 |  KALENDÁŘ AKCÍ Listopad 2024 |  | ||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 | 3 |
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 1 |
Poslední aktualizace:
01.11.2024
01.11.2024
O Víně
Seznam příspěvků k diskuzi
| Datum: | 29.12.2016 09:54:26 |
| Od: | moll |
| E-mail: | milos.ondrak@seznam.cz |
Hele, moravská verze: http://breclavsky.denik.cz/serialy/o-puvodu-revy-aneb-chotesovo-vysvobozeni-20120921.html http://www.mas-dolnimorava.cz/dedictvi/component/zoo/item/dar-kamenneho-rytie | |
| Datum: | 20.06.2013 12:05:30 |
| Od: | floriš |
| E-mail: | floris.floris@seznam.cz |
Po přečtení historie moravského vinařství v citované diplomce (od počátku až po 13. století) si dovoluji konstatovat, že jako zdroj relevantních informací bych ji raději neužíval. Celá řada velmi chatrných konstrukcí a dedukcí, občasné neobratnosti ve formulacích, kde by asi měl mít státnicující student historie zcela jasno... Za kvalitu informací z tohoto zdroje bych se nepral. | |
| Datum: | 20.06.2013 11:09:28 |
| Od: | p.j. |
| E-mail: | pjelen@barrandov.cz |
Z mého pohledu jsou to spekulace, ne přímé důkazy. I kdyby se našel jeden střep se stopou kyseliny vinné, co to dokazuje? To taky může být dovoz. | |
| Datum: | 20.06.2013 10:40:51 |
| Od: | Moll |
| E-mail: | milos.ondrak@seznam.cz |
Šlendrián - přečti si laskavě i všechny zdroje, včetně dodaného odkazu, než se vtom začneš rejpat. a) jedna ze zásad archeologie - jestliže se něco našlo, nejspíš toho měli hromadu. Jinak by to bylo vzácné a nevyhodili by to, případně by to poklidili, hledali i v odpadcích atd. b) semena révy jsou nutričně zajímavá, dnes je sice plivem okolo sebe, ale tehdy by si to každý dvakrát rozmyslel c) semena kulturního typu znamenají import ze zahraničí, lesní réva má jiné. Přechodné typy znamenají křížení (nejspíš spontální) a tedy dost dlouhou dobu pěstování d) Zda lisovali jsme schopni zjistit z toho, zda se v nějaké nádobě vhodné k pití najde zbytek barviv révy. Takže najít vhodný střep, udělat analýzy... Ale importovali nádoby na víno, byli v kontaktu s kulturami, kde bylo víno běžné, sami pili medovinu, je to skoro jisté. I když ... | |
| Datum: | 20.06.2013 09:28:24 |
| Od: | p.j. |
| E-mail: | pjelen@barrandov.cz |
Tak pecičky jsou zase jen nepřímý důkaz, který záleží, jak je interpretován. Je to důkaz, že v té době tu někdo pojídal hrozny. Kde ty hrozny sebral (v lese? dovezeno ze zahraničí? válečná kořist? pokus něco dovezeného vypěstovat?) a zdali je záměrně kvasit nechal, to nevím, jak bychom se mohli dozvědět. | |
| Datum: | 19.06.2013 16:48:41 |
| Od: | Moll |
| E-mail: | milos.ondrak@seznam.cz |
Podle http://is.muni.cz/th/128606/pedf_m/Diplomkaaaaaaaaaaaaaa.txt "Nejstarší datovaný nález peciček vinné révy v našich zemích tak tedy pochází ze 7.-8. století z hradiště Valy u Mikulčic.[25]" že by tam byly počátky Moravského vinařství? | |
| Datum: | 01.07.2011 09:54:47 |
| Od: | Moll |
| E-mail: | milos.ondrak@seznam.cz |
Jenže: 1) Byly to vojáci poslaní dobývat, ne rolníci. X legie byla z velké části z najatých místních germánů a ti víno neuměli pěstovat. Víno pro vojáky pěstovaly opevněné služebné osady, které se na Moravě nenašly. 2) Kromě Mušova, kde bylo zřejmě hlavní velitelství a jediné stálé opevnění, známe jen polní tábory. Římané tu nebyli usazeni a měli jiné starosti než kultivovat krajinu. Např. je zachována pověst, jak se obklíčený oddíl zachránil před vybitím jen díky veliké bouřce. 3) Vypěstit víno docela trvá min - 3 -4 roky. Založit cihelnu trvá ca měsíc. Cihly dováželi až od Vídně (jsou na nich značky). 4) Vojáci tam šli pěšky - nemohli si jen tak odskočit pro sazenice. 5) Generál si mohl poslat pro sazenice, ale nebylo kde brát - v Panonii se víno nepěstovalo - z té doby z Rakouska nemáme nálezy vinohradnických nožů (že by si je hlídali víc než všude jinde?) 