O Víně

Archeologicky doložená historie vína v Gruzii sahá 8000 let zpátky a pochází odtud 526 vinných odrůd. A je to krásná země, takže bylo co poznávat.

Jak můžete vidět na první fotografii, Gruzie sousedí na severu s Ruskou federací (a z toho vyplývají různé problémy, viz šrafované separatistické regiony Abcházie a Jižní Osetie) a na jihu s Tureckem, Arménií a Ázerbajdžánem. Vinařsky i správně je rozdělena země na několik regionů, hlavní pěstované odrůdy v nich jsou na fotografii 2 (blíže se tomu na ovine.cz věnovala Helena Baker v článku zde). Nejzajímavější oblast je na východě - Kachetie, ale víno se pěstuje a vyrábí i jinde, jak je označeno zeleně na fotografii č. 3. Pokud se podíváte na tuto mapku pozorněji, uvidíte červeně očíslované body - pro vinařskou turistiku zajímavější místa, kde lze většinou víno koupit i ochutnat. Jedná se o vinařství, vinotéky i restaurace, bohužel bez rozlišení co je co (přefoceno z vinařské mapy, získané v Tbilisi v infocentru). Zásadně nejvíce těchto bodů je právě v Kachetii.

Jak se posléze ukázalo, vyplatilo se těchto informací držet. Původní myšlenka, že v Kachetii je víno všude, takže se stačí poptat a navštívit nějaké malé vinaře jako u nás, se ukázala lichou. Stopem i pěšky ve velkém horku, informování u místních, čekání, nevedlo k ničemu, ale u míst označených v této mapě to bylo bez problémů (ale museli jste to i tak většinou na místě pracně najít). Pojďme však popořadě.

Do hlavního města Tbilisi, se lze dostat pohodlně z Prahy, buď přímo nebo levněji s mezipřistáním, např. v Istanbulu. Ubytovat se lze v mnoha hostelích, což je většinou upravený byt, kam se vejde velké množství batůžkářů. Rezervaci nepotřebujete, stojí to asi 15-30 lari (1 lari bylo cca 11 Kč), záleží na počtu lidí v místnosti, jestli je k dispozici klimatizace (velmi doporučuji, bylo 40 stupňů), je-li to se snídaní či bez. Víno lze koupit např. ve velké tržnici u hlavního nádraží, v supermarketech, kterých však není moc, a ve vinotékách. Jak jsem později pochopil, lahvové víno je pro místní hodně drahé, tak ho kupují většinou turisté - průměr je kolem 20 lari za lahev, a to je pro místní opravdu hodně. Proto kupují víno v pet lahvích (foto 6), hlavně na tržnici a v malých vinotékách-stáčírnách a na vesnici si ho dělá každá rodina sama.

Pro vinné turisty je v Tbilisi nejzajímavější Kavkazská ulice, která protíná staré město (foto 5) a vede od radnice k řece a starým sirným lázním (foto 7). Na této zatočené ulici je hodně vinoték a obchodů s vínem, lze i ochutnat, buď zdarma nebo za mírný poplatek. A protože při cestách po Gruzii jsem se několikrát vracel do Tbilisi, byl jsem tu docela často. Tady jsou postřehy z několika zakoupených vín:

Saperavi , suché, oblast Kachetie, Tbilvino, Tbilisi - vůně borůvek, bezinek, šeříku, lehce višní, trnky, chuť podobná vůni a k tomu ještě červené mirabelky, střední tělo, výraznější kyselinka a třísloviny, ale ne úplně zabudované, dochuť lehce svíravá po tříslovinách, lepších 7 bodů. Na místní poměry levnější víno, stálo 8 lari (foto 8-9).

