O Víně

Na galadegustaci bylo možné ochutnat vína z celkem 14 různých vinařských regionů Itálie, jižního Tyrolska počínaje a Sicílií konče. Nechyběla ani méně známá vína z Lazia, Umbrie nebo třeba Kampánie. Nejvyhlášenějších vinařské regiony Itálie jsou bezesporu vína z Toskánska a Piemontu. Někdo dává přednost elegantnímu Barolu nebo Barbarescu, jiní zase upřednostňují královskou odrůdu Sangiovese a jeho vína Chianti Classico, Vino Nobile di Montepulciano nebo Brunello di Montalcino. Velká vína Piemontu a Toskánska si tak mohli zájemci poměřit na vlastní chuťové pohárky, neboť z Piemontu byla na galadegustaci zastoupena čtyři vinařství a těch toskánských bylo dokonce šest.

V průběhu odpoledne probíhaly také každou hodinu tři degustační semináře pod vedením zástupců vinařství Mirabella, Ca del Baio a Tenute del Cerro. První začínal již v 15 hod. a poskytl zajímavý pohled na vyzrávání Barbaresca, druhý se věnoval krásám vín Vino Nobile di Montepulciano a poslední (v 17 hod.) byl zaměřen na šumivá vína Franciacorta. Škoda jen, že kapacita každého semináře byla jen 12 osob a tak některé byly obsazeny již dlouho před jejich konámím.

Celkem tedy byla zastoupena vína vinařství, která zde krátce představím:

1. Col Vetoras z Benátska - se nachází v srdci oblasti známé produkcí Prosecca, leží 400 m.n.m. a celková rozloha vinohradů je 12 ha. Všechna Prosecca vyrábějí moderní metodou Charmat a určitě doporučovaný vzorek Prosecco Superiore di Cartizze Valdobbiadene (DOCG), které bylo suché s vůní mirabelek a broskví. Bohaté, ale jemné perlení provázelo lahodnou až kořenitou chuť.

2. Mirabella z Lombardie vyrábí šumivá vína tradiční metodou druhotného kvašení v lahvích, kde základními odrůdami jsou Chardonnay a Pinot blanc (it.bianco) pocházející z celkové rozlohy 56 ha. Asi dobrým tipem v poměru cena/kvalita byla Franciacorta Satén DOCG z hroznů jedné odrůdy (Chardonnay) s bohatým buketem zelených jablek, vanilky a banánů.

3. Peter Zemmer z Jižního Tyrolska. Historicky se jedná o staré vinařství založené 1928 a dnes hospodařící na více jak 50 ha vlastních vinic s bohatou skladbou, jak mezinárodních (Müller-Thurgau, Chardonnay, Pinoty, Sauvignony atd.), tak místních odrůd. Asi nejtypičtější jsou pro vína z Alto Adige kořeněné Tramíny nebo aromatické Müllerky (s buketem grepů či angreštu).

4. Mario Schiopetto z Friuli jsou starým vinařstvím, kde průkopníkem ve výrobě svěžích bílých vín (kvašení v nerezových tancích) je dnes již věhlasný Mario Schiopetto. Vinařství dnes hospodaří na 30 ha a vyhlášené jsou zejména Pinoty (bílý a šedý) nebo Sauvignony. Přesto se vinařství nevyhýbá ani tradiční výrobě červených vín, kde příkladem byla třeba Rivarossa 2013 IGT jako cuvée Cabernetu Sauvignon a odrůdy Merlot s kořenitou chutí vyzrálých třešní s tóny lékořice a černého pepře.

5. Familia Olivini z Lombardie je relativně mladé vinařství (od roku 1970) hospodařící na 26 ha s důrazem na autochtonní odrůdu Trebbiano di Lugana. Příkladem mohlo být ze šesti představených vzorků právě víno Lugana Demesse Vecchie 2014 DOCG s vysokou slámovou barvou a intenzívním buketem liči a citrusů.

6. Claudio Alario z Piemontu se proslavil víny Dolcetto ze zdánlivě podceňované odrůdy a dovedl je k dokonalosti. Od roku 1995 hospodaří na ploše 10 ha a začal vyrábět i Barola v moderním stylu. Opět ze šesti vzorků na galadegustaci jsem vybral doporučené Barolo Sorano 2012 DOCG, kde zpočátku převažují v buketu rezidua malolaktického kvašení, ale později se zajímavě rozvine a dlouhá dochuť možná někoho vybízí k dalšímu napití, leč celkově nemám toto nutkání (navíc jeho akční cena je přes 900 Kč za lahev).

