O Víně

Jarda se mi ani moc neptal, akorát jestli mi termín vyhovuje, ale v podstatě bral za samozřejmost, že jakožto pořadatel určitě budu chtít něco dodat k právě proběhlému ročníku nesoutěžní přehlídky Jiná vína. Jelikož ale přátelé i mně zatím neznámí hosté docela slušně referovali o akci na svých webech, nějak mi přijde zbytečný tenhle prostor jen tak zaplácnout tím, co se asi očekává: „návštěvnost byla... počet vzorků... pozitivní ohlasy". Tak se na to zkusme kouknout JINAK.

Apelace jsou v našem vinařství poměrně novým prvkem. Popravdě jsem se ale na konferenci neakreditoval ani tak s tím, že bych se snad dozvěděl o zdejších VOC víc než jejich obvyklé marketingové fráze, spíš mne lákaly dvě přednášky historické týkající se tradice zeměpisného značení zdejších vín. Nakonec ale historické přednášky byly poněkud méně obsažné, než jsem čekal, a o VOC jsem se nakonec dozvěděl víc, než mi snad přednášející chtěli odhalit.

Přibližně dva roky jsme plánovali s PepouK návštěvu ve vinařství Spielberg, v obci Archlebov, nacházející se přibližně v polovině trasy mezi Kyjovem a Slavkovem u Brna. Jednak to máme z Pepova bydliště takříkajíc za bukem a byla by ostuda toto zajímavé vinařství blíže neprozkoumat a čtenářům nepřiblížit a také proto, že jsem již byl několikrát panem JUDr. Javornickým zván na prohlídku vinařství. Jak vše probíhalo, se dozvíte v následující reportáži.

Soutěž vín pořádaná Moravskou bankou vín má své zvláštní kouzlo. Není to ani tak špičkovou kvalitou a množstvím zúčastněných vzorků jako hlavně atmosférou, která panuje v okolí slavkovského zámku v době konání soutěže, která je už nedílnou součástí Napoleonských dnů. Ani já jsem letos neodolal a po jednoroční přestávce se znovu na tuto akci vypravil.

Pozvání do srdce Kyjovského Slovácka nejen za selskými víny a pohostinnosti jeho obyvatel.

Na rozdíl od kolegů blogerů se mi nestává moc často, že by mne zvali někam na košt vinaři, které osobně neznám a nikdy jsem je neoslovoval. Ale asi i kdyby zvali, to už musí být něco obzvláště neodolatelného, aby mne to vybudilo. Ovšem kolem Modřanské vinice chodím už léta, fotím ji z různých úhlů a v různých ročních obdobích, dokonce jsem se jednou i ucházel o vstup mezi místní vinaře, mám to přes most nedaleko od domova...prostě od počátku akce, na kterou jsem pokládal svou účast za povinnou.

Tentokrát budeme hledat trochu toho poučení v cizí práci.