Askaneli brothers, suché, Kachetie, Askaneli brothers, Tbilisi - toto suché bezejmenné bílé cuvée odrůd Rkatsiteli, Tsolikauri a Tetra bylo typickým reprezentantem gruzínského typu vín, na který jsem si po celou dobu cesty příliš nezvykl a který je odlišný od toho našeho. Bylo zřetelně určeno pro místní trh, stejně jako červené víno popisované dále. Barva vyšší, slámová až trochu do jablečného moštu, vůně med, jablečný kompot s kořením, starší jablka, chuť citronová kůra, hořká medovina, kompotovaná jablka, čerstvé bílé vlašské ořechy, střední dochuť. Dal jsem lepších 7 bodů, ale pro naše jazýčky je to nezvyk, klidně by někdo mohl dát méně. Alkohol 11,5%, lahvováno 2012. Cena v zastrčené pouliční stáčírně vína 8 lari (foto 10-11).

Saperavi 2012, suché, Teluri - vůně ostružinové marmelády a borůvek, chuť po trnkách lesních plodech a výraznějších višních, střední až delší dochuť, třísloviny jsou jemnější, ale přesto trochu vystupují, lepších 7 bodů. Alkohol 12,5 % (foto 10 a 12).

Askaneli brothers, polosladké, oblast Alazani, Askaneli brothers, Tbilisi - opět bezejmenné cuvée odrůd Saperavi, Alexandrouli, Mudzhuretuli, Odzhaleshi a také hodně typické pro Gruzii, tj. sladké červené. Vonělo po ostružinách, malinách a bezinkách, chuť přezrálých ostružin a bezinek s cukrem, třísloviny lehce trpké, střední dochuť, lepších 7 bodů. Alkohol 11,5%, cukr 30-50 g/l. Cena v pouliční stáčírně vína 8 lari (foto 13-14).

Saperavi, suché, řada Marani, Telavi Wine Cellar, Telavi - vůně borůvek, bezinek a mirabelek, chuť dřeva, pecek, švestek, lehké třísloviny, pěkně pitelné, 7,5 bodu. Alkohol 13,5 % (foto 15-16).

V restauraci dostanete místní stáčené víno v džbáncích, na fotografii 17 je příklad z restaurace Kakhuri Ezo v hlavním městě Kachetie Telavi. Restaurace patří zřejmě většímu vinařství Kakhuri, dostal jsem za směšných 10 lari 2 litrové džbánky vína, k tomu vlašské ořechy a typický výborný místní slaný sýr suluguni. Všimněte si u vín nejen vysoké viskozity, ale u bílého vína i typické barvy jablečného moštu, který se (spolu s alkoholem) vyskytoval i ve vůni. Chuť byla velmi plná, silná, po ořechách, nezralých meruňkách a peckách, jablečném moštu, svíravě dlouhá dochuť. Hodnotil jsem 6,5 body, ale je to zase třeba brát jako pohled zvenku na snažící se respektovat místní typ vína. Pravděpodobně to bylo víno z kvevri nádob (viz další díl vyprávění), kde zrálo spolu se slupkami a jadérky. Červené mi jako obvykle chutnalo více, vonělo po trnkách, bezinkách a zelených bylinkách, v chuti opět trnky, bezinky a přidaly se ostružiny. Hodně dlouhá dochuť, výrazné svíravější taniny, horších 7 bodů. Každopádně jsem džbánky ani zdaleka nedopil :-).

Místní lidé na vesnici si často dělají víno sami podomácku bez nějakých technologií. V jednom stavení jsem za velkého horka prosil o vodu do dvou PET lahví a pan domácí mi jako slavnostní dar věnoval do jedné lahve své víno. Moc rád jsem nebyl, protože z vína večer ve stanu neuvaříte, ale s díky jsem přijal. Bylo narůžovělé, zřetelně smíchané bílé i červené hrozny, alkoholické, trpké, svíravé, nelahodné a když mi pak druhý den lahev vypadla náhodně z batohu a zůstala v taxíku, byl jsem docela rád, že nebudu nosit zbytečnou váhu.

Aby to však nebylo jednoduché, podle různých apelací původu a podle toho, jaký je zbytkový cukr, se vína ze stejné odrůdy prodávají pod různým názvem. Proto pro orientaci je třeba nahlédnout do tabulky (foto 18). Pěkný web o jednotlivých apelacích najdete zde.

Na závěr pár fotografií z krásné gruzínské přírody a zítra bude pokračování o vinařstvích přímo v Kachetii.