arrowleftcalendarheader
KALENDÁŘ AKCÍ Prosinec 2024
arrowright
PoÚtStČtPáSoNe
2526272829301
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
303112345
Poslední aktualizace:
29.11.2024
issa Powered by ISSA
TOPlist

O Víně

Diskuze: Nová klasifikace viničních tratí
Datum: 04-12-2024
  *
  *
*
3+4=  
* - povinné položky

Seznam příspěvků k diskuzi
Datum: 20.07.2010 07:53:13
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Byl jsem upozorněn, že navzdory tomu, co používají Vinné sklepy Lechovice na svých etiketách, je oficiální název trati U Auerového kříže. Vinným sklepům Lechovice bylo nabízeno, že si žádostí mohou název trati nechat změnit, což zatím nevyužili.

Datum: 21.06.2010 10:49:56
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Ach ták...od západu...tož k tomu mohu jen dodat, že téměř veškerá pýcha burgundského Côte d´Or (odhadem 80-90% svahů) stíněna od západu jest :-)

Datum: 21.06.2010 09:55:47
Od: simon
E-mail: jiri.sebela@dva-duby.cz

to p.j. - ja nepsal, ze karlov je stineny od jihu a ani ze je to problem ... jen ze je stineny :), od zapadu (jeho lepsi, tzn. spodni cast).

simon

Datum: 21.06.2010 08:42:38
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

to simon: ?? Tak to vůbec nechápu. Ať koukám, jak koukám, na jih od Karlova nevidím žádný vyšší kopec než Karlov sám, který by mohl stínit. Šibeničák je o kus nižší, to JZ úbočí Karlova je takové členitější, což ráno může trochu stínit, ale opakuji, že přes letní den je slunce tak vysoko nad obzorem, že jižní (JZ, JV) svahy s tím nemůžou mít sebemenší problém.

Datum: 19.06.2010 02:29:11
Od: ondra
E-mail: ondra@winepunk.cz

Pavel, smekám a přimlouvám se za knížku nebo aspoň samizdat sebraných jeleních spisů.

Datum: 18.06.2010 12:07:34
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Neználek: No jo, v zimě nebo na jaře - to je slunce nízko. ale v létě?? A koukám do map na ty Výsady...tak to mi nějak hlava nepobírá: tam není nějaký klasický protisvah, tam je jen zářez do svahu vinice, taková vlnka, která ani není přesně směrem, kde by mohla stínit polednímu slunci, snad pozdně odpolednímu v zimě. Navíc ty svažitosti nejsou nijak dramatické...nemůže to mít na svědomí spíš nějaké prouděí vzduchu?

Datum: 18.06.2010 11:51:40
Od: Neználek
E-mail: nez@centrum.cz

"Akorát jsem ještě neviděl protisvah, který by stínil."
Zlechov, Výsady. Stín protikopce po které vede E50.
Komu to v důlku ještě nepomrzlo, tak je to tam ve stínu. Krásně to jde vidět na tajícím sněhu.
Ale nekdo si takové části nechává "na kyselinky".

Datum: 18.06.2010 11:49:26
Od: simon
E-mail: jiri.sebela@dva-duby.cz

to p.j.: vecerku (lepe receno malvasie) bych do jednoho pytle s MM urcite nehazel.

ad stineni J expozice jinym kopcem ... treba zmineny Karlov v DK :)

simon

Datum: 18.06.2010 11:25:18
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

simon: Nu, jakýpak kategorický nesouhlas s kategorizací - v tom, co jste napsal, bych s Vámi klidně se vším i souhlasil. Akorát jsem ještě neviděl protisvah, který by stínil. U našich svažitostí a naší výšky slunce v létě je to prakticky nemožné, leda nižší části svahu mohou být připraveny o ranní přímé slunce, ale tam by spíše vadila mrazová kapsa studeného vzduchu, který se v takto modelovaných údolích má tendneci kumulovat, takže vinice by tam dlouho nepřežívala. že má někdo večerku nebo muškát na severovýchodním či severozápadním svahu je v pořádku. Když si někdo vybojuje svými víny Grand Cru pro muškát, nemám s tím problém, ale obecně se Grand Cru udělují spíše polohám, kde vznikají tzv. vin de garde, tj. vína ušlechtilá, složitá, s velkým potenciálem zrání - a to mi zrovna přijde, že VČR či muškáty, jak je mám rád, nejsou ten případ. i když: rád se nechám nějakými vzorky přesvědčit o opaku.