7. Ca'del Baio rovněž z Piemontu je staré rodinné vinařství od roku 1680 a dnes rodina Grasso pěstuje jak bílé (Moscato, Chardonnay a Riesling), tak modré odrůdy (Nebbiolo, Barbera a Dolceto) na 25 ha vinic a proslulá jsou jejich Barbaresca z odrůdy Nebbiola sklízené z keřů až 40 let starých. Porovnal jsem tedy Barbaresco Asili 2013 a Barbaresco Pora 2013 (obě samozřejmě v apelaci DOCG). Jistě zajímavý typický buket černých třešní až červeného rybízu s tóny fialek byl u Pory silně ovlivněn zráním ve dřevě a drsnými taniny. Proto bych dal asi přednost odrůdově čištější Asili (navíc téměř o 200 Kč levnější).

8. Marcarini z Piemontu je významným producentem Barola, na která jako jedni z prvních začali uvádět i viniční tratě. Například prastará trať Boschi di Berri má dodnes keře starší 100 let, které přežili epidemii fyloxéry (mšičky révové)!! Nyní vede rodiné vinařství Manuel Marchetti a hospodaří na 25 ha, kde pěstuje odrůdy Nebiolo, Dolcetto, Barberu a Moscato. Sídlo mají v historickém městečku La Morra nedaleko středověké věže. Sice jsem zvolil k degustaci Barola 2012 DOCG, kde jsem porovnal Barolo Brunate a Barolo la Serra, která mi přišla příjemnější ve vůni (růže a fialky) a komplexnější v chuti (višně a lékořice) snad je to i díky vyšší poloze pěstování a tím pozdějšímu dozrávání hroznů.

9. Brezza z Piemontu je přímo v srdci městěčka Barolo a již přes 100 let svá vína lahvují. Hospodaří na necelých 17 ha a to čistě organicky a vína vyrábějí starými postupy (zrání ve velkých sudech ze slavonského dubu). Přesto se nebrání inovacím v lahvování vín a jako první začali letos lahvovat Barolo se skleněným uzávěrem. V nabídce měli 5 vzorků, kde asi šampionem bylo Barolo Cannubi 2012 s intenzivním aroma růží a pivoněk s tabákovými tóny...

10. Castello di Monsanto založil v roce 1960 milánský textilní magnát Aldo Bianchi, kdy přestal používat pro výrobu Chianti bílé odrůdy a začal označovat prestižní cru dnes známé jako „Il Poggio". Přestože nabízeli 5 vzorků a z toho 4 byla vína Chianti neupoutalo mne ani jedno.

Vinná galerie v Castello di Monsanto 

Postřehy obchodního a marketingového ředitele pana ing. Dudy. Tohle vinařství patří mezi absolutní špičku oblasti Chianti Classico. Vinařství založil v roce 1960 milánský textilní magnát Aldo Bianchi, který byl totálně okouzlen nádherným pohledem na zvlněnou krajinu Val d'Elsa z terasy Castello di Monsanto. Hospodářství koupil a začal ho se svým synem Fabriziem přeměňovat ve vinařství. Castello di Monsanto pomáhalo utvářet moderní historii oblasti Chianti Classico, velmi brzy přestalo používat pro výrobu Chianti příměs bílých odrůd, jako první například začalo v Chianti uvádět na etikety prestižní cru, když vytvořilo dnes ikonické víno „Il Poggio". Průkopníci byli Bianchiové také ve výsadbě Chardonnay v Chianti Classico. Dnes vinařství vede se svým týmem charismatická Laura Bianchi. Celý areál vinařství svou noblesou a luxusem jako by vypadl odněkud ze světa zámků v Bordeaux. Je i podobně nepřístupný, pokud byste se chtěli do vinařství podívat, bez ohlášení předem tady rozhodně nepochodíte. Pokusit se dostat za bránu vinařství ale rozhodně stojí za to. Nezapomenutelným zážitkem je totiž prohlídka zdejší „vinné galerie". Několik set metrů dlouhá podzemní chodba ukrývá stovky barikových sudů a hlavně 100 tisíc lahví archivních vín Riserva a Il Poggio. Včetně prvního ročníku tohoto vína - 1961. Jestli máte rádi plísní pokryté láhve, tady si budete připadat jako v nebi... Vína Castello di Monsanto patří k nejvyhledávanějším v rámci Chianti Classico, stačí ochutnat některý ze starších ročníků vín Riserva nebo Il Poggio a velmi rychle pochopíte, proč tomu tak je.

