O víně > / Chat

Chat

	KALENDÁŘ AKCÍ Červenec 2024
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	31	1	2	3	4

Poslední aktualizace:
28.06.2024

Diskuze: Putování po vinicích se Znovínem

Datum:	16-07-2024
Od:	*
E-mail:	*
Příspěvek:	*

Kontrolní kód	7+6=

* - povinné položky

Seznam příspěvků k diskuzi
Datum: 02.08.2010 15:41:18
Od: Kojupa
E-mail: kojupa@seznam.cz

No, výborně! Děkuji všem přispěvovatelům a zároveň se omlouvám za svou pozdní reakci.
Neználek: Máte pravdu, v mém textu bylo vše hodně zjednodušeno, vyčerpávající vysvětlení však ani nebylo mým cílem. Snahou bylo spíše přimět čtenáře k zamyšlení, popř. k diskuzi, což se nakonec snad podařilo:-) Je mi jasné, že celou věc ovlivňuje také řada Vámi zmíněných faktorů (řez, vylamování, redukce hroznů, počasí, otázka zralosti atd.). Já spíše narážel na honbu za vyšší cukernatostí i ve chvíli, kdy jsou hrozny již zralé. Kupříkladu Jaroslav Springer na svých webových stránkách (www.stapleton-springer.cz; zápisky z 6.11.07, 24.8.08, 16.9.08, 27.9.08) přiznává, že do roku 2006 nechávali často hrozny přezrát a tím pádem dosahovali přívlastků výběr z hroznů a následně vín s alkoholem hodně přes 14 %. Vedeni zejména příkladem ze zahraničí (Bordeaux; nebo viz Burgundsko, které zmiňuje p.j.) se od roku 2007 prý snaží sklízet hrozny včas, aby cukernatost nebyla přehnaně vysoká, a dosáhli tak pitelnějších vín.
Logistika: Jestli si dobře vzpomínám, tak na Putování se Znovínem v roce 2009 vyprávěl pan Hodeček v Miroslavských Knínicích (vin. trať Stará hora), že k němu pravidelně jezdí lidé ze Znovínu, dělají rozbory hroznů a on se následně řídí jejich pokyny. Sklizeň pak přichází ve chvíli, kdy je podle nich poměr všech látek optimální. Tohle si pochopitelně nemůže dovolit každý.

Datum: 26.07.2010 09:28:31
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

To jo, já neobhajuji nedozrálost, ale pil jsem dost Sauvignonů, které nebyly ani nedozrálé ani přezrálé. Cabernety Moravia zas tak často nechutnám, ale od pana Glose, co jsem měl možnost, mi přišly optimální, žádná makovina ani paprika ani marmeláda. byť vím, že pěstitelsky to jednoduchá odrůda není.

Datum: 26.07.2010 09:10:00
Od: Neználek
E-mail: nez@centum.cz

Pavle, co nemůžeš pojmout? Snad si pil někdy víno s nedozrátého Sauvignonu, nebo Cabernet Morávie?
Neříkám, že je to hlavní důvod vysokých přívlastků, ale jeden z možných.
Musím ale poctivě uznat, že tebou označený důvod, logistické zvládnutí sklizně a zpracování, se mě jeví jako daleko důležitější, a pravděpodobnější, než očekávání na fenolickou zralost.