Datum: 18.06.2010 10:06:23
Od: simon
E-mail: jiri.sebela@dva-duby.cz

Ac mam vinohrad v MHUZ, tak si dovolim pomerne silne s kategorizaci nesouhlasit.

Nez se do toho pustim detailneji, tak si dovolim male obecne shrnuti. Nelze generalizovat a vyzdvihovat jednotlive casti z celku (orienatce svahu, podlozi, souhrn srazek, mira osvitu, suma teplot, odruda ... vinar ... a milion dalsich). To zda je dane misto GC, PC nebo NC (na nic), je vzdy dano alchymii celku.

1. svah - pro me je zajimavejsim kriteriem nikoliv orientace (i jizni svah muze byt treba spatne stinen blizkym kopcem nebo stromy), ale to, zda je misto vetrne ci ne a zda na nej dopadaji slunecni paprsky hned od vychodu slunce (a idealne kdyz je mezi 14 a 16tou hodinou vinohrad lehce stinen lesem :)) ... mam VCR na severovychodnim svahu a pro danou odrudu (a mnohe jine) to povazuju za idealni misto, zadne Bcko.

2. strmost nehraje zadnou generalizovatelnou roli (=souhlasim s textem), ciste lokalne pak samozrejme roli hraje ... a to znacnou.

3. o vapniku a dalsich latkach plati totez co v bode 2 o strmosti

4. kdyz se podivam na seznam pro znojemskou oblast, tak si dovolim celkem zasadne nesouhlasit :) + kdyz vyzdvihovat nejaky terroir, tak zasadne a vzdy a jen a pouze v kombinaci s odrudou.

O me je znamo, ze mam silny problem s nemeckym kategorizacnim modelem a ze tim padem preferuju spise ten francouzsky (byt i k nemu mam vyhrady). Urcite jsem pro kategorizaci trati podobnym zpusobem, ale nikoliv ciste staticky (jako maji ve Franacii, "takto jsme rozhodli a tak to pristich 100 let bude") a vzdy na zaklade vysledku, tzn. hodnotit dana vina.

A ted to nejdulezitejsi, proc si myslim, ze to neni zrealizovatelne, bohuzel.
1. porota by musela byt vyvazena (o nezavislosti nemluve), nemuze to byt jen silna particka co jede kvasinky v nerezu a k nim jeden "exot" s prirodnejsim vinem. Porota by musela byt slozena z vinaru (plny souhlas s panem Michlovskym, vino muze spravne hodnotit jen ten, kdo ho zna ve vsech jeho stadiich a naladach) a velmi peclive vybrana tak, aby nebyl zvyraznen zadny z myslenkovych proudu. Coz je jasne nerealne.
2. porota by se sesla, na zaklade predlozenych vin by bud snizila rating nebo zvysila rating dane trate...5x po sobe snizeni ratingu = deklasifikace, 5x po sobe zvyseni = povyseni klasifikace pro trat.

3. to cele by slo i decentralizovat a resit ciste lokalne. Bud na urovni oblasti (idealni pripad) nebo i na urovni rozsirene obce (mene idealni, ale stale pouzitelne).

4. jakykoliv centralizovany a statem posveceny zpusob klasifikace trati skonci v CR tim, ze si to velci pohlidaji a hypermarket pak bude plny grand cru vin, coz by byla tragedie jak pro vyrobce, tak hlavne pro zakaznika.

5. jediny realny zpusob jak nejak oklasifikovat trate je prave tento "PJ pokus", nekdo dostatecne silny to udela po svem jak uzna za vhodne a vybuduje si dostaecne velky pocet fanousku na to, aby slo brat onu klasifikaci vazne. Misto "PJ styl" tomu muzeme rikat treba "Parker style", zni to svetoveji, ale Parkerovic hodnoceni brdx je presne o tomtez.

omouvam se za dlouhy text, ale na tohle tema by se dalo napsat jeste vyrazne vic :)

simon

Datum: 09.06.2010 12:59:07
Od: AS
E-mail: ales.svatos@email.cz

No Anca nic nevi, je lepsi se zeptat Franty...
Budu muset zajit na urad a podivat se do starsich zaznamu v kronice. K odsunu vetsiny rodin doslo, ale ta smisena manzelstvi mela moznost zde zustat, to je pravda.

