O Víně

Vlastně jsem původně ani nic psát nechtěla, jelikož se tak trochu obávám, že už by mě někdo mohl nařknout z posedlosti boleradických vinařstvím. Jenže pak jsem ochutnala... Tak teda aspoň vynechám nadšené ódy na vtipné a zábavné povídání Petra Korába, plné zajímavých informací a i pro mě překvapivých souvislostí, které přítomné hosty fakt zaujalo a pobavilo. Samozřejmě tady nebudu ani vykládat, jak projekce krásných fotek ze starých vinohradů a povídání o nich nadchlo přítomné natolik, že jsem na některých viděla, že by nejradši zrušili zítřejší naplánovanou návštěvu příbuzných nebo jarní práce na zahradě a rovnou vyrazili do Boleradic. A už vůbec tu nebudu řešit, jak dobrou taktiku pro udržení pozornosti Korábovi používají. Pohrozit na začátku lidem soutěží, ve které budou muset po skončení řízené degustace poznat naslepo nalitý vzorek, se vyplatí. I když by si to možná nepřiznali, mnozí se soustředili mnohem víc - aspoň ve skrytu duše chce každý něco vyhrát nebo si aspoň dokázat, že víno pozná.

Tak, teď když víte, o čem všem se vůbec nezmíním, vám můžu říct, který vzorek mě vlastně přiměl něco sepisovat. Mladý Sauvignon! Takže zase vynechám, že jsme se nejdřív příjemně naladili drobounce perlivým, citrusově svěžím, výrazně minerálním Ryzlinkem rýnským 2009 (pozdní sběr, cukr při sběru 22,1 °ČNM, alkohol 12,5 %, kyseliny 6,1 g/l, cukr 4,9 g/l, trať Psinky, Boleradice, stáří vinice 44 let), a že pak si dali do nosu se spíše netypickým Sylvánským zeleným 2009 (moravské zemské, cukr při sběru 24,6 °ČNM, alkohol 13 %, kyseliny 5,5 g/l, cukr 9 g/l, trať Punty, Velké Němčice, stáří vinice 20 let), které postrádalo typickou travnatost, zato jemně vonělo tak, jak to voní ve včelíně, plus trochu i jako seno, bylo vyzrálé a na jazyku nasládlé. Nebudu ani popisovat kořenitý, lehce chlebovou kůrkou vonící Ryzlink vlašský 2009 (pozdní sběr, cukr při sběru 26,6 °ČNM, alkohol 12,5 %, kyseliny 5,6 g/l, cukr 8,5 g/l, trať Kamenný vrch, Novosedly, stáří vinice 42 let, a Kamenný vrch je fakt přiléhavý název, půda je opravdu šutrovitá, až hosté fotkám nevěřili, že ty kameny tam nejsou naaranžované), který měl příjemnou chuť sušených meruněk, lehce kořenitou a minerální. Pak, hned při prvním doušku Veltlínského zeleného (cukr při sběru 20,9 °ČNM, trať Víckov, Boleradice, stáří vinice 31 let) bylo jasné, že jsme se přesunuli do ročníku 2010, ale pořád to ještě nebyl důvod, proč tady něco psát. Veltlín, zatím ostřejší, nehotový, s výraznou kyselinou, pěknou ovocnou až citrusovou svěží vůní, silnou, šťavnatou chutí růžového grepu včetně příjemné hořčiny v závěru a silně působícím tělem, sice bude za čas úplně skvělý a už se těším, jak se v budoucnosti vyvine, ale Sauvignon 2010 (cukr při sběru 22 °ČNM, trať Psinky, Boleradice, stáří vinice 45 let) ho prostě trumfnul.