Datum: 26.07.2010 08:47:55
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Neználek: Přiznám se, že Tvé vysvětlení nějak nejsem s to pojmout. Přeci nebudu sbírat hrozny jen podle toho, jestli mají zralé pecičky, když je jasné, že cukernatost půjde pak tak vysoko, že se dostanu do pasti toho, jestli nechat ve víně cukr nebo vysoký alkohol? Přeci snad prvotní věcí by mělo být to, aby surovina, tedy hrozny z vinice, měly nějaký optimální poměr cukru a kyselin, u červených vín samozřejmě s přihlédnutím na fenolickou vyzrálost taninů. Dovedu si představit, že v nějakých extrémně nepříznivých klimatických průbězích může být problém uhlídat v hroznech harmonii, že třeba kyseliny už jsou pryč a cukru je ještě málo, ale nevěřím, že by toto mělo být pravidelm a že problém přebytku vín se zbytkovým cukrem či příliš vysokým alkoholem je kvůli tomu, že všichni dotyční vinaři čekají, až se učebnicově vybarví pecičky v hroznu. Jak jsem tak mluvil s vinaři, tak mi přijde, že je to spíš problém logistický. Prostě to v sezóně, kdy to zraje rychle nestíhají a jen málokdo si může dovolit luxus denních rozborů a v den, kdy je všeho optimálně, mávnout rukou a vše sebrat. prostě sklízí podle toho, jak mají kapacity, něco je lehce podtržené, to se dá do burčáku/sudovky/docukřené litrovkové jakostky, něco je akorát, a hodně toho je přezrálého - to se dá na přívlastková vína. Obecné přesvědčení, že čím vyšší přívlatek, cím lépe tomu nahrává. Jak to asi dělají v jiných zemích? Sice je popsán jev, že po celém světě se plíživě zvedá obsah alkoholu, protože se zjistilo, že zejména červená s vyšším alkoholem berou na soutěžích více bodů, ale vyvolalo to nesouhlasné reakce a řada vinařství začala programově dělat řady lehčích pitelnějších vín s nižším obsahem alkoholu. Ale když si vezmu Burgundsko, tak tam běžně nepotkávám vína s 14,5% alkoholu ani se zbytkáčem 20g a víc. Čím to? Že by tam zrály pecičky jinak? Tam se totiž trestá sníženým bodovým ohodnocením světově proslulých hodnotitelů nejen nedozrálé bylinné tóny, ale i přezrálá džemovitost, takže tlak na ten optimální vyrovnaný profil je vyšší. Přitom hlad po burgundském je u mnohých značek takový, že kdyby nad tím mávli rukou a řekli si: ale co, to se stejně prodá, tak by to asi stejně nakonec prodali, ale "to se prodá" zřejmě každému nestačí a hybnou silou je vyšší laťka sebeuspokojení. asi řadu z nich nebaví prodávat něco, o čem sami nejsou vnitřně přesvědčeni, že už nemůže být ještě lepší.

Datum: 23.07.2010 10:09:29
Od: Neználek
E-mail: nez@cenrum.cz

Pěkný report. Tak obsáhlý, že jsem se k jeho dočtení dostal až dnes ráno. Dobrá práce!
Chtěl bych ale reagovat na ty suchost vín a ročník 2009. To, že mainstream čte Blesk, sleduje Novu a pije sladká vína netřeba zmiňovat. Jenže hrstka nadšenců (snad je možné říct i znalců) trh z vínem nezvrátí, stejně jako nebude existovat soukromá televize s programovou skladbou ČT2.
A teď už k tomu ročníku 2009. Není pravda, že brzká sklizeň vede k vyřešení problémů s vysokou cukernatostí. To by bylo příliš snadné. Pro výrobu dobrého vína jsou základním předpokladem dobře vyzrálé hrozny. Vyzrálost, tedy fenolickou zralost, ale nejde slučovat s cukernatostí. Hrozny s cukernatostí pozdního sběru nemusí být ještě fenolicky zralé.
Co z toho plyne. Vinohradník z kraje roku, netuše jaký rok nás i révu čeká, nastříhá (správně nařeže) vinici na průměrnou rentabilní sklizeň. V průměrný rok se na keři objeví požadované množství hroznů, které dozraje ve očekávaný čas v očekávané fenolické zralosti a tudíž i předpokládané cukernatosti. Vinohradník spíš čeká horší počasí a tak letorosty zakrátí na malý počet oček, tím rostlina nasadí menší počet hroznů, které jsou v dobrém roce zdatně zásobovány velkou listovou plochou cukry a než hrozny dozrají (tmavé pecičky v bobulkách) máme tu výběr z hroznů jako když vyšije! Tak se dělá víno ve vinohradě.
Jak se dá odhadnout výkyvy počasí? Obrovská násada nestíhá dozrát, velká násada nevytvoří se dostatek cukrů, malá násada lépe zraje, ale žene se do zvýšeného množství cukrů. Malá násada se reguluje lépe včasnou sklizní, ale zase není tolik pro vinohradníky rentabilní. A to jsem ještě hodně zjednodušil o (choroby, deště, sucha atp). Třeba v M. N. Vsi to řeší tak, že lehce nadprůměrnou násadu v nepříznivém roce zredukují sestříhaním části hroznů na zem. Ale to je pracné a možné jen pro zapálené a vitální důchodce na pár arech a ne pro velkopěstitele.

Datum: 16.07.2010 07:57:42
Od: Zdeněk Čežík
E-mail: zdenek.cezik@stavoplasthk.cz

Ten názor o "milerce" z Kraví hory ani lépe nelze vyjádřit. To podepisuji. Z.