Datum: 09.06.2010 10:47:20
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

vidim to jako dneska: fotím přesně tenhle terasový amfiteátr pod Třešňovkou, když tu zahlédnu starousedlou ženu odhadem sedmdesátiletou. slušně pozdravím a začínám výslech. jestli neví, jak se tahle vinice jmenuje nebo v minulosti jmenovala. "Tahle? No jak by menovala, vinice, ne?" Zkouším seznam názvů tratí v žernosekách, třeba si vzpomene. Kroutí hlavou. "Ančo!" volá na podobně mladou kamarádku, co jse na protější straně silnice, "prej že ty vinice tady se mají nějak menovat." kroutí hlavou společně, že to teda slyší prvně :-) Ale pan Kupsa říkal, že ještě on když nastupoval v sedmdesátých letech, tak ve vinařství dělalo několik německy mluvících starousedlíků. podivil jsem se, jakto, že unikli odsunu, a on říkal, že z žernosek se zas tolik neodsunovalo, že tam bylo obyvatelstvo dost promíchané, ne tak separované na čechy a němce, jak jinde, a že smíšené rodiny tu většinou nechali.

Datum: 09.06.2010 10:12:19
Od: AS
E-mail: ales.svatos@email.cz

Dobre, s lopatkou a pripadne krumpacem se tam take mohu projit, ted jsem ve VZ temer kazdy vikend. Ta problematicka trat Michalovicka stran asi mel byt Kirchberg, ale na svahu, ktery lezi zapadne od neho a byl pak omylem zakreslen, se reva take pestovala. Je to pekna detektivka, musim se vice poptat pametniku a mozna ziskat nejakou dokumentaci. To je typicky problem ztraty pameti o krajine. Vetsinove nemecke obyvatelstvo VZ bylo odsunuto a s nimi i ta pamet predchozich generaci. I mistni vyhlaseni vinari (napr. p. Hrabkovsky) sem prisli az po valce, vetsinou z Moravy.
AS

Datum: 09.06.2010 09:05:42
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Tak ... čistě teoreticky si dovedu představit, že zasypaný lom může mít solidní drenáž na všechnu tu vláhu, která tím amfiteátrem steče dolů přímo do těchto tratí. Byť to tedy v mapě vypadá jako jednoznačné céčko, znamenám si, že při příští návštěvě žernosek to ještě jednou projdu, možná s polní lopatkou, a podívám se na to bedlivěji, případně to céčko ještě přehodnotím.
Jinak je pravda, že na Kostelním vrchu (Kirchbergu) bývala nejrozsáhlejší trať v Žernosekách, ještě po druhé válce určitě. To je ale ta část dnešní Michalovické stráně, kde máte vysázeno Vy a hlavně ještě víc jihovýchodně, kde už je to dnes zarostlé. Tam co je ale malovaný ten kus trati Michalovická stráň, kde teprve bude sázet pan Mikulenka, tam už bych řekl, že Kirchberg nesahal, to už je příliš "bokem" i když samozřejmě jasné důkazy v podobě fotek pro to nemám. zatím.

Datum: 08.06.2010 20:49:25
Od: AS
E-mail: ales.svatos@email.cz

Jeste ke kauze Na jame.
To zarazeni jako C-ecko z duvodu blizkosti vody a rovinate polohy take moc nesedi. Vinice lezi na silne vrstve opuky, ktera je videt na nekolika odkryvech smerem do Velkych Zernosek. Je zde nekolik starych lomu. Jinak je to o ca 20-30 metru nad urovni Zernoseckeho jezera, tak pada i argument o spodni vode. Na spodku trate je dolik, kde se projevuje zamrazova kotlina, to je asi z meho pohledu jedina vada teto trate na krase. Na celem tom ca 20 ha lanu Na jame a Za hristem je MT ca z roku 1975. Kvalitu vina z hroznu na vrcholu trate Za hristem jsem mel moznost posoudit a je z toho nadherne piti (ostatne Evas o nem pise ve zprave z kostu ve Slanem, je od Mikulenku). Letos se pokusim koupit nejake hrozny z trate Na jame a muzeme to ochutnat na pristim Zernoseckem kostu. Mozna se nam podari najit kompromis jak tu trat zatridit.
O Michalovicke strani, tam se reva pestovala i po valce, jsou zde dodnes viditelne terasy a mistni novousedlici si to jeste pamatuji (napr. pan Mencik). K tomu zakresleni mohlo dojit nedopatrenim, ale to misto ma vinaeskou historii. Jinak je to velmi pekna J az JZ poloha, pestoval se tam Tc a RR ve vedeni na hlavu.
Pokud mate nejake dalsi fotky (ktere nejsou na webu) a nebo jine informace o V. Zernosekach, rad bych se na ne podival, inspirace v historii neni nikdy k zahozeni.
Zdravi Ales Svatos



