O Víně

Diskuze: Květen 2011
Datum: 24-07-2019
  *
  *
*
10+1=  
* - povinné položky

Seznam příspěvků k diskuzi
Datum: 10.10.2011 20:03:31
Od: Dalibor Mikulenka
E-mail: dalibormikulenka@seznam.cz

Reaguji jen na příspěvek Aleše, mého kamaráda a terminologii
„velmi chudá půda.“ Rygolace se provádí právě proto, aby se živiny v podobě zapraveného humusu a průmyslových hnojiv podle provedeného rozboru půdy, dostaly do všech půdních horizontů a réva si ho našla i v pozdějších letech. To je za prvé. A za druhé jde o provzdušnění celého rygolovaného profilu. Zkuste si vzít i nějakou literaturu. Pěstuji révu vinnou přes 20 let a veškeré, mnou zasázené keře, jsou ve zrygolovaném půdě. Réva vinná nezná termíny chudá půda - ale zná termíny půda kvalitativní, kvantitativní apod. Jsem s pozdravem. Dalibor

Datum: 20.05.2011 06:45:22
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Pepa: Tak konečně ty jimi doporučované podnože: pro úrodné půdy bez obsahu vápníku (tj. v Burgundsku spodní části svahů s naplaveninou) 3309B, nejprvotřídnější pro Burgundsko tam jmenují Riparia Gloire (akorát nesnáší příliš velký obsah toho, čemu říkají "aktivní vápník", takže vyvíjejí v tomto směru odolnější verzi pod názvem 420A) a 161/49 (ta je akorát za mlada dost křehká a kmínek se musí pečlivě vyvázat). Pro Chablis, kde je právě toho "aktivního vápníku" nejvíc se nejvíc osvědčila 41B.

Datum: 18.05.2011 07:56:58
Od: Pepa
E-mail: josef.stverak@post.cz

Ještě k těm podnožím. Našel jsi Pavle na uvedeném místě i to jakou podnož považujív Burgundsku z pohledu kvality za nejlepší? Co se týká SO4 tak si myslím, že je pro naše chladnější oblasti velmi důležitá.

Datum: 17.05.2011 17:03:14
Od: Ales
E-mail: ales.svatos@email.cz

Ano, to pH by se nemelo moc menit, ale podivejte se do Uschovny na mapu s hodnotami. Nad Skolou je udrzovana oranice, v tratich Na jame a Na vinici je zatravneno. Podlozi je stejne. Je otazkou, z jake hloubky bylo pH zmereno. Oranim/rotavatovanim se muze na povrch dostavat vice vapentych slozek, pH mulce bude kyselejsi. Jak to citi reva nevim.

Datum: 17.05.2011 12:22:31
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

pH obděláváním o 0,5 nezměníte, je dáno vlastností podloží, maximálně se dá dlouhodobě vápnit, či dokyselovat. Dlouhodobé užívání některých hnojiv s ním může trochu pohnout.

Datum: 17.05.2011 12:20:15
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

No, úplně nevylučuju porovnávací experimenty na téma příkmenný pás. ale možná až od příští sezóny, aby to šlo porovnat taky na nějakých hroznech a vínu :-)

Datum: 17.05.2011 12:06:59
Od: Ales
E-mail: ales.svatos@email.cz

Me ryti prikmenoveho pasu se osvetcilo a povazuji to za dobry kompromis mezi totalnim zatravnenim a zahonem. Moje uvaha o totalnim zryti byla myslena tak, ze po zryti se to zase zatrvni. Prikmenovy pas by mel byt prost plevele, vyssi byliny mohou byt prechodovym mistem pro zarodky peronospory. Sam jsem si to na jine vinici vyzkousel. Ja take obsekavam jakoukolo krasnou kytku, ale na louce nad vinici. Ted tam jsou nadherne ostruvky kvetoucich orlicku. Jinak po triletem mulcovani bez pouzitie herbicidu se vyrazne zvysila bohatost podrostu, mam tam zajimave trpaslici vlci maky a modrou variantu materidousky, kterou jsem jinde nevidel. Asi si zmerim pH pudy. Je zajimave, ze vinice, ktere jsou dobre vedeny (ob radek zatravneno, napr. Kupsa) maji pH 8, na jinych mistech a pri jinem zpusobu obdelavani se stejnym podlozim je to ca 7,3-7,5.
Ten clanek pana Glose bych si se zajmem precetl. V nasich podminkach, kde urodny horizont je ca 15-20 cm, pak ca 20 cm hlinitopiscitych sedimentu a rozpadle opuky s frakci cedicovych sutru a pod tim opuka ma rygolovani vyznam. Asi Vase uvaha o hluboke cernozemi je na miste. Dalibor Mikulenka udelal vzorove rygolovani na nove vinici Pod Tresnovkou, uvidime, zda to pomuze na jinak velmi chude pude.

