O Víně

12.08.2011 H. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 12.08.2011 07:00

Ristorante La Rivolta - Hodonín

Navnadil nás poutač „nově otevřeno" a jelikož byla na oběd doba již dávno pokročilá a nikde poblíž Masarykova náměstí v Hodoníně se nerýsovala ani pizzerie ani „čína" na rychlé občerstvení, rozhodli jsme se Ristorante La Rivolta vyzkoušet.

Abyste se dostali do restaurace, musíte nejprve vkročit do chodby poněkud zchátralého domu, která je vymalovaná na modrobílo - zřejmě inspirace v duchu směsice centra vodních sportů, loga Telefónica O2 a poutačů cestovní kanceláře na dovolenou v Řecku... Poté musíte napřed vystoupit po schodech do prvního patra (což okamžitě zařadí tento podnik do kategorie Czech-Mex nebo Číny, jaké známe z Berouna...), než se ocitnete před vchodem tohoto restauračního zařízení, jehož dekor vypadá jinak docela slibně. Je zde i velká venkovní terasa, prostorný konferenční salon a konečně i samotná restaurace - celkem rozsáhlé prostory, které jsou všechny vkusně zařízeny. Kromě páru hostů, který zde byl evidentně na nějakém obchodním jednání a dvou mládenců, kteří sem přišli na kávu (ti se však chovali jako kamarádi obou servírek a během našeho oběda nám kouřili pod nos), bylo jinak všude prázdno (a jak vyplyne později, není divu!)

Jídelní lístek láká návštěvníka na středomořskou, italskou a francouzskou kuchyni, avšak letmý pohled na ceny, které by v nově otevřené restauraci měly být spíše zaváděcí než astronomické, zejména jedná-li se o podnik provinčního a nikoliv hlavního města, vás rychle uzemní. Rovněž si při konzultaci nabídek připomenete slova Zdeňka Pohlreicha, jenž dává důraz na jednoduchost menu a pokrmů, či frankofila Hynka Vicha, jenž se proslavil výrokem, že je to jako kdyby se zkřížil bernardýn s jezevčíkem...

Nu což už, máme hlad a do naší oblíbené restaurace U Chytilů v Dubňanech nebo do hotelu Vinohrad u Šidlen poblíž Milotic je to daleko a stejně je tam již dávno po obědech... a tak jsme zůstali sedět.

Na dámské toilety je třeba si u baru vyzvednout klíč, ale servírka vás na to neupozorní, přestože vidí kam se evidentně ubíráte. Musíte se holt od zamčených dveří na chodbě znovu vrátit do restaurace a vyžádat si jej. Stejně tak, právě v okamžku, kdy je jeden ze spolustolovníků zrovna nepřítomen, vám přinesou objednaná jídla a s klidem je položí na stůl i před nepřítomného... o obvyklém zlozvyku našich restaurací, kdy obsluha sesbírá talíře postupně, jak jednotliví hosté dojídají ani nemluvě! Ach jo, pomyslíte si, co je v těch hotelových školách dnes učí?

A teď k samotné nabídce. Jídelníček vás svádí těmito větami:

„Nabízíme vynikající italské těstoviny, rizota a domácí pesta, připravené dle tradičních receptur."

„Z francouzské kuchyně můžete ochutnat delikátní sladké a slané palačinky - Crepes [sic] a Galletes [sic]."

„Naplňujeme tak [sic] naši filozofii ohledně šetrné přípravy pokrmů tak [sic], aby jsme [sic] Vám naservírovali to nejlahodnější, čerstvé a dokonale vyladěné jídlo a připravili Vám tak [sic] nezapomenutelný gurmánský zážitek..."

Nevím jak to působí na vás, ale nabídka podniku plná chyb ve mě okamžitě vyvolá nedůvěru. Když vedení není schopné prezentovat své propagační materiály profesionálně, nebude jeho výsledná práce stejně tak lajdácká?

A zde je výsledek: zatímco U Chytilů se za chutný oběd i s nápojem vejdeme do stovky na osobu, většina jednoduchých těstovinových pokrmů v Ristorante La Rivolta přijde na 149,- Kč a pokrmy z masa na dvakrát tolik. Navíc smetanové rizoto nepochází z italské kuchyně (Italové do rizota smetanu zásadně nedávají!), milánské špagety nejsou obohaceny o kousky kuřete, neboť ty si obvykle dávají vegetariáni jelikož obsahují pouze rajčatovou omáčku (viz recept na „echt" Spaghetti Milanese zde) a Lasagne Bolognese, které jsem si objednala v domnění, že se na nich nedá nic pokazit (vždyť i v Lidlu je mají hotové, poživatelné a za zlomek peněz...), přišly vysušené, s „oblohou" v podobě zvadlého a ničím neochuceného ledového salátu a s těstovinami tak převařenými, že jim nepomohly ani hoblinky parmezánu, kterými byly ozdobeny. Promptně se mi v paměti vybavil holandský trajekt „Königin Beatrix", kterým jsme s manželem Johnem v 80. letech minulého století při našich častých plavbách přes La Manche jednou cestovali a na kterém jsme si (omylem) tenkrát zašli na tzv. „smörgåsbord" neboli večeři ve stylu švédského stolu. Jídla byla vysušená od lamp, které je udržovaly v teplém stavu, všechny omáčky měly tlustý škraloup a my jsme netradičně požádali o vrácení peněz, které jsme předem zaplatili za pověstného zajíce v pytli a šli si dát do bufetu Fish & Chips. V naší domácí hantýrce se výraz „Königin Beatrix" ujal natolik, že se používá jako varování před starými a okoralými pokrmy dodnes...

Ale neodbočujme a pojďme zpět do Ristorante La Rivolta v Hodoníně na pièce de résistance. Na požádání o karafu obyčejné vody z vodovodu se jedna ze servírek dotázala, zda chceme vodu bublinkovou či bez bublinek... a tato položka se jako vrchol všecho objevila i na našem účtu - viz účtenka níže s označením „kohoutková voda" bratru za 25,- Kč!

Co dodat? Název „La Rivolta" je pro návštěvníka z anglofonního světa opravdu výstižný: „revolting" (vyslov „rivolting") totiž v angličtině znamená „hnusný".

Počet příspěvků v diskuzi: 11  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 9870x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5