A v tu chvíli jsem se rozhodla, že o něm napíšu aspoň krátkou poznámku. Jemně perlivý, živý, krásně voňavý trochu po kopřivách, výrazněji po angreštu a rybízovém listí. Kyselina je samozřejmě opět vyšší, ale zbytkový cukr ji příjemně vyvažuje (nepředstavujte si ale proboha nic sladkého, mám totiž pocit, že jsou lidé, kteří vyjádřením "příjemný zbyteček" myslí 20+ g/l, tady určitě půjde o suché víno). Víno je zatím divoké, nefiltrované, ale plné života, ovocných šťáv, chutí a hlavně nabušené směsicí kouzelných vůní. A proč vám to povídám? Protože je pro mě velmi překvapivé, že mě takhle okouzlil sauvignon od Korábů. Boleradické vinařství je vyhlášené několika odrůdami, skvělé najburky, bomba frankovky, dnes už legendární sur-lie vlašák. Ale sauvignon? Ten mi tu vždycky přišel jako dobře zvládnutá líbivka, svým každému-se-líbícím projevem trochu vybočoval z naturálního charakteru ostatních vín a proto jsem nějak spojení Koráb-sauvignon vůbec nebrala na vědomí. Na sauvignony jsem prostě chodila jinam. Věřím ale, že tenhle nuladesítkový to změní. Po skvělém Sauvignonu 2010 z vinařství Krásná hora, který jsem taktéž ochutnala na degustaci v této vinotéce, mi tak přibyl další, na jehož budoucnost se budu opravdu těšit. No a to je prostě ta dobrá zpráva z Boleradic. Druhá je pro ty, kterým stejně jako mně nedá spát fakt, že zásoby Ryzlinku vlašského 2008 sur-lie se nebezpečně tenčí. Pokud jsem to pod vlivem šoku z krásy sauvignonu zachytila správně, stejnou metodou bude vyrobeno cuvée rýňák + sauvignon. Tak se těšte.

Takže tak. Dobrá zpráva je, že pak jsme ochutnali ještě čím dál lepší Svatovavřinecké 2009 (moravské zemské, cukr při sběru 22 °ČNM, alkohol 12 %, kyseliny 5 g/l, cukr 3,9 g/l, biodynamická trať Víckov, Boleradice, stáří vinice 30 let), s teplou vůní ovocného koláče s máslovou drobenkou a jemnou a přitom hutnou a hladkou až sametovou ovocnou chutí se stopou kávy a čokolády (takže vlastně kofily, že?) nebo ještě na jazyku lehce drhnoucí Frankovku 2009 (pozdní sběr, cukr při sběru 23,5 °ČNM, alkohol 12 %, kyseliny 5,7 g/l, cukr 4,1 g/l, trať Dukejský, Boleradice, stáří vinice 76 let) sice s typickou a lahodou švestkovou chutí, ale zatím volající po dalším ležením v klídku v lahvi. Ale tyto zprávy, stejně tak jako ta o temném, po višních vonícím André 2009 (moravské zemské, cukr při sběru 21,8 °ČNM, alkohol 12,5 %, kyseliny 6,1 g/l, cukr 3,1 g/l, trať Závist, Horní Bojanovice, stáří vinice 36 let), které je zatím taky pořádný drsoň se silnou višňovou chutí a trochu vyčnívající kyselinou vyžadující ještě nějaké to leženíčko, nejsou už tak důležité, takže vám je ani nebudu říkat.

No a pak ještě třetí dobrá zpráva, ale to vlastně není novinka: Korábovi umí příjemně překvapit sladkostí na závěr. Už jsem to několikrát říkala, že ač na slaďáky obvykle dštím síru, těmi od Korábů se vždycky jaksi nechám svést. Tentokrát hlavně Černým starosvětským 2009 (likérové, cukr při sběru 23,5 °ČNM, alkohol 18 %, kyseliny 6 g/l, cukr 79 g/l, trať Dukejský, Boleradice, stáří vinice 76 let), to znamená frankovkou dolihovanou vínovicí, temné granátové barvy, třešňové vůně a lahodné chuti třešní i s pecičkami. Nepřeslazené, vyvážené, pikantní. Ledovka Zweigeltrebe 2009 (cukr při sběru 40,5 °ČNM, alkohol 9 %, kyseliny 7 g/l, cukr 263,2 g/l, trať Psinky, Boleradice, stáří vinice 44 let) je taky pěknou ukázkou tohoto typu vína, při kterém si i moje huba užívá. Barva cibulové slupky a vůně medu s výrazným vlivem botrytidy, slaďoučká ale lahodná chuť bez stopy otravnosti, pro kterou se většinou nad takhle sladkými víny ošklíbám. No prostě paráda.

Takže to byly ty stručné zprávy z Boleradic. Ehm, říkal tady někdo něco o grafomanství?