O Víně

Opět se mi dostává do rukou láhev, která podle papírových předpokladů už má být za vrcholem. Konkrétně se jedná o Rulandské šedé 1999 kabinet od Vladimíra Tetura z Velkých Bílovic, kterou jsem před 4 roky objevil v jedné místní vinotéce. Ještě než se pustím do vlastního hodnocení vína, dovolte mi uvést několik statistických údajů, týkající se názvů viničních tratí.

Celý dnešná úvod má na svědomí jeden listopadový večer, kdy jsem byl "odstrčen" od svého PC. Při popíjení zmíněného vína a psaní poznámek o něm, jsem si vzal vytištěné tabulky s názvy viničních tratí rozdělených do podoblasti a vinařských obcí. Už pěkně dlouho sleduji, že nejvíce používaný název viniční tratě je Kraví hora. Vzpomenu například pověstnou trať v Dolních Dunajovicích, odkud pravidelně Vinné sklepy Valtice vyrábí nádherná vína, dále pak třeba Klentnici, Jevišovku a Zaječí. Určitě si vybavíte další zajímavá vína. A tak mi to nedalo a začal jsem prohlížet seznam a zaznamenávat si, který název viniční tratě se nejvíce používá? Potvrdil jsem si, že Kraví hora je skutečně nejčastěji používaný název, ale zároveň mne překvapilo, že tento název se používá ve 41 vinařských obcí! Podotýkám, že beru v úvahu pouze názvy tratí podle nového vinařského zákona, který je platný od 30. dubna 2004. Také nepočítám množné číslo tedy Kraví hory a veškeré odvozeniny => pouze název Kraví hora. Možná vás napadlo, proč právě tento název se tak často používá? Tak předně, v oblasti Čechy jsem ho nenašel ani jednou (pokud se nepletu) a na Moravě ho najdete v každé čtvrté - páté obci. A tak mi to nedalo a obrátil jsem se na Tomáše Čačíka s dotazem, proč tomu tak je? Vysvětlil mi, že důvody musíme hledat v historii. Podle něho, se dříve jednalo o pastviny, kde se pásly krávy respektive dobytek. Často se jednalo o mírný svah, který se většinou vyskytoval blízko obce, aby se dobytek nemusel daleko hnát. Pastviny byly také dobře osluněné, vyhnojené, teplejší a nepodmáčené. Na těchto místech se později zakládaly vinice, název ale zůstal původní.

Že na tomto tvrzení bude hodně pravdy dokládá mé další zjištění. Vůbec slovo hora je v několika podobách absolutně nejčastěji použitý název! Sledujte se mnou, kde všude v názvu viničních tratí najdeme slovo hora: Pod sluneční horou, Bukovanská hora, Zaječí hora, Stará hora, Zadní hora, Nová hora, Přední hora, Dlouhá hora, Široká hora, Lysá hora, Mutěnská hora, Dubňanská hora, Prostřední hora, Soví hora, Kozí hora, Sklenářova hora, Jalovcová hora, Růžová hora, Ořechová hora, Labutská hora, Stolová hora, Černá hora, Široká hora, Vrchní hora, Olbramovická hora, Dívčí hora, Veselá hora, Husí hora, Babí hora, Vinařická hora, Býková hora, Dubová hora, Kněží hora, Hýselská hora, Skalecká hora a Krásná hora. Je ale možné, že jsem nějakou tu "horu" v názvu přehlédl. Také je pravděpodobné, že podle staré legislativy bychom našli další zajímavé názvy :-) Taktéž musím zopakovat, že jsem nezapisoval názvy s množným číslem a všechny podobné variace jako např. Pod novou horou, Středohoří, Podhoří a podobně.

A tak si dedukuji, že Kraví hora je popisný název, který se vždy vztahuje k dané lokalitě. Už se ani nedivím, když vinaři a celá obec s nimi slaví tradiční "zatlůkaní hory". Nebo se často setkáte se zvoláním, "jdu do hory", čímž je myšlený vinohrad. Možná bychom se mohli na portále více věnovat historii a současnosti viničních tratí. A tak se ptám, má někdo ze čtenářů nějaké další informace, které se vztahují k názvu Kraví hora a podobně? Třeba oblast Čechy se v názvech tratí zcela odlišuje od Moravy, hodně se používá přímo název vinice nebo slovo zámecká a to hned v několika podobách.