VIRTUÁLNÍ SKLÍPEK

PŘIHLÁSIT SE K ODBĔRU NOVINEK

PŘIHLÁSIT SE K CHATU


Datum:	02.08.2010 15:41:18
Od:	Kojupa
E-mail:	kojupa@seznam.cz
No, výborně! Děkuji všem přispěvovatelům a zároveň se omlouvám za svou pozdní reakci. Neználek: Máte pravdu, v mém textu bylo vše hodně zjednodušeno, vyčerpávající vysvětlení však ani nebylo mým cílem. Snahou bylo spíše přimět čtenáře k zamyšlení, popř. k diskuzi, což se nakonec snad podařilo:-) Je mi jasné, že celou věc ovlivňuje také řada Vámi zmíněných faktorů (řez, vylamování, redukce hroznů, počasí, otázka zralosti atd.). Já spíše narážel na honbu za vyšší cukernatostí i ve chvíli, kdy jsou hrozny již zralé. Kupříkladu Jaroslav Springer na svých webových stránkách (www.stapleton-springer.cz; zápisky z 6.11.07, 24.8.08, 16.9.08, 27.9.08) přiznává, že do roku 2006 nechávali často hrozny přezrát a tím pádem dosahovali přívlastků výběr z hroznů a následně vín s alkoholem hodně přes 14 %. Vedeni zejména příkladem ze zahraničí (Bordeaux; nebo viz Burgundsko, které zmiňuje p.j.) se od roku 2007 prý snaží sklízet hrozny včas, aby cukernatost nebyla přehnaně vysoká, a dosáhli tak pitelnějších vín. Logistika: Jestli si dobře vzpomínám, tak na Putování se Znovínem v roce 2009 vyprávěl pan Hodeček v Miroslavských Knínicích (vin. trať Stará hora), že k němu pravidelně jezdí lidé ze Znovínu, dělají rozbory hroznů a on se následně řídí jejich pokyny. Sklizeň pak přichází ve chvíli, kdy je podle nich poměr všech látek optimální. Tohle si pochopitelně nemůže dovolit každý.

Datum:	26.07.2010 09:28:31
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
To jo, já neobhajuji nedozrálost, ale pil jsem dost Sauvignonů, které nebyly ani nedozrálé ani přezrálé. Cabernety Moravia zas tak často nechutnám, ale od pana Glose, co jsem měl možnost, mi přišly optimální, žádná makovina ani paprika ani marmeláda. byť vím, že pěstitelsky to jednoduchá odrůda není.

Datum:	26.07.2010 09:10:00
Od:	Neználek
E-mail:	nez@centum.cz
Pavle, co nemůžeš pojmout? Snad si pil někdy víno s nedozrátého Sauvignonu, nebo Cabernet Morávie? Neříkám, že je to hlavní důvod vysokých přívlastků, ale jeden z možných. Musím ale poctivě uznat, že tebou označený důvod, logistické zvládnutí sklizně a zpracování, se mě jeví jako daleko důležitější, a pravděpodobnější, než očekávání na fenolickou zralost.

