O Víně

09.01.2013 ViDi Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 09.01.2013 07:00

Degustace vinařství Líbal ve vinotéce Správná adresa

Vína z vinařství Líbal najdete v kompletním sortimentu jen na dvou místech v Praze a jejich vinařství, proto úvodem stručná charakteristika vinotéky Správná adresa a pak řízená degustace převážně vín z odrůdy Sauvignon v ročnících 2002 až do letošního roku.

V prosinci roku 2012 proběhla v pražské vinotéce Správná adresa nedaleko stanice metra trasy B Křižíkova řízená degustace části portfolia vinařství Líbal. Vlastní vinařství sice bylo založeno Markem Líbalem v roce 2001, ale vínu se rodina věnuje již více jak ve třech generacích. Otec se dodnes věnuje práci na vinici jako zaměstnanec Zemědělského družstva v Horních Dunajovicích a syn práci ve sklepě a výrobě vína. Veškeré hrozny vykupují od Zemědělského družstva, hospodařící na cca 100 ha vinic. Tak prakticky ve dvou lidech každoročně vinařství vyrobí cca 50 tisíc litrů vína, z toho více než třetina se prodá jako víno sudové a zbytek se lahvuje.

Vinotéka nabízí široký sortiment lahvových i sudových vín, převážně vybraných vinařství a nabízí 25 míst k sezení (v letních měsících rozšířené o venkovní zahrádku s 16 místy). Vznik vinotéky Správná adresa je datován do období těsně po destruktivní povodni v roce 2002. Vinotéka, jakožto jedno z prvních zrekonstruovaných míst v pražském Karlíně, se tak stala místem setkávání milovníků vín z řad zdrcených obyvatel této pražské čtvrti, kde si voda vybrala jednu ze svých největších daní. Vinotéka se tak stala jakýmsi centrem, kde se plánovalo co je všechno potřeba v pomalu vysychajících domech a ulicích udělat, a lidé si tak nějak svépomocí soused sousedovi snažili každý dle svého umu a schopností pomoci. A je pěkné, že mnohá přátelství tehdy neznámých obyvatel, trvají dodnes.

Nápad s vinotékou pramení od bývalého majitele pana Hubáčka, jehož kořeny sahají na moravské vinohrady a svým projektem nově vzniklé prodejny vín, alespoň zčásti svoji touhu po domově uspokojil. V té době obchodů s kvalitním moravským vínem bylo v Praze jako šafránu a tak nejenom znalci začaly objevovat chuť, vůni a celkovou atmosféru nabízených vín a rádi se pak vracely objevovat nové obzory, které jim jejich konzumace přinášela. Vinotéku tvořil bar na míru a vše obklopovali netradičně řešené regály od renomovaného architekta, které byly zaplněny vynikajícími víny. Dominantou pak byla vzrostlá višeň usazená přímo v rohu vinotéky. Během deseti let existence vinotéka prodělala několik změn. Podstoupila určité rozšíření a v dnešní době je v ní také 25 míst k sezení, kde si může každý své nakoupené víno v příjemné atmosféře vychutnat a k tomu si zaplnit žaludek kvalitními sýry a uzeninami. Určité rekonstrukce a vylepšení probíhají stále a nás jen těší, když jsou našimi návštěvníky se zpětnou vazbou registrovány. Přes nejrůznější experimenty také s importovanými víny, však současný majitel s hrdostí doznává, že moravská a česká vína byla pro našince stále tím nejoblíbenějším, čím hladí a ladí své chuťové pohárky.

Mnozí z vinařů se ve vinotéce již natolik usadili, že dokreslují dnešní atmosféru a tvář vinotéky. Nejvíce lze hovořit o vinařství Líbal, dále pak vinařství Bunža, Trpělka a Oulehla, Veverka, Lekavý či vinařství Kutná hora. A jak sděluje pan Janečka stále jej baví objevovat nová a nová především menší vinařství, která do svých vín dávají hlavně svoje srdce a ducha jejich vinohradů. Nejužší je právě spojenectví s vinařstvím Líbal z Horních Dunajovic, které z malého moravského vinařství, postupem času dostává svoje pevné postavení na trhu, které je podporováno několika jedinečnými úspěchy v zahraničí. Ve vinotéce tak najdete jejich kompletní sortiment, čítající přes 70 druhů vín různých ročníků, včetně osmi druhů stáčeného vína. Tak velký sortiment lze pak už nalézt pouze v samotném vinařství.

