O Víně

14.05.2014 ViDi Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 14.05.2014 07:00

International Wine Show Prague, hotel Hilton 22.4.2014

Velká jarní degustace světových vín od 50 vinařství z celého světa tentokrát zaměřena na Makedonská vína (stánky 43-50)

Češi vypijí průměrně za rok přes čtvrt miliardy lahví vína za které utratí kolem 40 miliard korun. Kvůli zvyšující se spotřebě hledají čeští obchodníci s vínem nová a zajímavá vína u zahraničních i domácích dodavatelů a vinařů. A tak se letos v druhé polovině dubna již podvanácté sešli v Praze na mezinárodním veletrhu vína International Wine Show Prague, kde bylo představeno v hotelu Hilton na padesát vinařství a distributorů vína z celého světa.

Letošní specialitou byl Masterclass Tasting makedonských vín vedený viceprezidentem Asociace sommelierů ČR Ivo Dvořákem za účasti velvyslance Makedonské republiky v Praze. V rámci veletrhu proběhl také 1.ročník mezinárodní soutěže vín I.W.S.P., kterého se zúčastnilo 16 vín, kde patronem a hlavním porotcem byl držitel titulu Master of Wine Andreas Wickhoff. International Wine Show Prague navštívilo přes 400 českých i zahraničních obchodníků s vínem, zástupců HORECA a dalších odborníků z oboru.

IWSP tímto představuje největší český vinařský veletrh se zahraničními distributory vína a jednu z nejdůležitějších vinařských akcí v České republice. Partnery 12. veletrhu se staly firmy Intercool, Italskedelikatesy.cz, ShirazCode, Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze a asociace Wines of Macedonia. Mediálními partnery byly Wine & Degustation a Beverage & Gastro. 

Využil jsem možnosti se zúčastnit Masterclass Tasting, který zahájil velvyslanec Makedonské republiky, který doporučil se zaměřit také na bílá vína. Průběžně byla viceprezidentem Asociace sommeliérů ČR panem Ivo Dvořákem podávána nejen podrobná informace o vínech, ale i obecné informace o Makedonii.

Země Makedonie o rozloze 25 700 km2 (třetina území ČR) má celkem 2.1 mil. obyvatel, z nichž téměř čtvrtina žije v hlavním městě Skopje. Makedonie leží uprostřed balkánského poloostrova vzdálena přibližně 1500 km (cca 17 hodin autem) od České republiky a vinná réva pěstovaná na téměř 25 tisíci hektarech poskytuje živobytí 15 tisíci rodinám. Kromě světově známé odrůdy se pěstují dosud hojně i původní odrůdy, kde z bílých je to Smederevka, Temjanika, Belan, Zupljanka a Zilavka a z modrých převážně Vranec a Kratoshia nebo Pokupec.

Historicky oddělením od Jugoslávie vznikla samostatná republika Makedonie dnem 8.9.1991 i když historicky byla územím daleko větším než dnes. Prakticky ideální podmínky pro pěstování vína již rozvinuli za časů Říše římské a v současné době má 3 hlavní vinařské regiony:
♦ Pcinya - Osogova (východní část země)
♦ Vardar river valley (střed země)
♦ Pelagoniya - Polog (západní oblast)

a celkem tvoří 16 vinogorje tj. vinařských oblastí, které produkují přes 120 miliónů litrů vína. Sousední země jsou Srbsko, Kosovo, Bulharsko, Řecko a Albánie, tedy rovněž země s rozvinutým vinařstvím.

První vzorek pocházel z vinařství Tikveš (http://www.tikves.com.mk/), což je historicky jedno z nejstarších vinařství (1885) s produkcí přes 12 miliónů lahví ročně (73 % prodá na domácím trhu s vínem) a významný exportér do zemí celého světa (Dánsko, Finsko, USA, Německo, Rusko, Čína, Austrálie a další). Významná ohodnocení získala červená vína Bela Voda a Vranec Special Selection (přes 90 bodů od Roberta Parkera za ročníky 2010).

Vzorek Barovo white 2012 bylo z odrůd Belan (70 %) a Chardonnay, kde na technologii výroby se podílel světový enolog Philiippe Cambie. Vinice se nachází 600 m.n.m. obklopená horami na vulkanické půdě a hrozny pochází z 35 let staré vinice. Vinifikace provedena podle staré burgundské školy s fermentací v dřevěných sudech a následnou technologií zrání zv. „batonnage" po dobu 6 měsíců. Výsledné víno mělo 14,5 % alkoholu a zbytkového cukru 2,4 g/l při něco přes 5 g/l kyselin. Tedy mladé víno ale ve vzhledu tělnaté (glycerol) a krásně ovocité a plné s výrazným buketem avokáda.

