O Víně

Organizátorem je Polský institut vína a révy vinné a Winicjatywa - nezávislé sdružení přátel vína. Tentokrát akce proběhla na Národním stadionu ve Varšavě za účasti 56 vinařství, z toho 34 vinařství připravilo do degustačního panelu 75 vín, což je o dost méně oproti minulému roku (88 vinařství, 127 vín). Tato o dost nižší čísla mi příjdou překvapivá, protože dynamičnost, s jakou se polské vinařství rozvíjí a každoročně přibývají nově registrovaní vinaři, by spíše naznačovala opačný trend. Jak jsem se ale dověděl, organizátoři záměrně přikročili k určité selekci oproti minulým ročníkům, kde se do degustace dostala opravdu velmi průměrná vína. V rámci Konventu proběhla i prezentace polských vín pro širokou veřejnost, což byla největší příležitost pro milovníky vína seznámit se detailněji s polskou produkcí. Účast nebyla zanedbatelná, ochutnat polská vína přišlo cca 1300 lidí.

Celkový dojem z Konventu? Vznikají stále nová vinařství, rozloha polských vinic je v současnosti kolem 800 hektarů. Polská vína jsou stále lepší a lepší. To je asi to nejpodstatnější zjištění. Osobně, pokud jsem měl možnost některá vína ochutnat, nelze než souhlasit. Připomínám si období tak před 5-6 roky, tehdy jsem byl docela v šoku, s čím vším se dá na veřejnosti vystoupit. Od té doby se polští vinaři mnohému naučili, používají moderní technologie, kvalitní sudovinu. Vyčleňují se stále zřetelněji i jednotlivé vinařské oblasti. Oblasti západní - Dolní Slezsko a oblast Zelené Hory stavějí na vinifery (hlavně Ryzlink rýnský, Tramín, burgundské odrůdy, z červených kromě Pinot Noir ještě Zweigeltrebe), nejdynamičtější oblast na východě Polska - oblast Podkarpatí, taky oblast Malopolsko, oblast Průlomu Visly, centrální a severní Polsko, staví ze samozřejmých důvodů na PIWI-odrůdy, bílé hlavně Seyval Blanc, Hibernal, Solaris, Bianca, z červených polská klasika Regent, Rondo, Cabernet Cortis, Maréchal Foch a vycházející hvězda Leon Millot. Ale i z těchto se dají udělat velmi zajímavá vína, která mohou našince příjemně zaskočit.

Problém kvality by byl tímto u polských vín obecně řečeno vyřešen. Co však vyřešeno není a působí obrovské potíže vinařům od fáze výsadby, pěstování, sklizně, až po výrobu a prodej vína, je polská vinařská legislativa. Někdy mi to připadá, že Polsko snad ani není členem EU a neřídí se obecně platnými unijními předpisy pro výrobu, označování a prodej vína. Polský úředník je mocný, avšak absolutně nekompetetní a k základním unijním zákonům a vyhláškám vymýšlí nesmyslné dodatky a nařízení, které nutí vinaře trávit nad administrativou zbytečně dlouhé hodiny (mnohem víc, než moravský vinař). Absolutně vše je zpoplatněno, výsledkem jsou ceny pohybující ze běžně kolem 50-70 PLN za lahev. Tím může vznikat problém, protože běžný konzument si koupí víno v takové ceně jednou ze zvědavosti, následně však většinou upřednostní víno zahraniční v ceně 20-30 PLN.

Další věcí, která mne osobně dosti zvedá ze židle, jsou etikety polských vín. Stačí se na ně jen podívat a asi většina pochopí, o čem je řeč. Jelikož i zde mocně řehtá úřednický šiml, vinaři se uchylují při označování vína k vinařským novotvarům či lépe řečeno patvarům typu SeySey pro Seyval Blanc, Rondino nebo RoDo zřejmě pro Rondo, Regelt pro Regent, Domini, které je ale Rondem, hiBnoza pro Hibernal, Aura pro odrůdu Sibera, nejvíc se mi ale líbí Dudy Podhalańskie - dudy ukrývají v tomto případě Rondo (v tomto případě uvedeno na etiketě, což chválím) atd., k tomu bez udání ročníku! Proč se tak děje? Protože uvedení odrůdy a ročníku na etiketě je zpoplatněno. Nejlépe je pak neuvádět na etiketě nic, než jen to, že se jedná o polské bílé, resp.červené víno. Docela je pak úsměvné, že ani na webových stránkách výrobce neuvádí, o jaké víno, z jaké odrůdy se jedná. No posuďte sami:

„hiBnoza - jednoodrůdové víno z odrůdy, kterou nám podsouvá název...", nebo „Sukcesja - bílé suché víno, kombinace 3 odrůd - jedna z nich je zastoupena jen 15 %, ale dává Sukcesji tón..." Nedozvím se tedy ani z webovek, co vlastně piju. Docela to vypadá na to, že vinaři mají i na své webové stránky strach umístit názvy odrůd, ze kterých se skládají jejich vína, aby nebyli pokutováni. Úžasně absurdní! Takže, byť by víno bylo výborné, tak klient vůbec nemá potuchy, jaké vlastně víno si to za nemalý peníz koupil a co bude vlastně pít. Takže byť nerad, ale musím to napsat: Tak vážení polští vinaři, s tím do Evropy nechoďte a rychle si tento problém vyřešte, neb jste s tímto spíše k smíchu.

Poněkud se zlepšila situace s prodejem polského vína na domácím trhu. V současnosti ale jen 16 výrobců drží licenci na prodej svých vín. Mnohé odrazuje fakt, že k získání licence je potřeba projít martýriem 35 různých povolení a schvalovacích procesů. Věc prodeje se přes to všechno stává normální, byť i teď je to proces pozvolný a ještě před třemi roky se zdálo, že tento problém je téměř neřešitelný.

Nezbývá, než jen popřát kolegům ze severu mnoho zdaru v jejich náročné práci a vítězný boj s úřednickým strašidlem. Našim přátelům vína přeji ochutnat polská vína - to srovnání stojí za to, možná mnozí z vás budou mile překvapeni. Nejbližší větší příležitost k tomu bude na VIII. Mezinárodních dnech vína v Jasle ve dnech 31.8. - 1.9.2013 Přijedou i vinaři z Moravy - takže zvu srdečně do Jasla - hlavního města podkarpatského vinařství.

Zdroj foto: Wojciech Bońkowski-Winicjatywa VIII. Konwent Polskich Winiarzy.