Datum: 04.06.2010 06:42:41
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

no vida, první "stížnost" :-) U trati Na jámě C neznamená skon k severu, ale C dostaly i tratě víceméně rovinaté (kromě náhorních plošin), takové ty aluviální roviny nebo téměř roviny nedaleko od vody, u kterých se lze s velkou pravděpodobností domýšlet na vysokou hladinu spodní vody a vyšší úrodnost. Neříkám, že se na těchto tratích révě nedaří, naopak, roste jak z vody, ale jak jsem uváděl v tom teoretickém úvodu, ne vždy se to, co prospívá révě jako rostlině, kryje s tím, co vyžaduje produkce špičkových vín. A tím nemyslím "dobrých vín bez vady" , tím myslím něco ještě víc.
Zajímavé jsou Vaše info o té Michalovické stráni - to znamená, že vy obděláváte ten malý kousek ve stráni, co je vidět, když se jde od kostela ke Kupsům? to mi vždycky zajímalo, komu to patří. Pan Kupsa tedy říkal, že název Michalovická stráň byl původně určen pro jinou trať blíže k Michalovicím (Třešňovka), že zákres toho většího kousku, na kterém, jak odvozuji, by měl sázet pan Mikulenka,vzešel snad z nějaké administrativní chyby. o to překvapivější je, že přeci jen bude osázená, ale nakonec proč ne. Akorát jsem měl zprávy staršího data, že Pod michalovickou strání se mělo úplně zrušit (jako náprava toho omylu) a název měla převzít současná trať Třešňovka. Zmatek kolem názvů tratí se tedy ještě více zahušťuje :-) Ale do konce roku by měla být novela vyhlášky o tratích, tam se to celé rozuzlí.

Datum: 03.06.2010 16:44:19
Od: AS
E-mail: ales.svatos@email.cz

Dobry den Pavle,
Sklanim se nad Vasim usilim a trpelivosti, Vas zapal se jen tak nevidi. Co se tyce zatrideni vinice Na Jame do oficialni II kategorie s tim asi nic neudelame, ale C od Vas ji asi nepatri. Je mirne svazita s jihozapadni orientaci a ne severni, jak by C-ecko melo byt. Jeji jedinou nevyhodou je, ze jeji spodni cast lezi v zamrazove kotline. Je to dobre videt na podzim. Jiste jeji horni cast patri do A, nebo do AA jako je nad ni lezici trat U hriste.
Jeste doplnek k jinym tratim a zmatkum ve Velkych Zernosekach: Trat Michalovicka stran (kde mame I nas “kousek”) by mela byt prejmenovana na Pod Tresnovkou, zatim p. Mikulenka, ktery o zmenu pozadal, me nerikal jak dopadl. Sam bude na te vetsi plose na podzim vysazovat ca 1 ha. (vice o tom pise Mira ve zprave z Zernoseckeho kostu).
Zdravi Ales Svatos
P.S. pokud budete mit cestu do VZ, zastavte se i u nas (www.vinarstvi-portabohemica.cz)


Datum: 31.05.2010 17:52:39
Od: Sklenička
E-mail: vran@seznam.cz

Ad Moll: výzva to je, ale ne pro mě, já už s tím asi nezačnu :o))
Ad Sklenička: mám tam samozřejmě chybu, správně mělo být východo-východo-jihovýchod!

Datum: 28.05.2010 08:57:14
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

Ad Sklenička: Jak jsem napsal - "Nezapomeňme kdy se citovaný názor formoval a jaké podmínky v té době panovaly!" Ale máš pravdu, že rychleji než orientace sklonu svahu se mění myšlení lidí. To bude podle mne také jeden z důvodů, proč se v době rozvoje socialistického hospodářství (kdy psal Kraus svoje knížky), které u vína preferovalo kvantitu (soběstačnost!) před kvalitou, víc cenili západnější svahy, které jako vlhčí jsou úrodnější, před východnějšími, kde réva kvůli větším rozdílům teplot snáze namrzá a hyne.
Ten svah byl nejspíš opuštěn pro pracnost (nevhodný pro mechanizaci?) - není to výzva pro zdatné a pracovité lidi ;o)))