Další vzorek byl Dissan white 2013 z vinařství Bovin (1998), které se pyšní jako první soukromé vinařství v Makedonii a produkuje kolem 1.2 miliónu lahví ročně (41 zaměstnanců). Na domácí trh poskytuje necelou třetinu své produkce a významnější je export do 35 zemí světa. Vína získala vysoký počet světových ocenění na výstavách (LIWC Londýn,..) zejména s vínem Dissan (ročníky 2008, 2010, 2011), ale i odrůdy Merlot či Cabernet Sauvignon (více http://www.bovin.com.mk/)

Víno Dissan je vyráběno z odrůdy Smederevka (50 let stará vinice!!) v oblasti Negotino, ale fermentace probíhala v nerezovém tanku za řízeného kvašení (teplota do 16 °C) s předchozí macerací na rmutu před lisováním (pro získání vyšší aromatiky moštu). Osobně však jsem vnímal nižší intenzitu vůně než předchozí vzorek, zajímavý buket po zeleném jablku až lehce přecházející do hruškového kompotu a limetky a v chuti značně minerální až slané. Víno obsahovalo 12,5 % alkoholu asi vhodné spíše k okamžitému vypití (k bílému masu nebo rybám) než nějaké archivaci.

Třetí vzorek pocházel z vinařství Dalvina (2006) hospodařící na 370 ha s produkcí kolem 3,3 miliónů litrů vína. Víno Astraion Zupljanka 2013 pocházelo z hroznů 34 let staré vinice a vinařské oblasti Strumica, kde této odrůdy se pěstuje na 20 ha. Dlouhá macerace na rmutu systémem Dela (automatické přečerpávání), pak řízené kvašení. Výsledkem je víno s nižší barvou (téměř vodové), ale tělnaté a velice svéráznou aromatikou (asociace mastičky na zarděnky) jako citrusy či banánový likér. V chuti svěží kyselinka (6.5 g/l) a dlouhá minerální dochuť (více http://www.dalvina.com.mk/).

Vzorek Temjanika 2013 pocházel z vinařství Kamnik a vinařské oblasti Tikveš, kde se pěstují hrozny na 10 let staré vinici. Vinařství bylo založeno v r.2004 a vyrábí jak z vlastních hroznů (13 ha) tak vykupovaných. Roční produkce je kolem 70 tisíc lahví z toho polovina tvoří vývoz do Kanady, Číny, Hong Kongu, Japonska či Německa (http://www.chateaukamnik.com/).

Typická místní odrůda poskytuje vína lehce slámově žlutavé barvy s platinovými odlesky a bohatou aromatikou. Zde jsme cítili sušené nesířené meruňky až jasmínové květy kombinované s pomerančovou kůrou, bazalkou či květy černého bezu. Velice suché víno (zbytkové cukry 1 g/l) mělo harmonickou chuť (14% alkoholu) sušeného ovoce a dlouhý ocásek.

Další Temjanika 2012 pocházela z vinařství Skovin (1979), které vlastní přes 550 ha vinic a produkce je zaměřená hlavně na vývoz (75%) do 18 zemí světa (http://www.skovin.com.mk/). Výroba probíhá moderními technologiemi řízeného kvašení v nerezových fermentorech při teplotě do 14 °C pro zachování co nejvyššího aroma ve víně, které zde bylo intenzivní a těžká s převažujícími tóny po žlutém melounu, broskví a přezrálých meruněk. V chuti bylo víno tělnaté a harmonické s kořenitou muškátovou dochutí (až lehce patologickou). V analytických hodnotách bylo plně srovnatelné s předchozím vzorkem ( kyseliny kolem 5,5 g/l).

Posledním bílým vínem byla Temjanika 2012 reserve od vinařství Popov (2001). Toto vinařství je již poměrně známé i v ČR díky jednak osobnosti exportního managera Mr. Popova a jednak díky ocenění vín na světových výstavách (Chardonnay. Vranec, Merlot, Temjanika). Produkce vinařství, které hospodaří na 45 ha vlastních vinic je cca přes 300 tisíc lahví ročně (http://www.popovwinery.com.mk/).

