O Víně

Někdy v čase Vánoc jsem nad sklenkami vín, která ani nestála za recenzi, přemýšlel, o čem by mělo smysl psát v dalším roce. Napadlo mne v rámci volného šíření biodynamických myšlenek každý měsíc uveřejnit krátce okomentovaný kalendář s doporučeními konkrétních dnů konstelacemi vesmírných těles nejvhodnějších na konkrétní vinohradnické či vinařské úkony. Připadalo mi, že tím ušetřím obtížné pátrání a shánění literatury případným váhajícím, kteří by možná třeba na malém kousku své vinice biodynamii přeci jen vyzkoušeli. Podařilo se mi prvotní entuziasmus převést i na J., který mi ochotně pomohl s rezervací konkrétních termínů. Protože však leden už nezadržitelně začal, musel jsem nejpozději do pátku 5. ledna vytvořit lednové pilotní číslo.

Ihned v úterý jsem naklusal do vyhlášeného pražského knihkupectví v Celetné ulici doslova po strop nabouchaného různou duchovní, esoterickou, okultní a náboženskou literaturou, kameny, bylinnými přípravky, na co si vzpomenete. Necítím se zrovna v tomhle prostředí jak ryba ve vodě, takže jsem se rovnou pídil po Výsevních dnech 2007 - asi nejvíce biodynamiky respektovanému kalendáři konstelací pro zahrádkáře a zemědělce, který sestavuje charismatická Maria Thunová se svým synem Mathiasem na základě dlouholetých pokusů s klíčením a pěstováním rostlin v závislosti na vzájemném postavení vesmírných těles. Avšak ouha - Výsevní dny vyprodány, další nedorazily. Prekérní situace. Ostatní u nás vydávané tzv. lunární kalendáře, bohužel, nejdou použít, protože jsou založené na astrologických tabulkách vypočítaných někdy před dvěma tisíci lety, kdy jarní bod Slunce ležel někde v Beranu. Měsíční konstelace se souhvězdími tam uvedené se tedy po tak dlouhé době odchylují od skutečnosti na obloze zhruba o den. Nervózně jsem vymýšlel náhradní plány, jak dodržet páteční termín. Při tom jsem narazil v regále na knihu Wolfa-Dietera Storla: Zahrada jako mikrokosmos (vydal už před časem Eminent). Byla pěkně tlustá a již zběžným prolistováním bylo jasné, že právě tady jsou s encyklopedickou přehledností vysvětleny všechny podstatné věci nejen kolem biodynamie, ale i příbuzných či předešlých systémů. Navíc bez takové té nadšené nekritičnosti, spíš s typicky germánských chladným nadhledem, ba co více, místy s kritickou až pochybovačnou poznámkou. Přesně tohle jsem potřeboval, platím, vyrážím domů.

Když jsem se večer do knihy ponořil, bylo jasné, jak naivní a bláhový plán jsem pojal. Kolika dějinnými a myšlenkovými souvislostmi je toto téma provázáno! Jak podružné se zdá téma lunárních vlivů v porovnání s tak stěžejním tématem, jako je třeba péče o půdu. Velmi rychle jsem pochopil, že původní idea pouhých doporučení některých dnů na některé činnosti se podobá něčemu stejně bizardnímu jako s pionýrsky nadšeným úsměvem nabádat občany ke stavbě kosmické lodi svépomocí. Už jsem měl ráno pak nachystaný omluvný mail všem zúčastněným, že to vzdávám, že v tak malém formátu nelze srozumitelně vysvětlit téma biodynamie v celé své šíři, že bude lepší zájemcům doporučit výše zmíněnou knihu, chystaný seriál o biodynamii ve Vinařském obzoru či české stránky www.biodynamika.cz. Ale pak jsem si řekl, že by to možná byla škoda, vynadal jsem si do srabů, kteří couvají, aniž by se pokusili, a vytočil číslo na vydavatele Výsevních dnů - Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio Šumperk (www.pro-bio.cz). Ochotná paní na druhém konci drátu mi lednovou stránku kalendáře ofotila a okamžitě poslala faxem.

Už zde asi není místo na nějakou zdlouhavou teorii, tu si nechám třeba do příštích čísel, která budou vycházet vždy poslední tzv. pracovní den v měsíci. Přecházím rovnou k lednovým událostem. Co se asi tak nechá dělat v tomto podivně nezimním počasí? Obávám se, že ani snad řezat se nedá, jak jsou někde teploty vysoké. Osobně řežu až v únoru, ale chápu, že mnozí, aby to vůbec stihli, musí řezat téměř po celou zimu. Kdyby tedy někdo přemýšlel o lednovém řezu, z hlediska slapových jevů vyvolaných Měsícem a ovlivňujících veškeré vodstvo na Zemi (přístroje už dokáží změřit příliv a odliv i v šálku čaje) je nejohleduplnějším obdobím vzhledem k révě ubývající Měsíc, kdy příroda „vydechuje", šťáva a energie klesá ke kořenům. Ubývající Měsíc je v lednu od 4. do 18. Pokud si můžete vybrat, nejlepší je, když Měsíc právě prochází tzv. plodovými (ohnivými, teplenými) souhvězdími, tj. Lvem (6., 7., 8.) nebo Střelcem (17., 18.). Totožné dny jsou vhodné například i na hloubení sklepa či přetáčení vína ve sklepě. Někde jsem ale našel, že naopak mladé výsadby by se první tři roky měly řezat při přibývajícím měsíci (obecně znamenající hromadění energie, narůstající křídla, nové síly), tj. od 19. ledna. Co by se tak ještě mohlo? Usazování kůlů prý nejlepší v Panně (9.-12.) - no, to už mi přijde trochu...

Celé to musím ale nakonec trochu zpochybnit, protože jak už jsem naznačil v tom dlouhém úvodu: lunární rytmy jsou jen součást mnohem složitějších celostních vztahů člověka, rostliny, půdy, přírody, Světa a Vesmíru. Jestli může předchozí odstavec něčemu pomoci, tak že podnítí zájem někoho o to, dozvědět se více. Pouhé kopírování a napodobování k ničemu nepovede, obzvláště pokud nebude doprovázeno alespoň změnou vztahu k půdě a rostlině v tom nejelementárnějším, tedy v radikálním omezení používání syntetických hnojiv a jedovatých syntetických postřiků. To je právě to, co odlišuje (ale nikoliv povyšuje) biodynamii od jiných směrů v zemědělství: je to touha soustředěným vlastním pozorováním a následnou změnou přístupu a vztahů dosáhnout určité harmonie. Zájem o to pochopit, ponořit se do vzájemných souvislostí. To je samozřejmě vždycky těžší, než někam něco podle předpisu nasypat a neptat se proč. Proto se touto cestou asi nevydá každý, ale jen ten, komu je tato cesta vnitřně blízká i přes všechna její úskalí.

Hezký leden!