O Víně

Vyrazil jsem doplnit zásoby vín a taky vyzvědět, co je nového. Jako i na houpačce jedete nahoru a dolů, jde všechno v životě stejně tak. Rozhodoval jsem se, jestli tenhle článek zařadit do rubriky Doporučujeme, nebo Nedoporučujeme. Nakonec ale raději sem...
Nechci ani tak psát o vínech, jako o svých dojmech při nákupech.

Dobrá. Návštěva v bývalém družstevním areálu firmy Neoklas Šardice, o níž před pár lety běžela pravdivá či pomlouvačná reportáž na Nově (vše už je asi pryč?) opět potvrdila, že tamnímu obchodnímu odělení leží prodej vín všem zákazníkům na srdci.
Hned u cesty je nově upravená, prostorná a světlá vzorkovna, vína jsou vystavena "čitelně" a ceny jsou viditelné taky. Ceník a propagační leták k dispozici. Obsluhující slečna/pán podají informace bez problémů.
Po nadiktování objednávky Vám nachystají vína ze skladu, ne tedy ty oteplené a osvícené chudáčky ze vzorkovny. Lahve zabalí do papírových kartónů nebo nachystají do igelitové tašky s reklamním potiskem výrobce - to podle množství. Minimální limity při nákupu vína: jedna lahev. Když si jich vezmete víc a projevíte se jako nenafoukaný, normální enofil, možná si vysloužíte nějaký ten bonus (láhev), ale říkat si o ni sám, to se na Moravě moc nedělá...
Dal jsem se na chvilku i do řeči s p. Grmolcem (je z Hovoran, s p. Grmolcem z "Arcisklepů" má společné snad vzdálené předky) a je vidět, že ten člověk ví, o čem mluvil. Že je to normální? Jasně, mělo by, ale není.

Kousek dál, po průjezdu pár vesničkami, kolem polí a řady vinic, pak i uličkou sklípků v Kobylí je také bývalé JZD se sympatickým jménem Patria. Sem jsem jezdil několik let a vždy jsem se s těmi paními ve skladu dobře, rychle a bez problémů domluvil. Jde o jednu z mála firem, která dokonce vykupovávala zelené bordó lahve, takže jsem sem jezdil celkem rád. Jejich expedičně-platební systém byl trošku složitý a pamatuji, jak jsme s J. komentovali, že firma má asi dost peněz na zbytečné výplaty...
Šlo o to, že po vybrání si vín v expedičním skladu jsem musel jít do 2. patra do odbytu, kde mi (příjemná) mladá paní vystavila fakturu a s ní jsem putoval do kanceláře účetních, kde jsem ji zaplatil. Pak zase zpět do skladu naložit úlovek, pak ještě na bráně při výjezdu z areálu potvrdit papíry (??!) a hotovo.
Nicméně, tentokrát mě paní ze skladu vyexpedovala na to šup - vedle vrátnice od hlavní cesty prý zřídili prodejnu pro takové malé odběratele, jako jsem já (brával jsem dohromady tak cca 50-70 lahví při jednom). Inu, třeba to bude rychlejší.
Rychlejší možná ano, ale...
Pan prodavač a vrátný v jednom, ať se na mne nezlobí, ale byl pořád jakoby udivený, asi jsem vypadal jsko Marťan. Informace podávané k vínům - ubohé. To poznáte po dvou, třech dotazech a pak už jsem se raději neptal. Připomíná mi to pravdivou situaci, kdy mne jedna známá požádala, abych ji naučil základy oboru, v němž mám praxi - ucházela se o místo prodavačky na prodejně. Po pohovoru se mě zklamaně zeptala: "Tak víš, koho nakonec vzali z těch 8 uchazeček?"
Já na to: "Tu s nejhezčím zadkem :-) "
"Ne, ale tu, co chtěla nejnižší plat!"

Takže jsem se pana sommeliéra už na nic moc neptal, popadl asi 6 lahví, a raději vystřelil pryč. Zelené bordó lahve, kterých jsem měl v kufru auta - umytých a s odlepenými vinětami - asi 140 ks, mi nevzal, o přepravkách ani nemluvě. Prodávaná vína ležela sice v poměrně stylových regálech (kotcích), ale prakticky pod světly a při pokojové teplotě!! Teď v zimě to ještě jde, ale co přes léto?
Doplňkové informace o vínech? Prakticky nulové, nepočítám-li povšechné údaje a pár chlubivých nálepek ocenění z výstav. Bylo to pro mne velké zklamání, hlavně způsob uskladnění vín. O pánovi raději už mlčím, nikdo nejsme dokonalý.
Rád bych věděl, jestli si vedení Patrie opravdu myslí, že tyto novinky vycházejí vstříct zákazníkům, nebo jen měly za úkol vyřešit nějaké nedostatky uvnitř firmy.
Patria se evidentně dala slepou cestou supermarketů, kde úspěšně kašlou na nějaké podmínky skladování lahvovaného vína, hlavně hlupáku plať a vypadni - ono používané "cash and carry" se stává spíše "cash and hurry".

Všimněte si, že nekomentuju konečné ceny pro malo či velkoodběratele. Mám názor, že pokud víno chci, nějaká ta pětka v ceně nehraje roli. Ale takovouhle hru při prodeji vína já hrát nebudu - nepíše se rok 1980 a vinařů je všude - speciálně kolem Kobylí - plno!