O Víně

Návštěvnost akce byla příjemně nižší, nikde nevznikaly tlačenice a i v kyvadlové dopravě mezi obcemi se člověk příliš nemačkal. Opět se určitě objevily úvahy o zúžení akce na jeden den, ten druhý byl totiž zájem o ochutnávky opravdu rapidně nižší. Až jsem se někdy ve sklepě bál si říct o vzorek...

Když už časové omezení, pak snad jen první den například do 17. hodiny namísto do 20., aby pak byli návštěvníci druhý den použitelnější. Já jsem si program časově takto naplánoval a musím říct, že i přes na první pohled menší počet 17 vinařství jsem nestihnul úplně vše, co bych si přál.

Po loňském zkušebním ročníku se objevilo několik nezanedbatelných vylepšení. Pěkně zpracovaný katalog vinařství s mapkami, ve kterém měli vinaři dostatečný prostor na prezentaci. Výborně tentokrát fungovalo samotné ochutnávání, už se nekonaly žádné papírky s počty „odpitých" vzorků ani kupony na jednotlivá vinařství. S páskou na ruce byly vzorky a vinařství přístupné opakovaně bez omezení. Dobře fungovala i kyvadlová doprava.

Námětem na zlepšení jsou snad už jen nějaké kapsičky na skleničky. Opět byla extrémně nepraktická papírová taštička do ruky, naštěstí si po zkušenostech už brávám vlastní držák na krk. Slabinou bylo i výdejní místo vstupenek. To totiž bylo letos jen v Březí, z Dolních Dunajovic byl tedy nutný přesun.

Loni jsem byl jen na nedělní část a to jen v Dolních Dunajovicích, letos jsem poctivě absolvoval celý program a řekl bych, že vinaři z Březí letos ty dunajovické výrazně překonali. Bylo to i zásluhou Mikrosvínu Mikulov, který letos rezignoval na kompletnější představení portfolia (loni alespoň více vín za poplatek navíc) a do nabídky dal i několik vín, která už jsou na trhu delší dobu a prezentoval je už loni. Z novinek to byly v květinové řadě jen Chardonnay a Rulandské modré rosé, které nijak nezazářily.

Ani vinařství Šoman či Holec nedokázala navázat na mou loňskou vysoce pozitivní zkušenost, pověst Dunajovic tak zachraňovalo Vinařství Zámečník. Sklep, který byl od ostatních hodně odtržen, a tak zde zabloudil jen zlomek návštěvníků, byl opravdu překvapením. Toto vinařství jsem si spojil s víny s vysokým obsahem cukru, které ještě před dvěma lety prezentovali. Letos už převažovala vína podstatně sušší, vše v elegantních lahvích se šroubovým uzávěrem.

Výborným začátkem bylo Sylvánské zelené 2012 pozdní sběr (Dolní Dunajovice - Dunajovický kopec; 2 g cukru; 6,3 g kyselin), s těžšími květinovými tóny ve vůni, ke kterým se později přidala přezrálá jablíčka, na pití velmi příjemné, šťavnaté a nekomplikované. Trochu více kyselinky chybělo Veltlínskému zelenému 2012 pozdní sběr (11,3 g; 6 g), s lehkou marcipánovou vůní a plnějším tělem. Šampionem Dunajovic jsem ale musel jmenovat Rulandské bílé 2012 pozdní sběr (11,2 g; 6,9 g) prezentující se moc příjemnou plnou vůní chlebovinky s výraznějšími doteky tropického ovoce, i tak ale nepůsobil „navoněně". I když v chuti nebylo nijak výrazně dlouhé, krásná ovocná šťavnatá chuť s šarmantním lehkým alkoholickým ocáskem mě stačila zaujmout.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem loni v Březí nebyl, ale letos mi tu srdce většinou plesalo. Neuvěřitelně široký sortiment představovali ve vinařství KERN (nějakých 22 vzorků) a to v několika ročnících. Bylo velmi zajímavé, jak byly v podání tohoto vinařství sousední ročníky 2011 a 2012 extrémně odlišné. Zatímco ve 2012 bych „vlašák z Ořechovky" ani nepoznal, uleželejší 2011 (výběr z hroznů 14,6 g; 7,3 g) byla naopak krásně odrůdová s tóny louky, medu a ořechů a tato vůně se hodně promítala i do chuti.

Naopak meruňkový „rýňáček" jsem ocenil u Vinařství Hlaváč (pozdní sběr 2012 dokonce s tóny kokosu) a u Vína Kadrnka (pozdní sběr 2012 tuším Liščí vrch s někdy až pronikavou mineralitou).

To u Martina Šebesty mi zkrátka chutnalo všechno... Už u prvního vzorku Ryzlinku vlašského 2011 pozdní sběr Liščí vrch (8,5 g; 6,6 g) jsem naděloval vysoké známky za mnohoznačnou vůni plnou květin, ale i lipového dřeva a za velmi dlouhou dochuť. Uzemnila mě vůně sušených meruněk u Ryzlinku rýnského 2011 pozdní sběr (11,9 g; 7,2 g), která se krásně promítala i do aromatické chuti, ve které se projevovala říznější „rýňáková" kyselinka, ale zkrátka jen tak akorát.

Výbornou růžovkou byla Rosálie 2012 pozdní sběr (CS + ZW; 9,4 g; 6 g) s nádhernou vůní lesního ovoce s lehkým dotekem černorybízové větvičky. V chuti působilo sice šťavnatým, ale plným a lehce pikantním dojmem. Nepočítám-li vymazlené, ale supersladké „bobule", které bylo možné ochutnat za příplatek, vrcholem byl určitě tradiční Ryzlink vlašský 2012 výběr z hroznů z Ořechové hory (26 g; 7,1 g). Letos opět trochu více „na cukru", ale zasáhnul mě daleko více než starší kolega z ročníku 2011 - a není to jen tou mladostí. Plná vůně hrozinek, medu, kandovaného ovoce, minerality. V chuti plné, opět s tóny kandovaného ovoce s velmi dlouhou dochutí. Díky výborné kyselince nepůsobí ulepeně.

Poslední den jsem litoval, že jsem musel tak moc spěchat. Vinařství Kňourek se totiž prezentovalo moc fajn víny, i když i zde převládala vína polosladká. Tradičně čněl Ryzlink vlašský 2012 moravské zemské víno (13,5 g; 6,2 g) s vůní sladkých citrusů a hodně aromatickou květinovou chutí. Už hodně sladký dojem jsem měl z Chardonnay 2012 moravské zemské víno (Perná - Kotelná; 20,9 g; 6,9 g), které ale nezapřelo odrůdovost a bylo plné tropického ovoce s minerálním závěrem a „slinosbíhavou" kyselinkou.

U Vinařství Diana jsem si jen povzdechnul, že už musím na autobus, a letem světem přechutnal zajímavou produkci z poloh z Novosedel. Zejména barikové cuvée ze Svatovavřineckého, Cabernetu Moravia a Zweigelu bylo překvapením, které bych tady nečekal. Majitelé se navíc hostům velmi zaníceně věnovali, takže jsem Březí opouštěl opravdu velmi nerad... Za rok bude čas si to vynahradit.