O Víně

19.11.2014 Sajmik Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 19.11.2014 07:00

V hlavní roli Tannat - 3. část: Je libo „Irulegiko arnoa“?

Dnes taková malá premiéra: předmětem hodnocení je víno z francouzské části Baskicka, z apelace Irouléguy AOC, přičemž o vínech z této oblasti se na stránkách O víně.cz ještě nepsalo. Konkrétně jde o láhev Domaine de Mignaberry 2006 z družstevního sklepa Cave dʼIrouléguy.

"Irulegiko arnoa" z titulku znamená jednoduše "víno z Irouléguy". Jelikož jsem o této oblasti věděl dost málo, řekl jsem si, že v rámci zápisku o degustované láhvi by nebylo od věci něco si o tamním vinařství zjistit. Irouléguy AOP je malá apelace na francouzské straně západních Pyrenejí, aktuálně zahrnuje jen 232 ha vinic v okolí stejnojmenné obce. Na těchto - většinou hodně svažitých - vinicích se pěstují hlavně modré odrůdy Tannat, Cabernet franc a Cabernet Sauvignon, z nichž se dělají červená i růžová vína. Více informací o vzestupech a pádech místního vinařství, o apelačních předpisech atd. se můžete dozvědět v příslušném hesle naší Encyklopedie.

Narazil jsem i na jednu lingvistickou zajímavost, kterou jsem si nechal přímo do článku. Jak možná víte, baskičtina je jazyk záhadného původu, který se nepodobá žádnému z dnes používaných evropských jazyků. Ohledně označování druhů vína to mají tak trochu "posunuté", neboť červené víno, baskicky "ardo beltza", znamená doslova "černé"; podobně růžové víno se řekne "ardo gorria", v dosloveném překladu "červené" (viz francouzskou Wikipedii). Těžko říct, co je příčinou tohoto posunu - možná omezený kontakt Basků s jinými jazyky, možná používání místní odrůdy Tannat, která často dává vína opravdu více černofialové než červené barvy. Je zajímavé, že Tannat - přestože se tu pěstuje už několik století - Baskové označují jako "Bordelesa Beltza", v překladu "černá odrůda z Bordeaux". Tradiční baskické názvy mají i další používané odrůdy: Cabernet franc je "Axeria" (vyslovuje se přibližně "ašeria"), což znamená "liška"; Cabernetu Sauvignon, který se zde začal pěstovat teprve nedávno, říkají "Axeria Handia".

Teď už ale k výrobci recenzovaného vína. Je jím vinařské družstvo Cave dʼIrouléguy, které sídlí v obci Saint Etienne de Baïgorry. Jelikož jeho web je momentálně v rekonstrukci, napsal jsem přímo do družstva, odkud mi obratem poslali tiskové materiály o podniku i o celé apelaci. Osudy družstevního sklepa, který byl založen v roce 1952, jsou výrazně provázány s renesancí vinařství v oblasti po druhé světové válce. Družstvo sehrálo významnou roli v udržení místního vinařství tím, že zajišťovalo odbyt pro hrozny vypěstované místními zemědělci; později podporovalo výsadbu nových vinic a terénní úpravy v podobě stavby teras na příkrých svazích. Ještě v roce 1980 obhospodařovali členové družstva pouhých 65 ha, do roku 1995 se plocha jejich vinic takřka ztrojnásobila (na 180 ha).

Až po této fázi "kvantitativního rozvoje" přišla ke slovu výraznější snaha o zlepšení kvality vína: byly zavedeny diferencované platby podle kvality hroznů, sklepní provoz prošel rozsáhlou modernizací, družstvo postavilo sklep pro barikové sudy, začalo zaměstnávat profesionálního enologa, podporovalo "rozjezd" hospodaření mladých vinařů atd. To je myslím příznačné pro řadu vinařských družstev ve Francii obecně: ještě před několika lety byla mnohá z nich "obrem na hliněných nohou", neboť produkovala velké objemy vína, avšak velmi často pochybné kvality, což bylo dáno jejich zaostáváním ve více směrech. Ta, která neprošla modernizací, zanikla resp. byla pohlcena úspěšnějšími družstvy - tento proces ostatně ve Francii probíhá neustále.

Ale zpátky ke Cave dʼIrouléguy. Družstvo má v současnosti asi 40 členů, kteří obhospodařují celkem 140 ha vinic, což je 60 % plochy apelace. Z dalších 10 ha vykupuje hrozny na stolní víno, ale jeho výrobu postupně utlumuje. Vlastní chod družstva má na starost 16 zaměstnanců, kteří kromě vinifikace a prodeje vína zajišťují členům družstva technickou aj. podporu, doporučují vhodné způsoby hospodaření, v tomto smyslu několikrát ročně kontrolují stav jejich parcel. V posledních letech družstvo také pomáhá těm členům, kteří chtějí přejít na biologické hospodaření ve vinici.