Datum: 28.05.2010 08:39:55
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Neználek: Díky, makačka to docela byla, každou trochu volnější chvilku tomu věnuju. To Tě ovšem neomlouvá, neber si mě jako výmluvu a koukej něco pěknýho napsat :-)

Datum: 28.05.2010 08:14:05
Od: Neználek
E-mail: nez@centrum.cz

Pavle jak to říct?
Už jsem dlouho na ovine.cz nepřispěl svým článkem. A už jsem chtěl i narychlo něco napsat. Ale copak můžu, když ty uveřejňuješ takové články?! Proti tomuto vinikajícímu článku, by cokoli ode mě bylo jen plácnutí do vody. Navíc je patrné, že je za tím je takový kopec práce, že absolutně netuším, kde na to bereš čas.
Jinak super nápad. A také ti připisuji body za odvahu s tím vyjít. Protože i jak jde vidět z diskuze: "Není člověk ten, aby se zavděčil všem". A vůbec mě nevadí, že je to hodnocení jedince (Parker je taky na hodnocení sám). Naopak větší počet hodnotitelů by vedl k průměrování a otupení rozdílů.


Datum: 27.05.2010 20:04:19
Od: Sklenička
E-mail: vran@seznam.cz

Ad Moll: jen k té západní / jižní / východní expozici: podnebí a názory na ně se sice během staletí měnily, ale svahy zůstávaly na svém místě. Když jeden jede po RN 74 z Dijonu na jih, zarazí ho, že celý ten svah s ukrutně drahými víny je vpodstatě orientovaný na východ (jihojiho-jihovýchod?). Za posledních dvanáct století se tam mohlo měnit počasí, ale ne orientace svahu. Totéž v Alsasku: Vogézy. Některé kopce mají vícero zajímavých svahů orientovaných na různé strany a občas se mění názory na to, která vinice je nejvýznamnější, ale namísto podnebí (počasí) nebo orientace svahu bych přikládal důležitost časovému sledování kvality vína. Jestli někde dokáží dělat po dvacet let výborné víno ze severního svahu, tak si to zaslouží uznání - spíš než jižní svah s podřadnými víny?

Mimochodem, u nás na Mělníku jezdím kolem několikakilometrového svahu s jižní expozicí, který mi od prvního setkání vizuálně připomínal Cote-d'Or nebo alsaské Vogézy. Děsně mě to vzrušovalo - tady by rostla réva!? Po roce jsem o tom mluvil s místním písmákem, který mě zvesela odpálil: však taky rostla! To bylo ještě před padesáti lety osázeno vinicema! (Ono to prostě na té krajině je někdy vidět! :o))))

Datum: 27.05.2010 11:12:49
Od: PepaK
E-mail: josef.kotik@centrum.cz

PJ> Práci p.Blahy neznám, ale pokud by měl měnit název na původní, tak určitě na MALÉNY. Tak to uvádí i Jakub Vrbas v knize Ždánsko z r.1930

Pohled z Dubového=ještě lepší.

Datum: 27.05.2010 10:44:35
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

PepaK: No, Žarošice mají Maliny, Archlebov má zatím též Maliny, ale mám podpultovou informaci, že bylo zažádáno do další novely o změnu na Malíny, takže abych kvůli čárce nemusel mapu předělávat, tak jsem si to už rovnou namaloval do mapy jako Malíny. To mi spletlo při přípravě toho textu o klasifikaci. Jinak mimochodem jak patrné z práce J. Blahy ze čtyřicátých let dvacátého století, opravdu se dříve té trati říkalo Malíny. A díky za tip - archlebovské tratě jsem kdysi procházel, ale tehdy jsem netušil jak se která jmenuje, až později jsem zjistil, že jsem byl spíš v trati Dubový. Malíny musím prubnout taky - je tam nádherně.

Datum: 27.05.2010 10:21:54
Od: PepaK
E-mail: josef.kotik@centrum.cz

Protože jste zařadil do seznamu i Floriánky,Krásnou horu, Šidleny, Maliny a Starou horu tak nemůžu jinak než také pochválit. :-))
Jen technická připomínka : Maliny jsou dle mne s tečkou, ale protože jste je zařadil do Archlebova a ne do Žarošic, tak to nevadí. :-)
V jednom ze svých starších článků jste obdivoval krajinu Ždánska. Až někdy pojedete zase kolem, tak pohled z Malin a okolních kopečků na Slovácko patří k nejkrásnějším. Dovolím si doporučit.