Mimo kvalitního vína si z vinotéky můžete odnést také pestré zážitky díky rodinné atmosféře pravidelně pořádaných řízených degustací přímo s vinaři. Mnohdy také poslechem kvalitní živé hudby a po kultuře dychtivé srdce uspokojující různá divadelní představení, která se pořádají na dvoře domu. Nechybí ani bohaté gastronomické zážitky získané na občasných moravských vepřových hodech či degustacích bavorských specialit. Jak na závěr uvádí pan Janečka cílem vinotéky je rozdávat lidem radost a nabídnout jim k tomu ta nejkvalitnější vína jaká dokáže naše země s velkými víny vyprodukovat.

Úvodem pan Marek Líbal pohovořil o situaci současné situaci ve vinařství a pozdravil všechny přítomné. Vinařství, jak jsem pochopil, nechce jít cestou aplikací nejmodernější techniky, ale spíše uplatnit terroir místních vinic, poskytující ojedinělou produkci hroznů a převzít historicky osvědčené postupy na výrobu kvalitních vín. Proto používají u všech bílých vín techniku nakvášení odzrněných hroznů na rmutu po dobu až 24 hodin a následně druhý den je teprve lisují na moderním pneumatickém lisu (tlaky se pohybují kolem 1,8 násobku atmosférického tlaku). Teplotu kvašení se snaží udržet pod hranicí 20 °C a používají čistých kultur kvasinek, ale nejedná se o řízené kvašení v pravém slova smyslu.

Pojďme však se již věnovat vlastní řízené degustaci. První vzorek byl Sauvignon 2002 s přívlastkem pozdní sběr. Toto již desetileté víno mělo 12 % alkoholu, necelých 6 g/l kyselin a pouze 1,8 g/l zbytkového cukru. Víno leželo téměř dva roky v ocelových nádobách na kvasnicích a teprve po té se lahvovalo. Ve vůni příjemná aromatika žlutého angreštu až bílých květů hluchavky, ale v chuti již fádní a nahořklé v závěru.

Dalším vzorkem byl Sauvignon 2005 výběr z hroznů a víno mělo 14 % alkoholu, stejný obsah kyselin a jen o něco více zbytkového cukru (2,1 g/l). Toto víno již nemělo tak výraznou aromatiku a v chuti bylo neharmonické a fádní. Následoval Sauvignon 2006, rovněž ve výběru z hroznů (při sklizni měl v moštu cukernatost 24,4 °NM), ale s vyšším extraktem (24 g/l) a hlavně zbytkovým cukrem (25 g/l). Příjemný buket medových pláství, ale v chuti lehce pálivé a nevýrazné. Ani Sauvignon 2008 deklarovný jako jakostní suché víno nepotěšil. Už nízký extrakt pod 20 g/l, naopak vysoký obsah kyselin (7 g/l) a zbytkový cukr kolem 5 g/l nevyjadřovalo žádnou exkluzivitu, avšak velice kontraverzní byla velice vtíravá kouřová chuť i buket, připomínající spíše uzené maso než víno.

Ze starších ročníků byl odrůdově nejčistší až Sauvignon 2009 pozdní sběr. Toto polosladké víno (zbytkový cukr 40 g/l) mělo 12 % alkoholu a 6 g/l kyselin, zarážející byl uváděný nízký obsah extraktu (17g/l), což neodpovídalo chuťovému vjemu, který byl velice příjemný a harmonický. Silný buket sušených meruněk, žlutého angreštu a medově příjemných květů hluchavky mělo mocné tělo (vysoký obsah glycerolu) a vyváženou strukturu.

Následoval loňský vítěz prestižní vinařské soutěže v USA (San Francisco International Wine Competition), kde Best Sauvignon byl ročník 2010 zatříděný jako VOC Znojmo (Marek Líbal je místopředsedou tohoto sdružení 15 výrobců vín z jižní Moravy nového apelačního systému). Toto polosuché víno je již prodané a degustovali jsem poslední zásoby vinotéky. Víno mělo 12 % alkoholu a extrakt přes 25 g/l. Protože mladé víno mělo příliš vysoký obsah kyselin byl tento při školení vína snížen na 6,5 g/l, při současném zbytkovém cukru 9,5 g/l. Nemohu posoudit srovnání s jeho kondicí před rokem, ale podle vyjádření pana Marka Líbala již se lehce zhoršila, ale pořád má atributy vynikajícího moravského Sauvignonu.

Pro srovnání jsme měli rovněž VOC Znojmo, ale Sauvignon 2011. Toto víno bylo již polosladké, neboť zbytkový cukr byl 24 g/l při srovnatelně stejném obsahu jak kyselin, tak extraktu, jako předešlý vzorek. Středně intenzivní aroma broskvového kompotu, mírně světlejší barvy než předchozí vzorek, ale rovněž špičkové víno. Jak tvrdí pan Líbal výsledné víno zpracovávají z hroznů, které pocházejí ze dvou vinic: jednak Frédy v Horních Dunajovicích a jednak Na vinici v katastru obce Tvořihráz. Sauvignon z polohy Frédy má intenzivní a typickou vůni, naopak z polohy Na vinici výraznější a plnou chuť.

