováclavské v Praze, takhle o tom dost pochybuji. Škoda, ty kůly by samozřejmě byly...minimálně fotogeničtější.

Datum:	03.03.2011 11:54:53
Od:	Martin S.
E-mail:	martin@vinnypavouk.cz
Konecne jsem si zajel udelat nejakou fotku... Pro ilustraci jak to tam od podzimu vypada: http://www.vinnypavouk.cz/wp-content/uploads/rajska-zahrada/1.jpg nestihli to zterasovat cele, maji hotovou jen horni polovinu, dole se asi bude jeste pokracovat. Zda se, ze az to obroste, bude to Rajske zahrade pod hradem sluset. Opravdu nerozpoutavam nejaky 'flame war', ale dratenku si do toho nejak nedovedu predstavit :o)

Datum:	10.01.2011 11:12:23
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
No teda, do nepravidelného sponu, kde jsou keře od sebe pod jeden metr (na Mělníce ještě začátkem 20. stol i 20000 keřů/ha) bych nešel sekat kosou trávu krávě ani za trest :-) Je fakt divný, že v Burgundsku (na Rhoně, v Bordeaux...) se toho gobeletu furt drží, když je tak strašně zpátečnickej a blbej, že jim ta hlína na hroznech nevadí. A když se ještě vrátím k tomu hnití: ono to tenkrát nerostlo tak bujně. jednak opravdu tím, že půda na těch svazích byla přirozeně chudá a možná i z dnešního pohledu "vyčerpaná" (i když, jak jsem se dočetl v jednom z posledních Vinařských obzorů, tak dle nějakého školního výzkumu na zdejších půdách nedostatek draslíku rozhodně nehrozí), ale taky tehdejší "klony" rostly o dost méně, to až šlechtitelé vyselektovali odrůdy a klony, které rostou a zelení jak o závod. Uznávám, že dnešní verze odrůd na našich černozemích by na hlavách nemusely prospívat nejlépe.

Datum:	10.01.2011 10:51:33
Od:	Moll
E-mail:	milos.ondrak@seznam.cz
A jak píše Moser - v době před révokazovou kalamitou v sousedním Rakousku "ze čtvrtky vinohradu uživil vinař krávu". To znamená, že normální vinohrady se v té době sekly - ne kopaly.

Datum:	10.01.2011 10:36:23
Od:	Moll
E-mail:	milos.ondrak@seznam.cz
Velmi úzké spony se stále více používají (ba i 1 x 0,8 m), ale na drátěnce. Na drátěnce je totiž možno letorosty rozložit do řady vedle sebe, na kůlu je svazuješ po 6-10 do jednoho svazku. Proto na drátěnce řádí perena méně. Pokud máš černý úhor a zaprší, kapky odrážejí částečky zeminy a ty odskakují i víc než 25 cm vysoko. (Sám jsem zdvihal drátěnku z pokusných 20 na 30 cm.) Hlína na hrozen nepatří - způsobuje hnití. Vinohrad vedený na hlavu tedy nemůže být ve vlhčí oblasti - perena by moc řádila. Nemůže být na půdě bohaté na humus (písek se na hroznech dlouho neudrží a je inertní, hnití samozřejmě nezpůsobuje). Takže správná poloha pro vedení na hlavu je suchá a neúživná. Na takových místech réva dává málou úrodu, ale překvapivě mnoho cukru a kvality, ale to i na jiných vedeních. Před 70 a více lety bylo výrazně méně vinohradů než dnes (o polovinu a dříve ještě méně - holt to dalo práci)! Proto byly přednostně využívány strmé, jinak nevyužitelné svahy (a to i v místech dnes i opuštěných). Často ani tam nebylo vedení na hlavu, ale odry, či nechali révu pnout se po nějakém stromu. Vedení na kůlu se ostatně objevuje až ve středověku, na dřívějších obrazech se réva zásadně pne po něčem (je to pro ni přirozené - je to liána). Podle Mosera je vedení na hlavu reakce na vyčerpání půdy v dobách kdy ještě nebylo známé hnojení draslíkem. Nedostatek draslíku snižuje mrazuvzdornost a tak byli vinaři v severních oblastech nuceni révu přikrývat zeminou jako ochranu před kalamitními mrazy - a to lze pouze při vedení na hlavu. Podle mne, vzdycháte po vedení na hlavu marně, zbytečně a bez znalosti věci. Kromě několika míst se k nám nehodí, stejně jako příbuzný Gobelet. Ani ve světě není vedení na hlavu známé, v mnoha popisech vedení ho ani nenajdete! V angličtině "vine training" "head training". Pěknou věc připomíná http://www.winemakermag.com/stories/grapes/article/indices/22-grape-growing/571-pruning-tips-backyard-vines - vedení na hlavu je nejlevnější na materiál! A to bude jeden z hlavních důvodů, proč se dříve používalo!