U tohoto vzorku je patrné zrání vína v barriquových sudech z amerického dubu (6 měsíců) a víno mělo 13,5 % alkoholu a rovněž jen 1 g/l zbytkového cukru a do 5,5 g/l kyselin. Hrozny pocházely z 20 let staré vinice a poskytovalo bohaté aroma liči, okurkového nálevu či vanilkového pudinku. Bohatě strukturované v chuti s muškátovým až slaným dozvukem a vanilkovou chutí na patře.

Dostáváme se konečně k červeným vínům a první vzorek Barovo red 2011 byl opět z vinařství Tikveš . Víno vyrobené z odrůd Kratosija (známá v Itálii jako Primitivo či v USA jako Zinfandel) a Vranec (30%) prošlo dlouhou macerací (25 dní) a procesy jako moderními technologickými procesy až po malolaktickou fermentaci v tanku a 15 měsíců zrání v dřevěných sudech. Sklízeny byly přezrálé hrozny ručně z 40 let staré vinice.

Velice příjemný buket lesních borůvek či marmelády lesního ovce charakterizovalo vůni vína, kde zbytkový cukr byl 2,3 g/l, kyseliny kolem 5,3 g/l a obsah alkoholu 14,5 %. V chuti dosud drsnější tříslovina a příjemná kořenitost, ale s kratší dochutí. Příjemné víno třeba ke kachně s bramborovým knedlíkem a červeným zelím, zvěřině či jehněčí.

Další vzorek byl Grand cuvée reserve 2007 vinařství Popov z odrůd Vranec, Cabernet Sauvignon a Merlot. Výrobce uvádí nižší výnosy (do 1,5 kg/ hlavu), ale barva vína byla nižší rubínová, buket výrazný a intenzivní s převahou přezrálých lesních jahod a švestek s tabákem. V chuti kromě lesních jahod cítíme i vanilku a karamelový puding či jemné taniny s dlouhým dozvukem. Odrůda Vranec dosahuje vysoký obsah antokyanů (500 mg/l) a obsah kyselin bývá kolem 7 g/l při vysoké cukernatosti moštu (běžně přes 24 °NM).

 Dissan barrique 2011 od vinařství Bovin byl 100 % Vranec navíc z 50 let staré vinice z oblasti Negotino (region Vardar). Tady skutečně dochází k redukci hroznů do 1 kg na keř a fermentace probíhá v otevřených ocelových tancích, ale zrání již probíhá v nových sudech z makedonského dubu. Krásná vysoká barva vína s jemným buketem švestkových povidel a višní s lehkou dřevitostí. Přestože není prý odbourána kyselina jablečná mám podivný pocit patologické vůně asi získanou z dřevěných sudů. Nesdílím nadšení pana Ivo Dvořáka a upřímně i v chuti mám podivný pocit svíravosti daný vysokou kyselostí (přes 6,2 g/l).

Zajímavější mi přišlo další cuvée z vinařství Dalvina - AR MAGEDON cuvée barique 2008 vyrobené z hroznů (oblast Strumica) starých vinic (přes 30 let) a odrůd Vranec, Merlot a Cabernet Sauvignon.

Macerace opět systémem Dela s automatickým přečerpáváním, řízené kvašení v nerezu a zrání v místních dubových sudech 18 měsíců. Příjemná aromatika černého rybízu, třešní, lesního ovoce a hlavně velice čistá bez ovlivnění vlastním dřevem sudů dlouhou dobou zrání. V chuti harmonické, plnější strukturou taninů a hřejivé (14 % alkoholu). Přestože je velice suché (do 1 g/l) a kyseliny jsou kolem 6,2 g/l nepůsobí ani kysele ani fádně (prázdně). Určitě hezké víno k pečenému lilku nebo grilovaným masům.

Další vzorek byl Vranec veritas 2011 z vinařství Stobi. Tentokrát jsme ve vyhlášené oblasti Tikveš (region Vadar) a opět staré vinice (40 ha) přes 40 let. Fermentace probíhala v nerezových tancích na 400 hl s řízenou teplotou v rozsahu 22-30 °C, malolaktická fermentace a zrání 18 měsíců v sudech na 5000 litrů a 225 litrů.

Víno je bohaté na polyfenoly a dosahuje tmavě rubínové barvy s vysokým extraktem. Příjemná vůně trnek, sušených švestek a pražených vlašských ořechů, ale velké očekávání mi přineslo trochu zklamání v chuti a přílišné korpulentnosti (14,5 % alk., cukry 5,7 g/l). Navíc vysoká hladina tříslovin působila dosud příliš drsně až disharmonicky.