11. Fattoria Selvapiana z Toskánska - Michele Selvapiana zakoupil vinařství v roce 1867 a dnes jeho přímí potomci hospodaří na 60 ha a vyrábějí převážně tzv. supertoskánské Fornace a Chianti. Ochutnal jsem Chianti Bucerchiale riserva 2013 DOCG, což je název proslulé vinice s produkcí nejlepších hroznů Sangiovese (oblast Chianti Rúfina). Bohaté aroma kandované pomerančové kůry snoubící se s vanilkou a lehkými tóny tabáku podtrhovala bohatá chuť s dlouhým ocáskem.

12. Fontaleoni z Toskánska - vsadilo na odrůdy Vernaccia a Sangiovese, které pěstují na necelých 30 ha. V galadegustaci nabízeli 3 vzorky Vernaccia (r2014 až 2011) a jeden vzorek Chianti.

13. Cantina del Taburno z Kampánie leží na svazích sopky Monte Taburno a bylo založeno roce 1972 jako družstvo farmářů. Dnes v družstvu hospodaří přes 300 vinařů na téměř 500 ha. Najdeme zde autochtonní odrůdy jako Aglianico, Falangina, Fiano a další. V ochutnávce bylo 5 vzorků a nechyběla Falanghina, Fiano či minerální Greco.

14. Tenute del Cerro z Toskánska - z celkové plochy 170 ha vinic je více jak polovina vyhrazena vínu Vino Nobile di Montepulciano a je tak největším privátním výrobcem tohoto vína. Zaujali mne etikety psané etruským písmem a z 9 vzorků mne nejvíce fascinovalo Brunello di Montalcino 2011 DOCG - bohaté aroma trnky a v kouři sušených švestek s tóny pražené kávy a jemně vyčiněné kůže. Aristokrat mezi víny!

15. Bindella z Toskánska mají heslo Terre-Vite-Vita (půda-réva-život) rodinná firma původně ze západního Švýcarska zakoupila v roce 1984 nejstarší vinný sklep v regionu a přilehlé pozemky (olivové háje (11 ha) a vinohrady). Dnes vinice tvoří 36 ha v lokalitě Argiano. Porovnal jsem dva vzorky Vino Nobile di Montepulciano a sice „ I Quadri" 2013 a Valloccaia 2010 riserva. Vybral jsem Vallocaiu ze staré vinice, kde kromě klasické odrůdy Sangiovese bylo ještě 10 % odrůdy Colorino. Ve víně byl typický buket švestkových povidel a koření (hřebíček, vanilka, skořice), přestože zrálo dlouho v bukových sudech barrique nebylo zráním znásilněno a taniny byly příjemně podporující hladkost vína. Velmi hezké a elegantní víno pro slavnostní příležitosti zejména vhodné k hovězímu masu.

16. Siro Pacenti z Toskánska hospodaří sice na 60 ha, ale vinice tvoří jen jednu třetinu (zbytek jsou olivovníky a obiloviny). Jedná se o nejprogresivnějšího výrobce Brunella di Montalcino a své vinařství prezentoval jen 3 vzorky (většinou Brunella), bohužel jsem již nestihl vína ochutnat a zejména vysoce hodnocené Brunello di Montalcino Vecchie Vigne 2011 DOCG, tak snad příště.

17. Fattoria Zerbina z Emilia-Romagna přestože vinohrad zakládá v 70. letech Vincenzo Geminiani, tak až jeho vnučka Cristina po studiích enologie na universitách v Bordeaux a Miláně Fattorii Zerbinu proslavila. Na téměř 30 ha se pěstují odrůdy Trebbiano, Chardonnay, Albana, Sangiovese a Cabernet Sauvignon. Vlajkovou lodí vinařství jsou vína z odrůdy Sangiovese a zde byla k posouzení nabídnuta vína Sangiovese di Romagna Superiore z řady „Ceregio" (2014) a „Torre di Ceparano" (2012).