Datum: 27.05.2010 10:02:57
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Moll: Podívej, vědeckej přístup se musí brát rozumně. Určitě mi nechce ani prof. Kraus tvrdit, že muškát nebo irsai jsou v kabinetu nejhorší, lepší v pozdním sběru, a nejlepší ve výběru či v ledovce. To může platit dejme tomu u ryzlinku rýnského v nějakém hodně příhodném terroiru. tyhle vědecké přístupy vštípené zdejším vinařům mají na svědomí zdejší zlozvyk vše nechat přezrát co to jen jde a pak to ve sklepě vyřešit tím, že se nechá zbytkáč případně přisype kyselina. každá odrůda má své optimum, kdy když se sebere, tak je tam všech komponent akorát. Je to o harmonii, vyváženosti - a taková vína jsou tady bohužel vzácnost. můžu zdokladovat mnoha texty (zahraničními), z kterých je patrné, že vyzrát ano, přezrát ne.

Datum: 27.05.2010 09:25:17
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

P.J.:Chybí ti trošku vědeckého přístupu (možná matematického), rozhodně jsi moje "cukernatost -> kvalita" zaměnil za "cukernatost že by byla v přímé úměře s kvalitou". Přidal sis tam přímou úměru a já se o žádné přímé úměře nezmínil. Ale že vztah má budeš muset uznat, hned ti posílám knížku, kde to tvrdí Kraus.
milasko: Já vím. Ve sklenících a foliovnících a nebo specializované odrůdy, které tam vydrží. Odrůdy Vitis vinifera, o kterých se tu bavíme, tam fakt moc nenajdeš.

Datum: 26.05.2010 21:49:19
Od: milasko
E-mail: mil.sko@seznam.cz

moll: Réva se pěstuje ve Švédsku i dnes - a to i ke komerčním účelům.

Datum: 26.05.2010 20:01:32
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Moll: cukernatost že by byla v přímé úměře s kvalitou - s tím ostře nesouhlasím, toť v opozici s přístupem terroirovým. A body ze soutěží? To že by mělo být objektivní kritérium? Však se to na blozích dlouze přetřásalo, jakým způsobem se na koštech boduje. Já to beru jako folklór, ale že by suma mnoha subjektivních názorů na to, které víno je nejlepší, byla objektivnější než názor jednoho člověka, to si fakt nemyslím. Statistika je dost často podvod na realitě. Když já sním celé kuře a Ty nic, tak statisticky jsme v průměru oba snědli po půlce kuřete :-)

Datum: 26.05.2010 18:37:43
Od: Dušan
E-mail: dbenc@centrum.cz

Pavle,
klobouk dolů a díky za SUPER článek. S tvým výběrem MHZ a MHUZ se ztotožňuji, jelikož jsou ve výčtu i takové trati, ze kterých jsem pil výjimečná vína. U těch ostatních vybraných tratí, ze kterých jsem ještě neměl šanci víno ochutnat, věřím tvým zkušenostem :-)

Datum: 26.05.2010 14:42:31
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

ad 1) Ne já tys je měl v článku více odlišit ;o))
ad 2) Pohledej na google - ale v té době asi vesnic http://www.sklepuvaly.cz/historie-vina.php
ad 3) Nic takového jsem snad nenavrhoval. Ale známe objektivní kriteria (sklon -> cukernatost ->kvalita) která umíme měřit (a nebo také statistika na soutěžích) - ta je třeba vypíchnout od suběktivních
ad 4) 20 není v dnešní internetové době větší počet
ad 5) U nás převládá pasátové západní proudění, západní svahy jsou tedy obvykle návětrné, vlhčí a studenější, ale teplota je lépe rozložena (podnebí spíš přímořské než kontinentální) - že ty jsi nečetl můj článek http://www.ovine.cz/web/structure/14.html?searchString=klimatick%C3%A9&searchId=354 ;oDDD
ad 6) Taky jsem to pojal jako srandu ;oDD