Ales

Datum: 17.05.2011 09:19:01
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Doufám, že vinaři jsou nějak pojištění a škody mrazem ustojí - to by byla katastrofa, kdyby to položilo byť jediného z již tak málo početných českých vinařů.

S tím rytím: určitě bych nerad z vinice udělal záhon drnem dolů, už jen šlapat v oranici by se mi nechtělo, navíc tam obsíkám každou zajímavou kytku, tak přeci z toho neudělám úhor. udělat jen příkmenný pás mi přijde tak trochu jen že sám sebe psychologicky přesvědčím, že jsem něco udělal, ale jelikož kořeny jsou rozvětveny doširoka, jaký smysl má u vzrostlých dvacet let starých keřů je obrýpat 25cm okolo? tzv. rosné kořeny podle mne nemají v konkurenci s drnem trávy na nezavlažované a nehnojené vinici šanci. zajímavý byl článek v posledním VO od pana Glose o tom, že se ukazuje, že převrácení půdního horizontu třeba při rigolování není to nejlepší, jak se všude dosud psalo. Že to akorát udělá v půdě bordel, rozruší nějakou milion let budovanou rovnováhu, zahubí mikrobiální život, podpoří erozi atd. Že podle některých prací i jeho zkušeností je lepší půdu jen do hloubky rozrušit kvůli provzdušnění a snížení utužení, ale nepřevracet. Trochu váhám, jestli tohle nefunguje jen u úrodných mocných černozemí, kde pan Glos vládne, že možná u chudých půd bude ten efekt jiný, ale je mi to nějak víc sympatické než zarýpat pod zem moje kostivaly, divizny, rozrazily, hvozdíky a lesní jahody. To si radši ve sklepě občas budu řešit zaražené kvašení a sirkové smrádky :-)

Datum: 16.05.2011 20:55:12
Od: Ales
E-mail: ales.svatos@email.cz

Jeste k mrazum:
Co vidim a slysim dostalo Mostecko a Litomericko asi nejvetsi ranu. Mimo nekolika zazracne zachovanych lokalit (Pod Radobilem az u nadrazi) zustalo Sv a vinarstvi Sv. Tomase (Vybiralove) maji nizsi polohu Na Dobraji take v poradku. Jinak Zernosecke vinarstvi 99 % skod (i Pod Lovosem). Sice neco rasi, ale o urode asi muzeme jen snit. I v pripade idealniho prubehu pocasi mame cca mesicni skluz. Asi se bude sklizet na Sv. Martina. Letos pujde jen o pestovani a vyzrani dreva a s optimisme hledet do dalsiho roku.
Ales

Datum: 16.05.2011 20:37:05
Od: Ales
E-mail: ales.svatos@email.cz

K zatravneni mam malou poznamku z vlastni zkusenosti. Mam vinici zatravnenou (je to ve svahu a velky lijak to muze splachnout az do vesnice), ale pod keri je zryto. Prvou jarni travu necham narust po kolena a pak posecu a seno dam na zryty prikmenovy pas jako mulc. Ten castecne brani v rustu plevelum a trave, ale musi se to koncem leta znovu posekat. Zbytek roku mulcuji meziradi motorou sekackou. Dusik/humus se neztraci a pri ryti se dostane pod horizont 5-10 cm, nize nez ma trava koreny. Potize s fermentaci nemam, chystam se meziradi pristi rok proorat do 30 cm, asi navijakovym pluhem nebo poctive proryt. Tim by se puda provzdusnila a do hloubky zapravil humus z mulcovani, ale je to silena prace.
Ales

Datum: 16.05.2011 20:35:04
Od: J.Č. / Jižní svah
E-mail: cerovsky@jcsoft.cz

Tak to vypadá, že ta kniha stojí za nákup :-)

Pomrzlé vinice, a psal jsem to už u sebe, letos Čechy trápí fakt hodně. Kupa vinařů, těch co to dělají ve větším a rozhodně u nich nejde o koníček, má už teď jasně mimo přes půlku vinic :-/

Okopávaní vinice se rád zúčastním... ale jako vždy, chce se to domluvit na vhodný termín :-)