O Víně

Parafráze známého výňatku z Burianova „hitu“ z jeho ještě známějšího filmu Anton Špelec, ostrostřelec uvádí druhý díl malého zábavného seriálu o některých „zajímavých“ vínech.

Aneb první díl malého zábavného seriálu o některých "zajímavých" vínech.

Výstavy vín, co s tím?

Díky Štěpánu Duškovi se mi dostal do ruky zbrusu nové číslo magazínu Tong. Normálně bych se zdráhal vyklopit takové peníze za číslo věnované odrůdě Nebbiolo, protože přeci jen těžiště mého eminentního zájmu je poněkud jinde. Ale prostě tenhle magazín je tak nabitý detailními profesionálními informacemi, že musím vždy kapitulovat a přiznat si, že bez ohledu na téma čísla mne tam vždycky mnohé z toho zajímá velmi.

Vážení čtenáři našeho nezávislého portálu ovine.cz. Dorazil nám od Centrum Media PR text s fotografiemi a prosbou o zveřejnění. Normálně žádné PR texty nezveřejňujeme a ani v budoucnu nehodláme. O tomhle textu jsme se ale radili interně, jestli to náhodou není bezva materiál na případovou studii úspěšného člověka ve vinařském byznysu a jestli třeba se kolem toho nerozpoutá zajímavá diskuse. Takže ačkoliv jistě schytáme varovné ukazováčky „Jak jste mohli!“, nakonec jsme se rozhodli text zveřejnit. Můžete to brát třeba i jako testování sebe sama - do jaké míry je v nás zakořeněn tak trochu národní odpor k prezentaci úspěchu (pisatel tohoto úvodu - p.j. - tedy tímto testem neprošel zrovna úspěšně).

Nedávno zesnulý pan profesor Kraus po sobě zanechal rozsáhlé dílo, ke kterému bychom se měli občas vracet. Tentokrát bych se chtěl trochu věnovat jedné, nepříliš známé větě a trochu ji rozebrat.

Sotůrek k přenášení lahví vína.

Jako doplnění dnešního Milaskova článku o ochranné tašce JetBag na lahev přináším informaci o něčem podobném - jde tentokrát o tašku chladící.

Trocha neplacené reklamy na zajímavou novinku na trhu.

Původně jsem si rezervoval tento termín na článek demaskující podstatu některých moderních a stále více populárních enologických postupů. Pak jsem byl na opravdu pěkné ochutnávce Castillonu u firmy Dominec a spol., tak jsem váhal, jestli to nemá přednost, abych nakonec přišel na to, že obě témata spolu úzce souvisí a nebude problém je spojit do jednoho článku.

Druhý díl obrázkového příspěvku, kde mapuju méně známé vinařské oblasti, zapomenutá místa a názvy vín z období mezi dvěma světovými válkami. Etikety je asi to jediné přístupné, co se nám z té doby zachovalo. Takže vzhůru na vína Morské, Nesmylské, Rustské...

Víte, odkud pochází vína jako "Ermellecké", "Grinavský Špičák", "Menešské desertní", "Terlanské", nebo kde na Moravě leží "Grafendorf bei Grusbach"? Máte-li trpělivost, ve svém dnešním atypickém příspěvku přináším první polovinu z několika desítek skenů etiket od "cizokrajných" vín i s popisem, co se o těchto vínech a jejich původu dá zjistit...

V třetí části tohoto maratonu článků ukážu, co bývá v oblastech, kde se daří produkovat pinoty světové velikosti, obvyklé, zejména vzhledem k tomu, co u nás právě obvyklé není.

V druhé části článku se blíže rozhlédneme, jak moc specifické podmínky vyžaduje pinot, aby ze sebe vydal to nejlepší.

Minulý článek popisoval experimentální část pokusu, ale samozřejmě s tím jsem se nespokojil, obrátil jsem se na některé vinaře se spoustou dotazů, obvolával jsem udržovatele klonů, mnoho jsem četl a individuálně prochutnával, abych sám sobě dokázal zodpovědět otázku, co lze udělat lépe pro to, aby to Pinot Noir odměnil tím, že se ukáže jako opravdu „velké víno".

Upřímně jsem se tentokrát spíš těšil, že tím to po pěti letech pokusů o pětiletou archivaci zdejších pinotů skončí. Že o tom napíšu souhrnný článek plus sérii dalších na téma „Proč to tak je?" a budu se zas věnovat něčemu jinému. Když jsem vprostřed pinotového večírku nadnesl, že příští rok bychom se mohli sejít třeba zas nad jinou odrůdou, nikdo mi to nerozmlouval. Takže vedlejší efekt tohoto archivačního pokusu je ten, že se nám české a moravské pinoty poněkud přejedly.

Posledně jsem tu psal, jak jsem strávil víkend v Lednici a Bulharech, po čtrnácti dnech jsem se zase utrhl a zajel na Moravu.

Nedávno jsme oslavili 10 let portálu, jenže podívejme se ještě více do minulosti, asi tak 200 let - nejsme jediní, komu víno chutná a kdo jej ctí. Jaký vztah měl k vínu jeden z největších německých básníků přináším dnes ve svém článku, který píšu s chutí, opět po několika letech odmlky...

Letošní rok je pro Spojené království obzvlášť významný: Alžběta II. právě oslavila diamantové jubileum aneb 60 let trůnění svým subjektům (mezi něž se od roku 1971 řadí i moje maličkost) a Velká Británie je rovněž pořadatelem nastávající 30. Olympiády. A to je důvod nejen k oslavě, ale i k představení vinařství této, kdysi významné, nyní poněkud marginální vinařské oblasti, která je nicméně nejlukrativnějším centrem vína vůbec.

Jak jsem zase šetřil podrážky a játra a místo nich ošoupal myš a židli.