18. La Valentina z Abruzza je necelých 10 let staré vinařství, které téměř organicky hospodaří na 40 ha v přímořské oblasti a přitom podhůří lemující pobřeží ve vzdálenosti do 25 km. Asi favoritem jsou vína Trebbiano d´Abruzzo „Spelt" ze starých vinic (40 let) - zde byl vzorek ročníku 2015 DOC se zlatavou barvou a intenzivní vůní přezrálých broskví s mírnou kořenitostí (šalvěj). Ochutnal jsem Montepulciano d´Abruzzo „Spelt" 2012 riserva, které mělo sice rovněž vysokou barvu a aroma, ale v chuti mi přišlo dosud lehce palčivé.

19. Lungaroti z Umbrie - je v této oblasti absolutní špičkou zejména s víny z odrůdy Sangiovese. Nyní vinařství čítající přes 250 ha vedou sestry Chiara a Teresa a vína se vyváží do více jak 50 zemí světa. Navíc již od roku 2014 jsou veškerá vína zcela organická. Se svými víny Rubesca získali jako první v této oblasti statut DOC. V galadegustaci nabízelo vinařství 9 vzorů od lehkých bílých vín až po vína rosso jako „Rubesco" či Montefalco. Zvolil jsem Montefalco Sagrantino 2012 DOCG zejména s ohledem na výjimečnost prastaré autochtonní odrůdy (Sagrantino), která se po staletí pěstovala jen v zahradách městečka Montefalco, poskytující mimořádně bohatá červená vína. Toto víno zrálo „jen" 12 měsíců v barrique dubu a celková doba zrání musí být min. 30 měsíců. Ve vůni cítíme živočišné tóny (kůže) ale i lékořici a tabák, v chuti vyzrálé lesní ovoce a čokoládu s jemnými tříslovinami.

20. Speri z Benátska je zase špičkou regionu Valpolicella a historie vinařství se datuje od roku 1874 a dnes sedmá generace hospodaří na 60 ha a navíc od roku 2015 již zcela organicky. Posoudit kvalitu vín bylo možné na třech vzorcích a vybral jsem kategorii nejvyšší tj. Amarone della Valpolicella „Vigneto Monte Sant´Urbano" v ročníku 2012 (DOCG). Tato vinice u obce Furmane na vrcholu kopce je již vyhlášená a vůně švestkových povidel snoubící se s kořenitostí (skořice až pepřové tóny) je typická pro tato Amarone. Tento ročník sice není zrovna otcem velkých vín, ale přesto se povedlo i přes nepřízeň počasí udělat velké víno (15 % alkoholu). Základní odrůdou je Corvinone (70 %), doplněné odrůdami Rondinella (25 %) a Molinara a celková doba zrání byla 36 měsíců v dubovém dřevě (velké sudy od 500 do 4000 litrů).

21. Umani Ronchi z Marche již píše svoji historii od roku 1957 se sídlem v městě Cupramontana (srdce oblasti pro vína Verdicchio classico). Celkem dnes hospodaří na 230 ha, kde kromě vlajkového vína Verdicchio pěstují červené odrůdy Conero a Montepulciano d´Abruzzo. Z deseti vzorků bylo těžké vybrat jeden a určitě bílá odrůda Verdicchio ze 40 let staré vinice poskytla komplexní vůně i chuť tropického ovoce, ale vybral jsem Marche rosso Pelago 2013 IGT, kde základem je odrůda Montepulciano. Víno temně purpurové barvy a výrazným buketem přezrálých třešní s lehkými tóny tabáku a hořké čokolády s jemnou kořenitostí bylo v chuti silné na bohaté třísloviny s dlouhým vjemem.

22. Falesco z Lazia - základy vinařství položili v roce 1979 zkušení enologové bratři Cotarellové poblíže břehu jezera Bolsena. Původně se věnovali zejména výrobě tradičního bílého vína Est!Est!!Est!!!, ale dnes rozšířili svůj zájem i na odrůdy autochtonní (Roscetto) nebo mezinárodní (Merlot, Syrah, Cabernet Sauvignon). Proto jsem vybral ze šesti vzorků právě Umbria rosso Marciliano 2013 (IGT), kde je víno z odrůd Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc (do 30 %). Intenzivní aroma lesních ostružin a černého rybízu s lehkými tóny zelené papriky bylo doplněno lehkou kořenitostí. V chuti velice jemné, bohatě strukturované ušlechtilé víno.

