O Víně

Škoda, že stále některé velkofirmy zabírají velkou část přehlídky. Zámecké vinařství Bzenec je například zastoupeno osmi vzorky. Jím ovládaná vinařství Mikrosvín - mimochodem poslední roky paradoxně výhradně zastoupeno „lehkou" řadou Flower Line - a U Dvou lip mají dalších pět vín. Že je největší pes zakopán zřejmě v termínu posledního hodnocení, kdy už má nejen většina malovinařů produkci vyprodánu, demonstruje například Ryzlink vlašský 2011 pozdní sběr z trati Železná od Vinařství Volařík, který už v samotném vinařství neseženete a v Salonu je k dostání kvůli omezenému množství už jen za vysokou cenu (pravděpodobně bude brzy z prodeje staženo úplně a k dispozici jen na ochutnávku). Na druhou stranu pokud by byla prestiž Salonu vín opravdu výrazně vysoká, stálo by za to vinařům partie svých potenciálně úspěšných vín předem rezervovat. Troufnu si tvrdit, že pak by zastoupení vinařství v Salonu bylo ještě pestřejší.

Jestliže u vinařství můžeme zaznamenat trend pozitivní, trochu horší je to u zastoupení odrůd. Ne že by jich bylo málo, ale letos některé tradiční moravské chybí zcela. Žádná müllerka, večerka, Aurelius nebo Modrý Portugal. Na druhou stranu nejpočetněji zastoupené jsou odrůdy, kterým by se u nás dařit opravdu mělo - Ryzlink rýnský 13 vzorků, Sauvignon 10, z červených konečně zabodovaly pinoty (6) a Frankovka (5) oproti loňské drtivé převaze cabernetů.

Závratné novinky v letošním Salonu nečekají. Diagramy aromatického profilu a struktury / mohutnosti vín zůstaly na tabulích u jednotlivých vzorků, kromě toho byly přidány i na webové stránky Salonu. (Já bych ještě přivítal i zařazení do tištěného katalogu.) Stránky začínají být interaktivní a letos nabízí novou možnost přihlášení uživatele a provedení osobních zápisků k jednotlivým vínům.

Oddělení polosladkých vín od ostatních vzorků zůstalo, všechna sladká vína jsou pak k dispozici v automatu By the glass. Letos se výrazněji prosadila v tomto sektoru vína lehce nižších cukrů a přívlastků ve standardních lahvích (5 vín výběrů z hroznů a bobulí), 4 vína jsou pak tradičně „nabušená" slámová (3) a ledová (1).

A co byly „highlighty" první letošní návštěvy? Možná trochu po hříchu převážně vína, která jsem už v průběhu roku chutnal, a tudíž jsem jen bez větších zápisků pokýval souhlasně hlavou s jejich zařazením do Salonu. „Top" vína čekají na návštěvníka hned pod dvěma prvními čísly, kde se prezentují Ryzlinky vlašské 2011 řady Terroir od Vinařství Volařík z tratí Kotelná a Železná. Špičkové odrůdové záležitosti, navíc s unikátním charakterem pálavských vlašáků, dle mého názoru národní stříbro v oblasti moravských vín, které bychom měli prezentovat více do světa.

Tradičně až poněkud tragikomicky působila lahev Veltlínského zeleného 2011 pozdní sběr Vinařství Josef Dufek (Kobylí - Dvořanky; 10,4 g cukru; 7,4 g kyselin; 12 % alkoholu), kde přes medaile nebylo skoro vidět etiketu. Nicméně bylo to velmi příjemné pití, možná až příliš expresivně voňavé, plné malvic až křížal, místy tropického ovoce, v chuti se přidávaly citrusy a pěkná lehká kořenitost.

Vinné sklepy Valtice mě velmi překvapily svým Neuburským 2011 pozdní sběr (Dolní Dnajovice - Kraví hora; 11,4 g; 5,8 g; 12,6 %), které bylo hodně netradiční. Zatímco ve vůni se kromě zelených tónů objevily i černý bez a bílé broskve, chuť byla spíše dominantně bylinková s dlouhou dochutí. Toto víno si zaslouží delší zkoumání než zběžné ochutnání. Z odrůdy Chardonnay mě naopak vůbec neoslovil letošní šampion soutěže ze Zámeckého vinařství Bzenec. Kromě tradičně dobrého voňavého zástupce od Jakuba Šamšuly mě zaujalo Chardonnay 2011 pozdní sběr Rodinného vinařství Košut (Moravská Nová Ves - Vinohrady; 10 g; 5,6 g; 13 %) s mnohovrstevnatou vůní tropického ovoce, medu, květu černého bezu. V chuti pak plné medové tělo, které ale nepůsobilo těžkým dojmem, lehce slaná mineralita v závěru.

Paleta Ryzlinků rýnských byla opravdu široká od ortodoxního „ropáka" ze Školního statku Mělník (ročník 2007) až po příjemně meruňkové počiny Ludvíka Maděřiče, Vinařství Kubík a Volaříkův Terroir (Purmice). Ryzlink rýnský 2011 pozdní sběr Vinařství Kubík (Velké Bílovice - Vinohrádky; 5,4 g; 7 g; 12 %) se mi z nich zdál nejzajímavější svou škálou atraktivních vůní a chutí, které se měnily od šťavnatého meruňkového kompotu přes sušené meruňky až po lipový med, a myslím, že bude zajímavý ještě i za pár let.

Mezi sauvignony jsem měl jednoznačného „předstartovního" favorita ve výběru z hroznů 2011 Moravína Valtice (viz Degustační týden s vinařstvími Nápravovi, Moravčík a Moravíno), kterému nakonec zdatně sekundovalo VOC 2011 Vinařství Lahofer (Dobšice - U Hájku; 9,7 g; 6,8 g; 13 %), jež šlo ve vůni spíše ještě do sladších tónů bezového květu, hluchavek, v chuti pak vedle bělomasé broskve i angrešt a trochu hluchavkového nektaru. Poprvé jsem chutnal VOC Modré hory a musím říct, že z jediného rosé vína v podobě Rosé Růžený VOC 2011 Jana Stávka (Němčičky - Růžený; 6,7 g; 6 g; 12,5 %) jsem byl nadšený. Výrazná malinová vůně v chuti pak enormní šťavnatost, lehkost a ovocnost.

V oddělení polosladkých vín jsem byl letos spíše zklamán. Příjemným zážitkem zde byla snad jen výrazná Pálava 2010 výběr z hroznů Vinařství Gotberg (Popice - Panenský kopec; 34,9 g; 8,8 g; 12,5 %), která sice těží ze zajímavého ročníku, jež dal této kořenité odrůdě výraznou kyselinku navíc, ovšem na předchůdce z ročníku 2009 myslím trochu ztrácí. Přesto je to pěkný odrůdový zástupce s ovocností a přiměřenou kořenitostí a hlavně výraznější dlouhou dochutí.

V letošním Salonu je zastoupena opravdu široká škála vzorků, která se po prvním ochutnání jeví zajímavě. Osobně budu držet palce organizátorům, aby se jim podařil i pro další ročník dále rozšířit portfolio vinařů a představovat veřejnosti co nejrozmanitější soubor vín v ČR.