O Víně

V Loděnici byl kupodivu registrován koncem roku 2005 jeden pěstitel. Papírově byla ke stejnému datu osázená plocha 6,7 ha z celkových 7,8 ha.

Léta projíždím kolem a krvácí mi srdce, že tento nádherný vyterasovaný strmý svah je neudržován. Vinici na začátku devadesátých let po zterasování a terénních úpravách osázel Výzkumný ústav v Karlštejně, záhy však o ni přišel v restituci. Restituent se ji od té doby marně snaží prodat i s přilehlým zámečkem, dnes notně zdevastovaným. Ve vinici přežily vesměs jen nejodolnější podnože. Od zámečku vede k vinici cesta, vedle vrat je velká mezera, kterou se nechá projít do vinice a pokochat se. Jen pozor, minimálně na nejvyšší terase se vyhřívají macaté zmije.

Do trati Kněží hora patří i ještě jeden svah za ní, o dost nižší a o něco méně strmý. Ten je ovšem úplně neosázený.

Jinak vinice byla založena pravděpodobně A. Cífkou v sedmdesátých letech 19. stol. v době jakési renesance českého vinařství rozdmýchané osvětovou činností Dr. A Schmidta a Josefa Šimáčka. Snad se ve sklepích zámečku vyráběly hlavně sekty.

Pan Kupsa z Žernoseckého vinařství odsud vzpomíná na muškáty. Krásně je v té době ještě nezterasovaný svah vidět v závěrečných scénách známého filmu Jiřího Menzla: Ostře sledované vlaky z roku 1966.