Struktura produkce družstva je podobná jako v celé apelaci: 50 % objemu představují růžová vína, 40 % červená a 10 % bílá. Z hlediska kvality vyrábí dvě skupiny vín. Těžiště produkce tvoří "lepší" vína určená pro prodej ve vinotékách, restauracích a také přímo ve třech družstevních prodejnách a ve vlastním e-shopu. Do této skupiny patří mj. degustované víno Domaine de Mignaberry, nedávno vzniklé bio-víno Kattalingorri nebo bílá vína. Asi třetinu produkce tvoří spíše jednodušší červená a růžová vína lahvovaná speciálně pro supermarkety, tzn. pod odlišnými obchodními názvy.

Asi 80 % produkce družstva se vypije v regionu Aquitaine, z toho většina přímo v Baskicku, naopak v jiných částech Francie jsou vína s etiketou "Irouléguy AOP" takřka neznámá; podobně export tvoří v rámci prodejů družstva jen minimální položku (3 %). Jde zkrátka o takové "lokální víno", které lidé pijí ne proto, že by bylo nutně lepší než ostatní, ale proto, že je to "jejich" víno, které pili je už dědové a pradědové. Navíc je zde ještě ten rozměr, že Irouléguy je jediné "opravdu baskické" víno (myšleno v rámci Francie), kdy etikety na lahvích jsou často dvojjazyčené (viz obrázek dole), takže je spjato s identitou této národnostní menšiny.

Domaine de Mignaberry 2006 je cuvée ve složení 63 % Tannat, 27 % Cabernet Sauvignon a 10 % Cabernet franc. Macerace na slupkách po dobu tří týdnů, školeno 12 měsíců v barikových sudech, z nichž 20 % bylo nových. Výrobce doporučuje archivaci 6-8 let, takže byl čas se mu "podívat na zoubek". Láhev byla vypita v průběhu tří dnů.

Zelená láhev typu Bordeaux, uzavřená kvalitním celokorkem. Granátová barva s lehce mahagonovým odstínem. Vůně středně intenzivní, ovocito-kořenitá, nijak zvlášť komplexní. 1. den: plnější chuť, stále relativně ovocitá, podle mě ovlivněná oběma kabernety (černý rybíz a lehce vegetální/travnatý tón), celkově dobře sladěná, kyseliny i jemnozrnné třísloviny jsou dobře zakomponované do celku. Harmonická a slušně dlouhá dochuť.

3. den: chuť se ještě trochu zakulatila, již zcela chybí i sebemenší náznak vegetálnosti, naopak se objevily lehké tercérní tóny. Výborně strukturované. Snadno pitelné samotné, klasické víno "na celý večer", ale taky pěkné do gastronomie (třeba k uzeninám nebo jednoduché úpravě masa, nezkoušel jsem nic rafinovaného). Dobré tady a teď, dále stárnout nemusí, i když by jistě ještě nějakou dobu vydrželo.

Celkově působí uměřeně a "civilně", na nějaké soutěži (v konkurenci "nabušených" vín s ambiciózním školením apod.) by se asi dalo snadno přehlédnout. Jediná drobná výtka by možná byla ta, že nemá nějaký výrazně specifický či "nezapomenutelný" charakter, Tannat se na celkovém charakteru vína zas až tak moc nepodepsal, naslepo bych tipoval spíše Bordeaux z levého břehu.

Při psaní článku jsem narazil na článek "Irouléguy: The Mountain Kings" z roku 2013, jehož autorem je Tom Cannavan (má tam mj. degustační poznámky k 16 vínům z apelace, shodou okolností včetně Domaine de Mignaberry 2006, které dostalo vůbec nejvyšší bodové ohodnocení). Říká zde, že obecně červená vína z Irouléguy, postavená na Tannatu, "jsou o něco lehčí a svěžejší než vína z Madiranu", což velmi dobře odráží i můj dojem z degustované láhve. Zkrátka nečekejte nic ve stylu Château Montus, ale to snad (doufám) z výše uvedeného popisu vyplynulo. Ostatně k takovým vínům nezapadá ani cenou, láhev jsem koupil v německém e-shopu Madiran.de za 10,5 €, nicméně vzhledem ke kvalitě vína je tato cena více než přiměřená.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4857x