Datum:	26.07.2010 08:47:55
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
Neználek: Přiznám se, že Tvé vysvětlení nějak nejsem s to pojmout. Přeci nebudu sbírat hrozny jen podle toho, jestli mají zralé pecičky, když je jasné, že cukernatost půjde pak tak vysoko, že se dostanu do pasti toho, jestli nechat ve víně cukr nebo vysoký alkohol? Přeci snad prvotní věcí by mělo být to, aby surovina, tedy hrozny z vinice, měly nějaký optimální poměr cukru a kyselin, u červených vín samozřejmě s přihlédnutím na fenolickou vyzrálost taninů. Dovedu si představit, že v nějakých extrémně nepříznivých klimatických průbězích může být problém uhlídat v hroznech harmonii, že třeba kyseliny už jsou pryč a cukru je ještě málo, ale nevěřím, že by toto mělo být pravidelm a že problém přebytku vín se zbytkovým cukrem či příliš vysokým alkoholem je kvůli tomu, že všichni dotyční vinaři čekají, až se učebnicově vybarví pecičky v hroznu. Jak jsem tak mluvil s vinaři, tak mi přijde, že je to spíš problém logistický. Prostě to v sezóně, kdy to zraje rychle nestíhají a jen málokdo si může dovolit luxus denních rozborů a v den, kdy je všeho optimálně, mávnout rukou a vše sebrat. prostě sklízí podle toho, jak mají kapacity, něco je lehce podtržené, to se dá do burčáku/sudovky/docukřené litrovkové jakostky, něco je akorát, a hodně toho je přezrálého - to se dá na přívlastková vína. Obecné přesvědčení, že čím vyšší přívlatek, cím lépe tomu nahrává. Jak to asi dělají v jiných zemích? Sice je popsán jev, že po celém světě se plíživě zvedá obsah alkoholu, protože se zjistilo, že zejména červená s vyšším alkoholem berou na soutěžích více bodů, ale vyvolalo to nesouhlasné reakce a řada vinařství začala programově dělat řady lehčích pitelnějších vín s nižším obsahem alkoholu. Ale když si vezmu Burgundsko, tak tam běžně nepotkávám vína s 14,5% alkoholu ani se zbytkáčem 20g a víc. Čím to? Že by tam zrály pecičky jinak? Tam se totiž trestá sníženým bodovým ohodnocením světově proslulých hodnotitelů nejen nedozrálé bylinné tóny, ale i přezrálá džemovitost, takže tlak na ten optimální vyrovnaný profil je vyšší. Přitom hlad po burgundském je u mnohých značek takový, že kdyby nad tím mávli rukou a řekli si: ale co, to se stejně prodá, tak by to asi stejně nakonec prodali, ale "to se prodá" zřejmě každému nestačí a hybnou silou je vyšší laťka sebeuspokojení. asi řadu z nich nebaví prodávat něco, o čem sami nejsou vnitřně přesvědčeni, že už nemůže být ještě lepší.

Datum:	23.07.2010 10:09:29
Od:	Neználek
E-mail:	nez@cenrum.cz
Pěkný report. Tak obsáhlý, že jsem se k jeho dočtení dostal až dnes ráno. Dobrá práce! Chtěl bych ale reagovat na ty suchost vín a ročník 2009. To, že mainstream čte Blesk, sleduje Novu a pije sladká vína netřeba zmiňovat. Jenže hrstka nadšenců (snad je možné říct i znalců) trh z vínem nezvrátí, stejně jako nebude existovat soukromá televize s programovou skladbou ČT2. A teď už k tomu ročníku 2009. Není pravda, že brzká sklizeň vede k vyřešení problémů s vysokou cukernatostí. To by bylo příliš snadné. Pro výrobu dobrého vína jsou základním předpokladem dobře vyzrálé hrozny. Vyzrálost, tedy fenolickou zralost, ale nejde slučovat s cukernatostí. Hrozny s cukernatostí pozdního sběru nemusí být ještě fenolicky zralé. Co z toho plyne. Vinohradník z kraje roku, netuše jaký rok nás i révu čeká, nastříhá (správně nařeže) vinici na průměrnou rentabilní sklizeň. V průměrný rok se na keři objeví požadované množství hroznů, které dozraje ve očekávaný čas v očekávané fenolické zralosti a tudíž i předpokládané cukernatosti. Vinohradník spíš čeká horší počasí a tak letorosty zakrátí na malý počet oček, tím rostlina nasadí menší počet hroznů, které jsou v dobrém roce zdatně zásobovány velkou listovou plochou cukry a než hrozny dozrají (tmavé pecičky v bobulkách) máme tu výběr z hroznů jako když vyšije! Tak se dělá víno ve vinohradě. Jak se dá odhadnout výkyvy počasí? Obrovská násada nestíhá dozrát, velká násada nevytvoří se dostatek cukrů, malá násada lépe zraje, ale žene se do zvýšeného množství cukrů. Malá násada se reguluje lépe včasnou sklizní, ale zase není tolik pro vinohradníky rentabilní. A to jsem ještě hodně zjednodušil o (choroby, deště, sucha atp). Třeba v M. N. Vsi to řeší tak, že lehce nadprůměrnou násadu v nepříznivém roce zredukují sestříhaním části hroznů na zem. Ale to je pracné a možné jen pro zapálené a vitální důchodce na pár arech a ne pro velkopěstitele.

Datum:	16.07.2010 07:57:42
Od:	Zdeněk Čežík
E-mail:	zdenek.cezik@stavoplasthk.cz
Ten názor o "milerce" z Kraví hory ani lépe nelze vyjádřit. To podepisuji. Z.

O Víně