O Víně

23.06.2006 Jarda Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Moderní biologická ochrana révy vinné

Chápu, že většina běžných spotřebitelů či milovníků vín se zaměřuje především na jeho kvalitu, vlastnosti, uchovávání vína, někteří ještě možná na technologii zpracování, ale vlastní vinohradnictví je příliš nezajímá. A přece moderní způsob hospodaření ve vinicích určuje jakost révy vinné, produkci a velice ovlivňuje celkový život nejen ve vinohradě, ale i v jeho okolí. Vždyť zkušení vinaři i dnes říkají prastarou lidovou pravdu, že se víno dělá na vinici. Jak také jinak? I když dnes nikdo neví... Čím bude větší druhová pestrost rostlin i živočichů, tím je celý ekosystém zdravější a stabilnější. Moderní vinaři stále víc přecházejí na integrovanou produkci při níž vylučují chemické prostředky ze svého repertoáru. A právě proto si myslím, že tyto získané informace jsou natolik důležité pro konečný mok, který rádi ochutnáváme a vášnivě o něm zde na O víně diskutujeme, tak důležité a zajímavé, že na ně chci alespoň trochu upozornit. Vinohradníci jsou jistě v obraze a nebude to pro ně asi žádná novinka, vždyť integrovaná produkce a ekologické zemědělství se u nás praktikuje už několik let, má budoucnost a stále se rozvíjí.

Při procházení Starou vinicí od silnice vedoucí do Havraníků, nahoru ke známému degustačnímu stánku Znovínu, mohli účastníci VI. jarního putování po vinicích Znojemska spatřit na tažních révy vinné pokroucené červené drátky, nebo jakési plstěné „hadříky". Průvodce ze Znovínu pan Ivo Šmerda na dotaz několika účastníků sdělil, že je to součást biologické ochrany vinice, kterou tu praktikují druhým rokem a odkázal na stanoviště u stánku, kde prý vše podrobně vysvětlí zástupkyně firmy Biocont Laboratory s.r.o. z Brna. Zástupkyně firmy poté velice podrobně informovala četné zájemce o společnosti jež vznikla v roce 1991 zabývající se biologickou ochranou rostlin před kadeřavostí, sviluškami, plstnatostí, ale také před obaleči, plísní šedou atd. Hlavní informace pochopitelně soustředila na biologickou ochranu révy vinné před různými škůdci. Každý živočich v rámci potravinového řetězce má svého predátora, důležité je najít toho správného a potom už se dají dělat ochranářské zázraky, ale tak jednoduché to zase není.

Základním programem byla produkce dravého roztoče Typhlodromus pyri a vývoj systému ochrany révy vinné. Vyselektovaný kmen dravého roztoče z vinic na Mikulovsku se dnes používá ve vinicích a sadech celé Evropy proti škůdcům hálčivci révovém, svilušce ovocné, svilušce chmelové a vlníkovci révovému. Rentabilita této ochrany vychází jednak z úspor finančních prostředků jež činí asi 4 % z ceny chemické ochrany (!) a také zvýšením kvality produkovaných hroznů a vína.

Jen pro zajímavost, jedna samice tohoto dravého roztoče vysaje za den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců a za svůj život zlikviduje přibližně 450 svilušek a asi 18 000 hálčivců.

Proti housenkám obaleče mramorovaného a jednopásého, jež jsou ve střední Evropě hlavními škůdci révy vinné jsou velice účinné bílkovinné krystalky produkované bakterií Bacillus thuringiensis kurstaki. Pokud housenky pozřou tyto krystalky, během 2 - 5 dnů hynou. Přitom tato bakterie nenapadá žádný jiný hmyz, je absolutně selektivní ze všech známých insekticidních látek. Užívá se na celém světě v systémech integrovaného, organického zemědělství.

A konečně se dostáváme k těm červeným drátkům uvázaným na dřevě révy vinné ve Staré vinici. Jsou součástí tak zvané feromonové ochrany vinic v tomto případě feromonového matení samců motýlů obaleče mramorovaného a jednopásého. Přípravek se nazývá Isonet L plus a Isonet LE a jeho podstata spočívá v tom, že se z napuštěného obalu na drátku těmito přípravky šíří vůně feromonů, látky jež tvoří samičky jako informaci, že jsou neoplozené a připravené k páření. Ovšem finta je v tom, že se tyto feromony ve vysoké koncentraci pozvolna odpařují tak, že je vzduch ve vinici jimi přesycen a samci přestanou být schopni vyhledat skutečné samice. Ty nejsou oplodněné, nenakladou vajíčka a porosty nejsou poškozovány škodlivými housenkami... Prostě samečci jsou tak zmatení, že samičku nenajdou. Metoda je velice selektivní a v ekosystému vinice zasahuje jenom cílové druhy škodlivých motýlů. Je to jeden z prvků ochrany vinic před škůdci, nijak nenahrazuje ucelený systém integrované ochrany. Toto feromonové matení se praktikuje 14 let v Evropě na ploše asi 120 000 ha vinic a po dobrých zkušenostech se bude plocha vinic nepochybně rozšiřovat.

A tak jen na závěr této informace v stručném souhrnu výhod, biologická ochrana umožňuje produkci hroznů a vína špičkové úrovně, zavedením celého systému biologické ochrany a ozelenění vinic zvyšuje cukernatost hroznů v průměru o 3 - 4 °NNM, až 60 % ceny přípravků a nákladů na aplikaci je dotováno státem, výrazně snižuje náklady na ochranu, nezatěžuje životní prostředí, podporuje úrodnost půdy, šetří užitečné organizmy zabraňující kalamitám dalších škůdců a v neposlední řadě umožňuje získání ochranné známky vín z integrované produkce a ekologického vinařství.

Ke zpracování tohoto článku byly použity informace získané v terénu a z materiálů firmy Biocont Laboratory s.r.o. Brno jež byly k dispozici při prezentaci firmy. Další informace, kontakt na pracovníky laboratoře, odkaz na literaturu, fotografie včetně podmínek dodávky a ceníku atd. získáte na firemních stránkách www.biocont.cz.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 8217x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 07.01.2010 19:16:49