O Víně

Na tuto akci se těšíme celý rok a vždy je pro nás začátkem vinařské sezóny. Již několik let bydlíme přímo v Bílovicích v soukromí, což je velmi příjemné a pohodlné. Letos nás jela dvě auta, celkem sedm lidí. My čtyři z Ústí a naše tři známé z České Lípy, které měly jak v Bílovicích, tak na podobné akci premiéru. Přizvat tyto dámy se ukázalo jako mimořádně šťastné rozhodnutí. Nejen, že jsme si mohli hrát na znalce, ale dvě z dam pracují u hasíčů, konkrétně v sekci ochrana civilního obyvatelstva. Je zjevné, že jsou zvyklé na početní jednotky sto nebo dokonce tisíc jedinců. Vzaly totiž tolik jídla, že by mohly nakrmit nejen sebe a nás, ale i dvě přilehlé vesnice. Nouzí jsme tedy netrpěli.

Již v automobilu začalo obligátní mučení Jardy, který řídil. My jsme si dali rýnský ryzlink z Žernosek od pana Kupsy, rulandské šedé od pana Barabáše a kerner a rulandské šedé z produkce vinařství Kraus. Zvítězila obligátně vína pana Krause, ale zbylé dva vzorky jim zdatně šlapaly na paty. Na oběd jsme se stavili tradičně v řeznictví ve Velké Bíteši, kde je také jídelna. Kluci si dali obligátně vynikající žebra, je neméně dobrou zvěřinovou svíčkovou. Okolo třetí jsme dorazili do Bílovic a vyrazili do vinařských potřeb, koupili jsme nějaké drobnosti do klubu - otvíráky, nálevky a tak.

Večer jsme vyrazili tradičně do vinařství Skoupil za Jardou Šimkem, který nás a zejména dámy provedl vinařstvím, vše ukázal, dal ochutnat, lepší start jsme si prostě nemohli přát. Však to také holky kvitovaly, jedna se dokonce přiznala, že jí chutnají Habánské sklepy, což už po této degustaci netvrdila. Její zaměření jsme se v sobotu rozhodli rozptýlit dfinitivně.

Každý rok volíme jinou taktiku, ani letošek nebyl výjimkou. Rozhodli jsme se, že nemá cenu obrazit 40 sklepů, zjistit, že nám stejně nejvíc chutná u kamarádů a holkám zkazit jejich první pořádný zážitek. Z tohoto důvodu jsme letos navštívili jen málo vinařství, ale velmi důkladně.

Akce má pohyblivý termín, vždy se koná sobotu před Velikonocemi. Letos tedy proběhla pekelně brzo a na počasí to bylo znát. Svítilo sice slunce, ale pofukoval ledový vítr, který srážel teplotu tak pět stupňů pod nulu. Ale náladu to ani nám, ani dalším návštěvníkům zjevně nekazilo. Přesto počasí vliv mělo, lidí bylo asi o tisíc méně než loni, zhruba 4.500.

Po vyzvednutí vstupenek, které proběhlo velmi rychle, jsme zakotvili u Míši Kubíka. Ten nás posadil a mohli jsme přechutnat celé portfolio jeho vín. Vína jsou čistá, svěží, ovocná, perfektní do gastronomie i na běžné popíjení. Velmi nás překvapila, a nejen zde, kvalita vín červených, která byla skutečně výborná. Probrali jsme, co je nového, objednali si vína druhý den k vyzvednutí a posunuli se přes vinařství Hrabal, kde jsme ve stoje překoštovali tři vzorky, do vinařství Kachyňa.

"Rejža nás upřímně přivítal, ochutnali jsme jeho příjemná, dobře pitelná vína a dozvěděli se, že bude přistavovat. Na degustace mimo zatím nejezdí, ale máme se stavit soukromě, čehož určitě využijeme.

Pak jsme v rychlosti překoštovali ve vinařství Rusnok, Strouhal a Damborský, kde žádné zvláštní vazby nemáme. Vína pěkná, příjemná a odpovídala cenám.