 V letošním roce opět poslali vzorky do soutěže SFIWC 2012 a vítězem se pro změnu stal kořeněný Tramín 2011 tedy získání titulu Best Gewürztraminer. Během dvou ročníků účasti na této mezinárodní soutěži, nezůstalo ani jedno víno, které Vinařství Líbal odeslalo do Ameriky, bez ocenění (což se žádnému jinému vinařství z České republiky nikdy nepodařilo a asi ani nikdy nepodaří)! Jen pro ilustraci se letošního ročníku San Francisco International Wine Competition účastnilo více než 1200 vinařství z 29 zemí celého světa.

Takže po sedmi statečných přišli tři vzorky letošních Sauvignonů, přičemž všechny byly vyrobeny ze stejných hroznů v kategorii pozdní sběr (cukernatost moštu byla 23 °NM), ale s různým stupněm prokvašení. První Sauvignon 2012 byl suchý s 13 % alkoholu a pouze 3 g/l zbytkového cukru a 6,4 g/l kyselin. Bylo nalahvováno pouze provizorně, proto nebylo ani filtrováno, takže mělo lehkou kvasničnou příchuť, jinak čistý odrůdový buket a celkově bylo velmi zajímavé. Druhý Sauvignon 2012 byl již polosuchý, neboť měl 3x více zbytkového cukru a určitě mu prospěl, zajímavé bylo příjemné vnímání kyselosti (cca 6,7 g/l), kde bylo minimum pichlavé kyseliny jablečné a naopak velké množství stabilní kyseliny vinné. Osobně bych udělal cuvée z těchto dvou Sauvignonů v poměru 1:2, ale jak jsem pochopil filosofii hlavního sklepmistra vinařství bude inklinovat spíše k tělnatější verzi tj. polosladké.

Sauvignon 2012 ve třetí verzi byl již polosladký a zbytkový cukr byl 20 g/l při zachování ostatních parametrů (kyselost, extrakt, alkohol). Překvapilo mne jak odlišné bylo už v buketu, který měl typický kopřivový charakter jako mívají Sauvignony z Lechovic, ale podpořený meruňkovým džemem. V chuti už bylo na mne lehce neučesané právě svým poměrem kyselin a cukru. Mimoděk mne napadlo jakoby ta vína nonverbálně (kvantovou komunikací DNA) vnímala záměr stvořitele tedy pana Líbala... Jinak řečeno faktem bude, že tělnatější vína prostě Marku Líbalovi vychází excelentní - jako krásné děvy, které však příliš rychle nezřízeným životem zestárnou.

A jsme ve finále, kde byla Svatomartinská Müllerka (zemské, suché víno), jejíž aroma bylo střední intenzity a spíše negativní vůně (snad síra?). Víno pravděpodobně nebylo docukřeno (cukernatost moštu byla 20,8 °NM), mělo 5,9 g/l kyselin a 5,6 g/l zbytkového cukru a 12 % alkoholu. Nebyla odrůdově čistá a ani v chuti mne nezaujala. Muškát moravský 2012 byl rovněž deklarován jako zemské víno, ale polosuché. Kyseliny se neodbourávali (6,1 g/l), ale přesto se vyznačovalo podivným buketem připomínající rezidua malolaktického kvašení (někdy vzniká spontánně). V chuti převažovali netypické travní tóny.

Posledním vínem bylo Zweigeltrebe rosé, zemské polosuché víno velmi světlého odstínu (viz foto) a podivného buketu (asociace špinavého mokrého hadru). V chuti spíše prázdnější a potřebovalo by skutečně trochu posílit, jak asi spíše žertem navrhoval pan Líbal, třeba přidáním tequily...

Příjemný večer kde jsme porovnali 10 různých Sauvignonů z posledních 10 let včetně šampióna světové výstavy, kdy vinotéka v rámci degustace vín nabídla i něco k zakousnutí (pečivo, sýry, uzeniny..) a celá akce se lehce protáhla na více jak tři hodiny, což ale v příjemné společnosti (vín i lidí) určitě nikoho nemrzelo - spíše naopak.

Ať se vinotéce i vinařství Líbal daří i v novém roce a hodně spokojených zákazníků.

Použité odkazy:
http://www.vinolibal.cz/
http://www.vinokarlin.cz/

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5605x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5