Datum: 26.05.2010 14:07:45
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Ano, toto je účinná strategie: zahrnout mne takovým množstvím připomínek, že mne to odradí vůbec odpovídat :-)) ale né, jsem rád za diskusi.
1. odlišuj objektivně(ji) provedená písmenka označující svažitost a expozici a subjektivně(ji) sestavený seznam nejrozeznatelnějších terroirů. myslím, že v článku je toto patrné.
2. počkej, to s tím řehořem mne zajímá - o tom jsem neslyšel. dělil to tehdy po vinicích? nebo jen po vsích?
3. chtěl bych vidět nějaký "objektivní" klasifikační systém založený pouze na senzorické kvalitě vín. to si neumím představit. to je protimluv.
4. v zapojení většího počtu lidí výhodu moc nevidím. to je ale na dlouhé rozepisování proč. pod tou poslední Kategorizací bylo snad dvacet hvězdných jmen, každý, kdo ve světě vína něco znamená, tam byl, plus za každou podoblast konzultovali zástupci z řad vinařů či starostů - výsledek ovšem podle toho vypadal: já ustoupím v tomhle, ty zas v tomhle.
5. jestli jsou západní svahy statisticky vlhčí a teplejší (o čemž by taky mohla být diskuse, jak moc to závisí na směrech větrů, ročním období atd.), tak mi to vysvětluje všechno. však jsem tam psal, že nejkvalitnější věci vznikají pozvolným zráním a pod určitým stupňem vodního či dusíkového stresu (aspoň červená). v tom středověk roli moc nehraje. i v burgundsku mají jižní svahy, ale opravdu to nejsou ty nejkvalitnější polohy.
6. zkratky byla spíš taková legrace, skoro mi přijde nešikovné, že ty áčka nebo jedničky příliš podporují kult výjimečnosti. být po mém, značil bych to spíš nějakými inertnějšími znaky či obrázky.


Datum: 26.05.2010 13:27:09
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

Proto bude mít i nadmořská výška atd., vliv!

Ale začal jsi dobře, systém písmenek je přehledný a dá se dobře rozšiřovat. I MHZ (Místo hodné závisti) je dobrý nápad - jen je dobré nezapomenout, proč vůbec používáme zkratky. Aby byly krátký a jasný! Proto předkládám návrh zaměnit:

MHZ na Z (Závidíme)

MHUZ na UZ (Ukrutně Závidíme)

VHZ na VD (Veselá to Dědina, kde sa taká vína rodila)

Ostatně - pod každou tratí je možno zanechávat příspěvky, tak snad časem tam závistiví nezávislí připíší pár postřehů a za pár desítek let budeme mít jasněji! ;oDD



Datum: 26.05.2010 13:26:47
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

A tím se dostáváme k objektivním kritériím. Těch je moc a proto je nechám na opravdových odbornících ;o))

Jen bych připomenul, že lidé občas nějaké nové objektivní kritérium vymyslí. Pak je nutno nejen kategorizaci přepracovat, ale ještě před tím zvážit, zda vůbec stojí za to je zařadit. A to je obvykle proces subjektivní ;-(

Ale třeba ke sklonu svahu - nejen v Římě, Burgundsku a jiných krajích - i u nás se uvádí jako nejlepší sklon svahu východní - ale ve středověku! Dnes se uvádí jihozápadní (ranní osvětlení se tak dobře nevyužije, kvůli nižší teplotě, réva na nich více trpí mrazy (prudká změna teploty noc/den), jsou sušší, naopak západní jsou vlhčí a světlo se díky vyšší teplotě lépe využije). Rozdíl ve zkušenostech dnes a tehdy vidím v rozdílu průměrných teplot mezi dnešní chladnější dobou a tehdejším klimatickým optimem (kolem roku -400 Řím, 1600 u nás a Burgundsko). Nezapomeňme kdy se citovaný názor formoval a jaké podmínky v té době panovaly! My jsme dnes na severní hranici pěstování révy, ale byly doby, kdy se réva k liturgickým účelům pěstovala ve Švédsku!



Datum: 26.05.2010 13:25:28
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@seznam.cz

Pěkný článek - na první pokus ;o))

Ale podle mne ses nechal trochu unést a pozapomněl jsi, proč se vlastně dělá klasifikace - abychom udělali pořádek ve výsledném produktu! A tím je víno! Na začátku článku se tváříš, že jsi kvalitu výsledného vína jako ukazatel do hodnocení vůbec nezahrnul, ale v následujícím seznamu ses tomu už nevyhnul.

Neodlišil jsi tedy kriteria objektivní od subjektivních, to je moje první výtka.

Druhou je nezmínění první známé klasifikace - zatřídění dle jakosti vína, které provedl roku 1784 Řehoř Volný.

