O Víně

V období třetihor asi před 14 miliony lety k nám proniklo moře od jihu a zalilo níže položené části Moravy, tzn. dnešní Dyjsko-svratecký úval, Vyškovskou bránu, Hornomoravský úval, Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Tak zvaný mořský miocén karpatské předhlubně se nachází v rakouské části Weinviertelu a dál tvoří pruh od hranic s Rakouskem, řady dnešních vinařských obcí například Hnanic, Nového Šaldorfa , Znojma až k hranici s Polskem. Na západě tvoří hranici výchozy Českého masivu a na východě čelo karpatských příkrovů. Střetávají se tu dva velké geologické celky Český masiv - krystalinikum tvořený granitoidy a břidlicemi se západními Karpaty tvořenými mořskými a sladkovodními usazeninami a sprašemi. Podloží je v karpatské předhlubni složeno usazeninami období eggenburgu, badenu, ottnangu a jsou tvořeny vápnitými jíly a především písky a pískovci. Velice jemné pískové vrstvy tu dosahují desítek metrů a v Novém Šaldorfu mají navíc místy namodralou barvu a odtud je odvozený název známých Modrých sklepů. Určité mikroklima na rozhraní dvou geologických celků a specifické půdní podmínky vytvořily ideální oblast pro pěstování révy.

A právě toto složení umožnilo v 16. až 17. století místním zemědělcům a vinařům budovat, kopat selské hluboké a dlouhé sklepy. Ty většinou kopali hlavně v zimě, kdy bylo méně práce na poli či vinici a vytěžený velice jemný písek byl vyvážen a relativně výhodně prodáván na stavby v širokém okolí. Pro celé rodiny to byl další přivýdělek. V historických dokumentech je doloženo, že písek z Hnanic, Havraníků, Šatova či Nového Šaldorfa, ale i z vinařských vesnic v Rakousku z Retzu a případně z dalších obcí byl využíván k omítkám a ke štukovým omítkám budov v 80 km vzdálené Vídni. Mimochodem pod vinařským městečkem Retz je ve třech podlažích asi 22 km vykopaných sklepů! Část z nich je dnes přístupna veřejnosti v části zvané Erlebniskeller. Písek se samozřejmě vozil a rozvážel koňskými potahy. Kopání a vyvážení písku byla opravdu těžká, velice namáhavá práce a zdlouhavá. Kvalitní, jemný písek byl použitý ve Vídni při stavbě a výzdobě například Lichtensteinského paláce, Opery či letohrádku Belvedere a mnohých měšťanských budov ve městě. Až pojedete do Vídně a budete projíždět či procházet ulicemi hlavního města Rakouska, vzpomeňte si, že nespočetné nádherné paláce a budovy jsou stavěné a vyzdobené omítkou z písku třeba právě z Nového Šaldorfa či Sedlešovic...

Na tuto zajímavou a mezi veřejností poměrně málo známou skutečností kopání sklepů a vyvážení pracně získaného písku do Rakouska, poprvé navázali vinaři občanského Sdružení Modré sklepy (http://www.modre-sklepy.cz/) v Novém Šaldorfu.

Celou akci nazvanou Kopání písku pro Vídeň pojali jako recesistickou soutěž tříčlenných družstev, spojili ji s otevřením mnohdy parádních sklepů a navíc byla součástí Jazz Festu probíhajícího v nedalekém Znojmě. Protože se první ročník podařil a líbil, uspořádali 19. ledna 2013 pokračování.

Sobota, kdy se akce konala, byla ve znamení mrazu a na naše poměry více sněhu nežli je u nás obvyklé. Před sklepem Vinařství Jäger a Piálek stál velký transparent s vyobrazením chrámu sv. Štěpána ve Vídni a s patřičným nápisem Kopání písku pro Vídeň. Kolem stál hlouček asi padesáti diváků, zahřívající se svařákem, sledující na velké obrazovce jak družstvo kopáčů se hluboko ve sklepu činí a poslouchali výborné moderování Jana Valy. Fandění příznivců některým ze svých favoritů vypadalo mnohdy jako u maškarního masopustu. Byla velká legrace, pohoda. Každou chvilku vyběhl jeden z trojice soutěžících s putnou s pískem na zádech. Písek komise zvážila a soutěžící vysypal do kontejneru pod vyobrazením chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Nebylo jednoduché pro kopáče nosit plnou dřevěnou putnu téměř 60 metrů před sklep k váze. Limit pro každé družstvo byl pouhých 15 minut. A přesto vítězné družstvo z 19 soutěžících, Hujeři III z Uherského Brodu, nakopali a vynesli 289 kg písku. A to bylo družstvo smíšené složené ze dvou žen a muže. Celkem kopáči nakopali více jak tři na půl tuny písku.

Diváci se střídali, mrzlo, svařák sice zahříval, ale zbývalo ještě navštívit alespoň několik sklepů a ochutnat vína místních vinařů. Jednou ze specialit bylo i ohřívané víno, prý to byla dávná tradice kopáčů sklepů. Pochůzky mezi jednotlivými sklepy a ochutnávání vín se mimo mnoha návštěvníků zúčastnila dixielandová kapela Kouda´s Quartet. A mohu zcela zodpovědně konstatovat, že popíjení vzorků místních vín za přítomnosti skvělého dixielandu či blues je opravdu super! Všechny sklepy z 16 otevřených jsem neprošel, mnohé znám. Navštívil jsem například sklep pana Motla, kde jsem se dlouho zdržel povídáním a ochutnal skvělou Pálavu 2012 výběr z hroznů a Tramín červený 2012 rovněž výběr z hroznů a neodolal a koupil si domů. Ve Vinařství Dobrovolný byl velice zajímavý Kravák, což je Sauvignon sklízený pouze z Kraví hory. Je to jakási vlastní, místní obdoba VOC Znojmo, ale šaldorfského Sdružení Modré sklepy. Více informací o Kraváku mají na výše uvedeném webu. Vinařství rodiny Vojtkovy nabízeli řadu vín, velice dobré bylo Veltlínské zelené 2012, Tramín červený a Rulandské šedé, vše v pozdním sběru. A také výborný chleba se sádlem a skvělé buchty paní Vojtkové. Vína Vinařství Josefa Vítka bylo možné ochutnat společně ve sklepu Vinařství Koníček. No, prošel jsem celkem 12 sklepů ve velice příjemné náladě a pohodě. Všude bylo možné si nekonečně dlouho s každým vinařem o čemkoliv popovídat. Prima zážitek.

Navečer obdržela vítězná družstva ceny za účasti vzácného hosta z Vídně, pana Gerharda Jordana. Ten dostal od místostarosty Nového Šaldorfa a známého vinaře Petra Ilgnera demižon se šaldorfským pískem, který si odvezl na radnici do Vídně. A tak se po dlouhých, dlouhých létech dostal písek opět do Vídně. Dnes už jenom symbolicky. Taneční večer při swingu v sále Modrých sklepů zakončil příjemný lednový den v Novém Šaldorfu. V lednu není na Znojemsku příliš vinařských akcí, a tak spojení recese v podobě kopání písku, ochutnávání vín v řadě otevřených sklepů s výborným jazzem je opravdu velice vydařený a pěkný zážitek pro každého, koho neodradí mráz a případný sníh.

Zdroje:
Modré sklepy: http://www.modre-sklepy.cz/
Celková geologická charakteristika znojemské vinařské podoblasti (Šmerda) - http://www.daniz.cz/o-vinohradnictvi/#o-historii-pestovani-vinne-revy-na-znojemsku