Předposlední vzorek opět 100 % Vranec bylo víno Markov Manastir Vranec 2010 od vinařství Skovin. Stejný region, ale oblast Skopje, kde leží 8 ha již 35 let staré vinice. Řízená macerace (do 28 °C), řízené kvašení v nerezových tancích, malolaktická fermentace a zrání 24 měsíců v novém sudu ze slavonského dubu, dalších 12 měsíců v nerezovém tanku a nakonec 1 rok na lahvi.

Vysoká intenzita vůně přezrálého ovoce a vanilky až hořké čokolády. V chuti trochu štíhlejší a opět cítím višně v hořké čokoládě a rakytník. Plné tělo vína podtrhují vyšší kyseliny (6.5 g/l) a zbytkový cukr kolem 4 g/l .

Poslední vzorek Terroir Vranec Grand reserva 2011 z vinařství Kamnik - tyto hrozny pochází z vinice (3.2 ha) s jedinečným mikroklimatem a profilem půdy (oblast Veles) poskytující špičkové hrozny odrůdy Vranec, které se před zpracováním nechávají ještě krátce vysušit, aby se získala vyšší cukernatost moštu (kolem 30 °NM). Prodloužená macerace způsobuje maximální extrakci anthokyanů a polyfenolů, kde se využívá systém mikrooxidace přečerpáváním (delastage) za kontrolované teploty. Následná fermentace už probíhá klasicky v dubových kádích a zrání vína v nových sudech z amerického dubu po dobu 20 měsíců.

Tmavě rubínové až černé víno s vysokým extraktem a silně viskózní (glycerol) poskytovalo kořenitou vůni s převažujícím buketem lesního ovoce (borůvky, ostružiny), lehce vanilka a máta. Upřímně až příliš mohutné ve vůni (převoněné). Plná chuť ovocného pyré s čokoládou, jemné třísloviny a komplexnost silně asociovala vína Amarone della Valpolicella (podobná technologie výroby) a určitě bych také věřil že zráním na lahvi se ještě víno uhladí a výrazně zlepší (do 10 let). Jinak víno mělo přes 17 % alkoholu (!) a zbytkové cukry i kyseliny přes 7,2 g/l.

Mimochodem určitě zajímavá jsou některá národní jídla výborně se snoubící právě s podobnými víny jako například Tarator studená polévka a tradiční balkánské jídlo, kde jsou ořechy, okurka, česnek, víno a zakysaná smetana nebo jogurt nebo „Gravče na tavče", což jsou prakticky uvařené a zapečené fazole s cibulí, česnekem, pálivou paprikou, mrkví, petrželí a pepřem.

Na závěr ještě pár čísel. Jestliže v Makedonii mají průměrnou spotřebu na obyvatele kolem 10 litrů ročně (tj. poloviční než u nás) pak je zřejmé, že velká část jejich produkce vína bude exportována. Největší exportní země jsou Německo, Srbsko a Chorvatsko - přičemž jen do Německa se vyváží přes 35 miliónů litrů sudových vín (Srbsko méně než polovinu, Chorvatsko méně než pětinu a nastojte ! na 4. místě je ČR s téměř 3,5 mil. litry sudového vína). Srovnáme-li lahvová (tedy dražší a povětšinou kvalitnější vína) pak na 1. místě je Srbsko s 5,5 mil.litrů (za 6,5 mil €), s polovičním dovozem Německo, pak Chorvatsko a Slovinsko (kolem 1.8 mil. (l)). Česká republika dováží kolem 0.5 mil. litrů vína lahvového (jsme tedy až na 8.místě ). Obecně se export sudového vína v Makedonii pohybuje do zemí EU kolem 70% (tedy jak objemem tak hodnotou) a lahvového vína se export do 28 EU pohybuje kolem 1/3 svojí hodnotou (cenou) ale téměř 50 % svým objemem. V praxi to znamená, že téměř polovinu celkového exportu lahvového vína se prodá v balkánských zemích, druhá téměř polovina do Evropy a jen 9 % do ostatních zemí světa!

Jinak celá výstava poskytovala prezentaci 50 vinařství světa ale mnohá jsou již známá z minulých ročníků a byla podrobně představena, navíc jedno odpoledne na tak širokou škálu povětšinou mladých vín je nad možnosti degustátora. Tak zase třeba příště.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5425x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5