6) po zrušení zákazu je doloženo zakládání vinohradů v Rakousku. Takže v Rakousku se nepěstilo a u nás jo? 7) Z jednoho vinohradu se nemohli zazásobit všichni. Tak by brzo vznikla řevnivost že oni pijí lepší a my musíme ocet. A někdo by je práskl, že porušují císařský zákaz. Vinohrad kurňa neutajíš! 8) Správně říkáš, že nemohli tušit co víme dnes my - že se tam révě daří. Zakládání vinohradu je nákladný podnik a mimo známou vinařskou oblast i dost riskantní. Nikde a nikdy v oblasti bojů vinohrady nevzkvétali, ale upadaly. Zvlášť když jedna strana víno neznala a druhá na něm byla celkem závislá. taktika vtrhnout tam a zničit jim úrodu byla v té době docela oblíbená. 9) Pokud chceš nejstarší vinohradníky na Moravě, vsaď raději na Kelty, kteří v povodí Moravy taky zanechali nože podobné vinohradnickým a mnohem dřív. Na rozdíl od Římanů nám není známo, že by si Keltové té doby sami vyhlásili zákaz pěstit víno. I když ty nože co nám připomínají vinařské, možná používali na jmelí (zrovna tak můžeme říct, že připomínají srpy). | |
| Datum: | 01.07.2011 08:05:10 |
| Od: | milasko |
| E-mail: | mila.sko@seznam.cz |
To je dost nehistorický pohled. Oni vůbec nemohli tušit to, co víme dnes my. Tedy že tam budou tak krátce. Přesně naopak. Marcus Aurelius otevřeně vyhlašoval plán vybudovat zde novou provincii Marcomanii, jejíž centrum asi mělo ležet u Mušova. Vojáci se museli domnívat, že jsou tam na "věčné časy" jako třeba v Gallii. O římských armádních dodávkách vína se ví, že se jednalo o cosi velmi nekvalitního, skoro ocet. Mnohý voják, zvyklý na kvalitní víno z Itálie, se mohl pokusit zajistit se lépe, byť by to bylo v rozporu s nařízeními. Ta se neobcházejí jen dnes. | |
| Datum: | 30.06.2011 11:11:33 |
| Od: | Moll |
| E-mail: | milos.ondrak@seznam.cz |
"Vše tedy nasvědčuje tomu, že římské jednotky, jejichž příslušenství nacházíme při výzkumu pevnosti, působily na jižní Moravě především v konečné etapě markomanských válek, v době tzv. druhé germánské expedice na konci sedmdesátých let 2. stol." (takže 165 a později) "Zdá se tedy, že již záhy po odchodu Římanů z našeho území, který byl jednou z podmínek Kommodova míru v roce 180" (do 180) Na rozvíjení vinařství na Mušově za Markomanských válek tedy měli max. 15 let s trvajícím císařským zákazem a císařem Markem Aureliem nedaleko (např na Slovensku na Hronu). Za těhle okolností asi mnoho vinohradů na nepřátelském území nesázeli http://archeologie.ff.uhk.cz/files/Prav%C4%9Bk%C3%A9D%C4%9BjinyMoravy-Doba%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1.doc | |
| Datum: | 16.06.2011 12:43:56 |
| Od: | milasko |
| E-mail: | mila.sko@seznam.cz |
Přesně to asi nikdo nezjistí, ale určitě jsem četl o tom, že v římských nálezech z doby markomanských válek byly i nože, které velmi připomínaly viniční. Bylo by skoro divné, kdyby to ti vojáci nezkusili. | |
| Datum: | 16.06.2011 11:21:15 |
| Od: | Moll |
| E-mail: | milos.ondrak@seznam.cz |
Jenže obchodní války měli svůj vliv už tehdy a proto: "Počátky pěstování vinné révy u nás (přesněji řečeno na Moravě) spadají do 3. století n. l., kdy římský císař Probus (276-282) zrušil zákaz císaře Domitiana, kterým v roce 91 n.l. zakázal vysazovat vinice na sever od Alp." http://myschwerk.webzdarma.cz/alko_vin.html http://www.wineofczechrepublic.cz/r-3-1-1-1-historicky-vyvoj-vinarstvi-v-datech-cz.html Takže by mohlo jít buď o vinice vysazené před rokem 91 a nebo někým na černo vysazené (a toho přece neprásknu) Sakra, co mi to připomíná!? | |
| Datum: | 16.06.2011 10:07:06 |
| Od: | milasko |
| E-mail: | mila.sko@seznam.cz |
Hezký příběh a docela zajímavé zpestření, trochu něco jiného, než se tu objevuje běžně. K Římanům: Pokud révu na Moravu přinesli oni (což je dost pravděpodobné), je určitě logičtější datum zhruba o sto let nižší, tj. před 180 n. l., kdy tu během markomanských válek měli velké posádky, které jistě víno konzumovaly a existují náznaky, že se tu réva pěstovala. | |
VIRTUÁLNÍ SKLÍPEK