23. Polvanera z Apulie - název vinařství založeného roce 2003, pochází podle barvy zdejší půdy a hlavním cílem bylo zvýšit prestiž odrůdy Primitivo. Od roku 2008 tak Filippo Cassano organicky hospodaří na více jak 35 ha vinohradů. Ze 4 vzorků jsem porovnal Primitiva Gioia del Colle DOC „14" a „16" ročníku 2012 a 2011. Čísla asi uvádějí obsah alkoholu a obě zrála pouze v nerezu. Primitivo je úžasná odrůda, kterou jsem objevil na Vinitaly v dobách, kdy se ještě k nám nedovážela a mám pro tato vína určitou slabost. Upřímně mne však ani jedno z vín moderního vinařství nazaujalo. Aroma přezrálých lesních jahod s tóny fialek jsem hledal jen těžko, neboť převažovala vůně hořké čokolády, navíc v chuti se projevil dlouhý, ale hořký dozvuk.

24. Carlo Pellegrino ze Sicílie je vinařství založené v městě Marsala již roku 1880 Paolem Pellegrinem a začal se věnovat produkci dnes již slavného fortifikovaného vína. Dnes ještě vyrábí Passita di Pantelleria a tichá vína z autochtonních odrůd. Ze šesti vzorků jsem vybral Passito di Pantelleria „NES" 2010 z Muškátu Alexandrijského (Zibibbo) a téměř jantarová barva s uváděnou spektakulárně koncentrovanou vůní bych definoval jako kandovanou kůru pomeranče a možná trochu hruškový kompot. V chuti sice byl náznak mandlí, ale přes očekávání bohatého aromatu trochu řidší a lehce štiplavé. Mnohem lepší byl vzorek Marsala Superiore Oro riserva DOC. Tedy zlatá barva byla bez diskusí (daná zráním 5 let v sudu ze slavonského dubu) stejně jako 18 % alkoholu (fortifikovaného). Ve vůni pak patrné vlašské ořechy se stopami vanilky a v chuti jsem cítil lehkou nahořklost připálených vlašských ořechů. Celkově však harmonické a příjemné dobře se snoubící ke sladkému dezertu.

25. Cottanera ze Sicílie - bylo posledním prezentovaným vinařstvím a nachází se přímo v oblasti Etna DOC na úpatí sopky , kde ve výšce 700 m.n.m. vysázeli bratři Cambriové na ploše 55 ha mezinárodní odrůdy jako Merlot, Syrah a Cabernety, ale i místní odrůdy bílé Inzolia a Carricante nebo červené Nerella Mascalese či Cappucio.

No někteří vysoce cenili víno Etna bianco 2015 DOC přesto jsem se nechtěl již vracet k bílým a zvolil prestižní Etna rosso 2012 DOC vyrobené z odrůd Nerella Mascalese a Nerella Cappucio a zrající v malých dřevěných sudech 225 litrů po dobu 12 měsíců (barrique). Víno silně alkoholické (14 %) s vysokou mineralitou díky sopečné půdě a vysoké nadmořské výšce. Bohaté aroma hořké čokolády, pomerančové kůry a pepře a v chuti jemné tříslovinky s lehkou mineralitou. Velice dobře čitelné víno s pevným charakterem si jistě získá své příznivce.

Na závěr nemohu opomenout nabídku olivových olejů z malých farem Apulie, Benátska, Kalábrie, Lazia, Sicílie a Toskánska. Zaujal mne Extra panenský olivový olej Veneto-Valpolicella DOP 2016 od výrobce Bonamimi (0,5 l za 450,- Kč) jehož zlatá barva se zelenými odlesky a intenzivní vůně čerstvě posečeného trávníku s jemnými tóny vlašských oříšků a petrželové natě bylo možné posoudit okamžitě. Horší to však bylo s chutí po degustaci více jak 25 vzorků vín, ale prestižní hodnotící komise v Itálii jej hodnotila 97 body (100 bodové stupnice!). Takže asi takové Ferari mezi olejovými oleji.

Prostředí degustace bylo příjemné a počet hostů úměrný prostorám, takže bylo možné získat i doplňující informace. Navíc neustále kolem procházel ing. Duda, který doplnil co obsluhující personál (kromě vinařských odborníků zde byli i nováčci) nevěděl. Příjemné odpoledne a až budou příště podobné další akce společnosti, přijďte se nejlépe sami přesvědčit.

https://blog.vinodoc.cz/

ttps://www.vinodoc.cz/