Datum:	10.01.2011 09:41:15
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
souhlasím s tím, že vedení na hlavu je z hlediska dnešní zdejší ekonomiky nerentabilní - množství ruční práce, může zaplatit pouze už dost vysoká cena vína. výnos na hlavu je sice nižší, ale při velmi úzkém sponu se to částečně vyrovná, a přijde mi to lepší než při zelené sklizni třetinu shodit na zem. Řekl bych ale, že vedení na hlavu bylo opuštěno hlavně pro tu ruční pracnost, že to plodilo pořádně až od pátého roku, a hlavně, že se tam nedalo traktorem. hnití...je-li udržován černý úhor a správně provedené zelené práce nedovolí příliš velké zahustění, nemysím si, že by rozdíl v hnití od drátěnky byl markantní - vždyť se často jednalo o prudké a suchem spíš trpící svahy. Nízké vedení (byť ne zrovna na hlavu) mají i leckde ve světě dodnes a opouštět se jim ho zrovna nechce. četl jsem kdysi výzkumnou zprávu z dob, kdy se u nás přecházelo na drátěnky, čistě z hlediska analytických údajů výsledného vína bylo dle ní vedení na hlavu bezkonkurenčně nejlepší.

Datum:	07.01.2011 15:00:54
Od:	Martin S.
E-mail:	martin@vinnypavouk.cz
ta cesta vede vicemene pouze k tomu budoucimu ochutnavkovemu stanku, takze imho jeji uzavreni nicemu nevadi - myslim, ze se to da obejit z druhe strany, cesty tam jsou myslim dve. jinak vazne mi to na dratenku pripadne hodne blizko sebe ty terasky, ale sazet se nebudu :o))) dratenka by mi kazdopadne radost skazila...

Datum:	07.01.2011 14:42:33
Od:	Moll
E-mail:	milos.ondrak@seznam.cz
Nechci vám kazit náladu, ale pozemek je to strmý a poměrně malý. Navíc dost nešťastně přeťatý cestou a sousoším. Takže o nějaké ekonomice se tu mluvit nedá. Vedení na hlavu je strašně pracné, nevýnosné a ukrutně hnije (proč si myslíte, ž eje všicni opustili), navíc už nikdo pořádně neví jak se to vlastně dělá. Vertiko je vhodný tak akorát do skleníku, venku převažují nevýhody. Ale na drátěnku je pozemek pořád velký dost. Navíc se mluví o naučné vinici a tam mít hrozny těsně u země je tak nějak naprd - hnijí a nejsou vidět. Takže můj soukromý předpoklad: Drátěnka, plechové sloupky, možná někde kousek na hlavu. Až místní zjistí, že září - listopad je cesta uzavřená, pěkně se naštvou a hrozny stejně v noci (kdy je nikdo hlídat nebude) ukradnou. Až to udělají několikrát, třeba to někomu docvakne a cestu napřímí i za tu cenu že to bude strmé schodiště. Sice to bude stát majlant, ale o to tu také jde, ne?

Datum:	07.01.2011 14:12:27
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
a jo, vertiko. tak to sázim, že tam bude vertiko - neničí záda a víc a dříve plodí. škoda. vedení na hlavu je jistě kvalitativně a dlouhodobě lepší. ovšem pokrok jde málokdy cestou nejlepší kvality :-)

Datum:	07.01.2011 11:56:13
Od:	Martin S.
E-mail:	martin@vinnypavouk.cz
Zrovna opadnul sníh, tak příležitostně jsem se tam byl podívat. Podle sponu a těch úzkých terásek to bude určitě na hlavu (případně nějaké styl vertiko?) Vlastně k čemu by jinak už byly památkáři, kulturní odbory a další, kdyby tam dovolili pod historickým centrem natáhnout drátěnku? :) Na víno se těším a chce se mi věřít, že to bude i vzhledem k 'omezené šarži' dělané separátně a ne v nějaké míchané šarži nakonec coby turistický suvenýr :o)

Datum:	07.01.2011 11:48:50
Od:	Lukáš
E-mail:	luk.pan@seznam.cz
Moc pěkný článek i fotografie! Tato oblast je opravdu turisticky kouzelná a vinice se zde bude krásně vyjímat...

Datum:	07.01.2011 11:37:28
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
No paráda! Děkuji za takový článek a těším se na víno z vinice, které, jak předpokládám dle svažitosti, bude vedené na hlavu a obdělávané ručně - což už je dnes velká rarita.

O Víně