Třetí je pasování sebe sama do role nestranného (nenapsals, ale naznačils). Říkám ti to předem a na rovinu - docela určitě JSI úplatný. A to dobrým vínem. Výhoda je v tom, že málokdo tě bude uplácet, abys degradoval jeho polohu. Naopak se budou snažit, abys hodnocení vylepšil, a na to budou potřebovat opravdu dobré víno - a to je dobře. Že to zatím nikdo nezkusil? Protože nevěděli, že děláš hodnocení, teď se to změní ;o))

Nestrannost se podle mne dá zajistit jen zapojením zcela velkého počtu lidí do procesu rozhodování - všechny uplatit nelze. Navíc tak lze získat i srovnávací hlas (jeho vinice je horší než moje / nakupuji hrozny z obou a z téhle je víno vždy lepší) a zkušenosti místních (srážkové mapy jistě ne, ale každý keř docela dobře ukazuje, kolik napršelo - tím o kolik vyrostly letorosty). Navíc, sledovat vinici je dlouhodobý proces, minimálně na desítky let.



Datum: 26.05.2010 11:38:07
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Míra: No, tak se to dá možná vidět, ale kritérium velikosti nebo věhlasnosti nebylo bráno v potaz, což bych dokázal i doložit na mnoha případech. Třeba Dukejský v Boleradicích - to je přesně mikrovinička, kterou jsem tam zařadil, že Korábové si to svou viditelnou snahou dělat vína terroirově a šířit slávu toho místa po zásluze vybojovali. Že jsou někde v zapadlých vesničkách neobjevení špičkoví garážisté? A jak je mám objevit, když o sobě nedají vědět? Kritériem velmi významným byla určitá snaha své místo zviditelnit, pozvat milovníky vína do svých vesnic a vinic, aby si to tam oblíbili a pochopili ta vína skrze to místo. V tom výčtu obcí rozhodně není prvních padesát obcí dle velikosti, jsou tam obce, které se dokáží nějak zviditelnit a zorganizovat něco, co lidi přitáhne do toho regionu - a to není jen o velkých vinařích či počtech. A když už se použil příměr s garážisty, tak ve Francii právě garážová vína jdou úplně mimo klasifikace, takoví žádné klasifikace nepotřebují.

Datum: 26.05.2010 11:20:00
Od: Mira
E-mail: m@m.cz

Je to moc pěkné, ale tím, že jsou vyzvednuty velké vesnice a velké tratě o kterých je slyšet až do Barrandova zanikají hlavně ty malé vísky se stovkou usedlíků a mikrovinicemi .Jsou to všechno jen velkovýrobní tratě a vesnice s tisícovkou lidí ( a větší) a sídlem nějakého toho podniku .Není tu vidět ty typické malé tratě a vinice s mikroproducenty jako ve francii co produkují garážové vína ´tedy na české poměry přeloženo zahrádkáře -vinaře co dělají špičku ....



Datum: 26.05.2010 11:17:37
Od: *Martina*
E-mail: velix@volny.cz

Pavlovi patří i můj obdiv! A obrovský DÍK za skvělý článek, který by rozhodně měl být otištěn!

Datum: 26.05.2010 10:56:03
Od: Lukáš
E-mail: luk.pan@seznam.cz

Výborně! Konečně to někdo "rozřízl" a dočkali jsme se alespoň nějakého náznaku rozdělení. Každopádně Pavlovi držím palce a obdivuji jeho mravenčí práci. Díky.

Datum: 26.05.2010 10:47:09
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

Jižní svah: No původně kdysi dávno jsem měl ambici to napsat pro Vinařský obzor, ale to bych si asi musel odpustit veškerá kritická slova a napsat to velmi velmi diplomaticky abych náhodou někoho nerozhněval. V této podobě mi to samozřejmě neotisknou.

Datum: 26.05.2010 10:26:05
Od: J.Č. / Jižní svah
E-mail: cerovsky@jizni-svah.cz

Povinná četba! Moc pěkné.

Technická: psal jsi tohle primárně pro sebe/o víně, nebo to bylo mířeno i jinam? Protože tenhle text by si zasloužil otisknout...

Datum: 26.05.2010 09:49:25
Od: JFK
E-mail: jfk76@centrum.cz

Konečně se našel někdo, kdo se nebál a šel do toho. Určitě se najde spousta kritiků, každopádně držím palce! Jako konzumenti si to zasloužíme, podle přívlastků se stejně nedá řídit... Díky!

Datum: 26.05.2010 09:34:03
Od: Evas
E-mail: eva.skokankova@email.cz

Krásné, děkuji.

Datum: 26.05.2010 08:16:35
Od: Jerry1
E-mail: jarek.ptacek@cmcem.cz

Díky za článek - užasné a podnětné ... a vůbec dokonalé.