Ale zpět k dnešnímu vínu. Velké Bílovice jsou pro mne vždy spojeny s názvy tratí, kde se slovo hora vyskytuje vždy. Posuďte sami: Zadní hora, Nová hora, Přední hora, Dlouhá hora a Široká hora. Výjimku tvoří pouze Pod Belegrady a Vinohrádky. Je velmi podezřelé, že v současné době nemá Kraví horu :-). Dnešní šedá rulanda pochází z tratě Úlehle, která dnes spadá pod Novou horu. Na toto místo, respektive vrch Zímarka, mám stále živé a krásné vzpomínky. Je to nejvýše položený bod (262 m.n.m.) v okolí Velkých Bílovic, který od roku 2002 zkrášluje kaplička, která byla postavena z veřejné sbírky mezi občany Velkých Bílovic. Vysvěcena byla v květnu 2002 a má hned tři patrony: Sv. Cyril a Metoděj jsou patroni víry, Sv. Václav je patron České země a Sv. Urban je patron všech vinohradníků a vinařů. Z tohoto místa vidíte do širokého okolí. Nová hora je hned pod tímto vrchem směrem na Velké Pavlovice a Bořetice. Pokud si vzpomínám, na Nové hoře jsem v roce 2005 viděl především mladé výsadby, ale jde o velkou plochu a nedohlédl jsem na úplný konec. Sklizeň hroznů dnešní rulandy proběhla 20. září 1999 a hrozny dosáhly cukernatosti 20,8 °NM, což je velmi blízko pozdnímu sběru.

Láhev typu Bordo má objem 0,75 l (hnědé sklo) a je uzavřena lepeným korkem délky 40 mm. Po několika letech ležení se korek nasál vínem, nicméně žádný problém na něm nevidím. Adjustáž je v tomto duchu už několik let. Existuje několik variant, které se od sebe liší počtem délů, od jednodílné čtvercové etikety přes obdélníkovou a vícedílnou. Už jsem to několikrát psal v minulých recenzích, že se mi adjustáž líbí.

Barva je zlatožlutá s nádhernou jiskrou a zlatavými odlesky. Vůně je extraktivní a poměrně široká. Hned první dojem dává tušit, že vůně nádherně vyzrála a přináší překvapivé tóny medu, limetek a sušené pomerančové kůry. Není zde žádná stařinka, neuvěřitelné... Víno krásně slzí a pomalu stéká.

V chuti nastoupí svěží a pikantní kyselinka, která vyvolává takový zvláštní šťavnatý pocit. Na 7 let staré víno jsem takový projev vůbec nečekal. Po poválení v ústech a následném polknutí se rozvine zvláštní hebkost. Znovu si říkám, že zde není žádná stařinka. Nic neruší, neunavuje a zároveň nevyčnívá nad výbornou komplexností. Jediné co bych uvítal, díky zmíněné šťavnatosti, je vyšší zbytkový cukr, i když podle analytických hodnot (3,0 g/l) mi vůbec nepřipadá. Musím také zmínit vyšší alkohol (12,8 % obj.), který také není znát.

Druhý den dopíjím poslední 2 dcl a zjišťuji, že vůně i chuť neuvadá! Víno má neuvěřitelně dobrou kondici i po tolika letech, i když to pravděpodobně nebyl záměr vinaře. O to je to pro mne větší překvapení. Víno má nádherný "X" faktor, který mne nenásilnou formou nutil k další degustaci. Toto Rulandské šedé doporučuji podávat k rybím specialitám a drůbeži. Vyšší teplotu podávání (12 - 14 °C) danou vinařem mohu potvrdit, víno se skutečně otevře a ukáže všechny své silné stránky. Při nižší teplotě se mi jevilo jako uzavřené, což byla velká škoda.

Jako vždy jsem obdržel od pana Tetura všechny požadované informace, což je v tomto případě doslova neuvěřitelné, vzhledem k ročníku 1999. Velmi často se totiž setkávám s tím, že na moje dotazy dostanu od vinaře pouze odpověď, že k tak starému vínu analytické informace nenajde. Za dnešní víno a schopnost podat informace o něm, musím složit panu Teturovi velkou poklonu.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Rulandské šedé
Ročník: 1999
Jakost: kabinet
Zatřídění dle zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Velkopavlovická
Vinařská obec: Velké Bílovice
Viniční trať: Úlehle
Výrobce: Vladimír Tetur, Velké Bílovice 1277
Číslo šarže: 13
Evidenční číslo jakosti: 51V/00-2230/6
Alkohol: 12,8 % obj.
Rok lahvování: 2001
Obsah zbytkového cukru: 3,0 g/l
Obsah kyselin: 5,4 g/l
Bezcukerný extrakt: 21,5 g/l
Cukernatost moštu: 20,8 °NM
Datum sklizně: 20. 9. 1999
Technologie výroby: odkalení, použití ušlechtilé kultury kvasinek
Teplota podávání: 12 - 14 °C
Teplota skladování: 12 - 15 °C
Doporučená archivace vinařem: víno je již 5 let vyskladněno a nemohu korektně vydat jakékoli doporučení
Způsob odlepení etikety: láhev ponořit do horké vody
Cena: 129,- Kč (ve vinotéce v únoru 2002)