Skončili jsme nahoře u Milana Baumana, kde jsme opět v pekelném větru překoštovali celé portfolio, dámy se vrhly též na medoviny.

Milan produkuje líbivá vína se zbytkovým cukrem, pracuje hlavně s odrůdou tramín a mezi našimi přáteli je velmi oblíben. Poměrně nepřekvapivě byla děvčata z jeho vín nadšena.

Následoval přesun k Tiborovi Zapletalovi, kde jsme opět přechutnali téměř vše. Mě nejvíce nadchlo veltlínské zelené, s neuvěřitelnou chutí grepu a pepře. Tibor rozjel novou řadu vín Mystery, kdy do odrůdového vína přidá deset procent jiné odrůdy, ale neuvede jí a konzument pak může hádat, která to je.

Pochlubil se také nedávným nevinným zážitkem, kdy navštívil hokejového brankáře Tomáše Vokouna (byl u něj ve sklepě) v Pittsburghu se svými dvěma syny, kteří hokej hrají. Ten jim umožnil podívat se do míst, kam se normálně nesmí a na závěr jim věnoval dresy s podpisy všech hráčů.

Pokud se vrátím k vínům a vinaři, tak se vší úctou ke všem ostatním se mi tato degustace líbila asi nejvíc (o prsa korejské ženy před ostatními :-).

Pak následoval přesun do vinařství Bílkovi, kde se nás ujal František a opět jsme překoštovali celou škálu jejich vín. Nejvíce mě nadchla skvělá červená cuvée Markéta a Elegant. Markéta, Františkova sestra a Královna vína 2007, byla též přítomna. Požádali jsme o společnou fotografii, k naší velké radosti nesmírně ochotně vyhověla.

Fotografii jsem hned dal na své stránky a během hodiny asi deset mých přátel chtělo adresu do vinařství. Přitom víno moc nepijí, tak jak můžou vědět, že tam dělají tak dobrá vína...:-)

Pak jsme se přesunuli až na konec sklepních uliček do vinařství Knápek - Machů. Opět následovalo důkladné koštování všech vzorků a příjemné povídání s Vencou Knápkem. Vinařství produkuje příjemná vína za skvělé ceny - lahev obvykle do 100 Kč, já si vybral polosuchý tramín a cabernet moravii, tu ale ještě nechám nějaký pátek poležet. Bylo tak příjemně, že jsme se nedívali na hodinky. Ale čas neúprosně běžel a akce se pomalu chýlila ke svému konci.

Proto jsme zamířili k Daliborovi Osičkovi. Pavel Zemánek už nebyl, ale Dalibor se nás ochotně ujal. Jak asi všichni víte, nemám rád archivní vína. Dalibor je jediný člověk, který mě dokáže přesvědčit, že to má smysl. Dozvěděli jsme se zase spoustu nového a zajímavého. Všechno zde nejde vypsat, to by bylo na deset stránek, ale líbí se mi Daliborův náhled na víno: Víno je velmi zdravý nápoj, protože špatné v něm může být jen to, co do toho člověk sám dá.

Okolo deváté jsme se velmi neradi rozloučili a doprovázeni obdivným funěním dam, které byly naprosto nadšeny, zamířili k domovu. Zde nedošlo k žádné vypíjendě, ale příjemnému povídání a postupnému usínání.

V neděli jsme si vyzvedli koupená vína - to je skvělá služba, za kterou bílovičtí vinaři zaslouží obrovskou pochvalu, se všemi se rozloučili a okolo jedenácté vyrazili k domovu. Cestou jsme ještě dopíjeli vína, kterými nás obětavě vybavil Míša Kubík, na parkovišti před Prahou jsme sáhli do zásob, padl muller pana Rusnoka. Domů jsme dorazili někdy před třetí a lebedili si, jak nám ta sezóna pěkně začala. Tak zase za rok.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem organizátorům a vinařstvím za perfektní akci, které nemám, co bych vytkl. Pokud jste se jí ještě nezúčastnili, pak neváhejte.